AMEN: První romský dívčí román o lásce, sexualitě a snění v rokycanských šedesátkách
Romská literatura je bohatá a rozmanitá, ale dosud chyběl jeden žánr: dívčí román. To se změnilo díky nové knize Ilony Ferkové, která vypráví o čtyřech kamarádkách, které dospívají v 60. letech v Rokycanech. AMEN, což znamená v romštině MY, je první romský dívčí román v Česku, který se nebojí mluvit o lásce, sexualitě, snění a bolesti. Román Ilony Ferkové vydalo nakladatelství KHER.
“Přestože má většina jejích hrdinek a hrdinů romský původ, nejedná se o sociální drama uvnitř vyloučené etnické menšiny, ale o barvitý portrét československé dělnické mládeže v roztančených šedesátkách, neopakovatelně vyobrazený ilustrátorkou Lelou Geislerovou,” uvedlo v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz nakladatelství KHER.
Rokycany, 60. léta. Čtyři školou povinné kamarádky Anuša, Marina, Eva a Nataša, z jejichž iniciál sestává slovo AMEN, se denně scházejí u Bílé haldy, legendárního kopce za městem, a sní tam své dětské sny o slávě a bohatství. Jejich fantazírováním ovšem probleskuje prozaická skutečnost života Romů ze Slovenska, kteří po válce přišli do Čech dosídlit pohraničí a rozhýbat průmysl coby levná pracovní síla.
Oproti domovským slovenským osadám skýtá život v Čechách skvělé příležitosti, byť by jimi bylo něco tak obyčejného jako pravidelná školní docházky a jistota dělnického povolání. Ani nuzné ubytování a vidina celoživotní dřiny ve fabrice však dívkám neberou optimismus. Baví je tančit a zpívat, moderně se oblékat a chodit do kina. Prožívají první lásky, některé prahnou po vyšším vzdělání a jiné láká cizina. Nevysloveným cílem je šťastná rodina a dobrý život – ne všechny jsou však k němu předurčeny.
Ilona Ferková si dávno byla vědomá, že v romské literatuře chybí text, jenž by se obracel přímo k dospívajícím Romkám a postihoval jejich citový a erotický život.
„Vždycky jsem přemýšlela, jestli lze romsky psát o lásce. Má romština takový stylistický rejstřík, aby vyjádřila vášeň i cit literárními prostředky?“ kladla si otázku autorka.
“Román AMEN je důkazem toho, že to jde. Svým rozsahem jeden z nejdelších beletristických textů v romštině u nás je šťavnatou směsicí drzosti a nekorektnosti i sentimentality a patosu. Je sexy, má švih a v mnohém je úplně jiný, než co obvykle literatura pro mládež nabízí,” píše KHER v tiskové zprávě.
To potvrzuje i Patrik Banga, který letos získal za příběh svého dospívání Skutečná cesta ven literární cenu Magnesia Litera. „Když jsem byl ve věku hrdinek knížky Ilony Ferkové, o vztazích a sexualitě obecně se doma vůbec nemluvilo. Já měl možnost se zeptat táty, ale třeba moje sestra? Absolutně ne. Jakákoliv debata tohoto druhu u nás byla tabu. A paradoxně když jsem knihu četl, jako bych četl story svých rodičů, tak podobné to v našich komunitách bylo. Tahle kniha může současným slečnám připomenout, jaké kořeny vlastně máme,“ uvedl Patrik Banga.
Přínos romské literatury českému kánonu vnímá i ilustrátorka knihy Lela Geislerová. „Číst si o tom, jaké to bylo, být mladou Romkou na malém městě v 60. letech, je takový skrytý poklad. Jako když potkáte spolužáka ze základky, se kterým jste se moc nebavili, a najednou zjistíte, že vzpomínky máte společné, i když každý seděl v jiné lavici. Vzájemně si doplňujete, co kdo zapomněl, a dohromady je ten obraz minulosti bohatší. Přála bych si, aby těch čtenářů, co ty chybějící střípky ze společné historie dokáží ocenit, bylo co nejvíc,“ uvedla Geislerová.
Rokycanská rodačka Ilona Ferková (1956) do literatury Romů neúnavně vnáší nová témata a formy. Ve své povídkové prvotině Mosarďa peske o dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům (Romaňi čhib 1992) jako první beletristicky zachytila genocidní praxi sterilizací romských žen.
V povídkové sbírce Čorde čhave / Ukradené děti (Společenství Romů na Moravě 1996) popsala různorodé fasety asimilační politiky; v novele Kalo, či parno / Černý, nebo bílý (Romano džaniben 2000) schizofrenní prostředí smíšených romsko-českých svazků; v próze Vakeriben pal e Anglija / Příběhy z Anglie (Romano džaniben 2008) realitu romské migrace do Anglie a v povídkovém cyklu De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa / Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny (Kher 2018) novodobý fenomén hazardního hráčství. Ve svých textech je vždy společensky angažovaná a zároveň má pro své chybující hrdiny hluboké pochopení.
