Vysočinští nacionalisté sílí, vedou je vysokoškoláci

V době, kdy v Jihlavě lidé mohli vidět autentický vagón pro oběti holocaustu, dochází k posilování nacionalistů a neonacistů na Vysočině. Národní odpor, který pořádal pochod extremistů k pomníku německých vojáků, sjednotil havlíčkobrodskou a jihlavskou buňku, přibral aktivisty z Vlašimska, Pelhřimovska a Třebíčska a vznikla jednotná organizace Národní odpor Vysočina.

“Můj návrh je takový, že bychom jednali s těmi částmi, které jsou momentálně internetově aktivní, což je Jihlava a Havlíčkův Brod. S Prahou to jde od devíti k pěti,” citují antifašisté jeden ze zachycených vzkazů jednoho z čelních českých neonacistů. Původní webová stránka jihlavských neonacistů obsahovala i monitoring “antifašistů, anarchistů a nebezpečných cikánů”.

Chudá Vysočina?

Odborník na pravicový extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity se domnívá, že jedním z důvodů silného pravicového extrému na Vysočině je to, že je zde chudší region a mladí lidé se nemají jak realizovat. “Neřekl bych, že na Vysočině je posilování neonacistů dáno jejich počtem, ale spíše přítomností několika aktivních organizátorů s kontakty do Prahy i do ciziny,” uvedl pro JL Mareš.
“Mozky” a neformálními vůdci krajské organizace jsou Milan Hroch ze Světlé nad Sázavou, který je studentem 7. semestru Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, a Richard Lang z Jihlavy, který studuje v Praze. Vysokoškolákem je i Michal Podolák, který byl šéfredaktorem několika extremistických časopisů a díky svému zaměstnání v ostravské tiskárně vytiskl mj. letáky požadující navrácení Sudet Němcům.

Lyžař, Kormidlo, Jelito

“Tyhle mozky jsou daleko nebezpečnější než řadoví neonacisté. Do ulic a na akce moc nechodí, veřejnost je moc nezná a cíleně k sobě verbují sociálně slabé kluky, kteří se pak vybíjejí v ulicích,” říká jeden z jihlavských antifašistů, který kvůli několikerému napadení od pravicových extremistů nechce prozradit své jméno. Podle něj mají neonacisté v Jihlavě své podniky, kde se scházejí, a své “rajóny”, kde si hlídají “pořádek”. Patřila mezi ně restaurace U Lyžaře, pak Kormidlo a nejnověji i Na Jelitě, jehož nový provozovatel prý patří k příznivcům extrémní pravice. “Jsou to provozovatelé Schling a Schleis,” říká antifašista.
“Už jsme několikrát udělali takové akce, že jsme třeba sousedům organizátorů těhle agresivních skupinek dali do schránek materiály o dotyčném neonacistovi, ale moc velký ohlas to nemělo,” krčí rameny zmíněný antifašista. Nedávno neonacisté počmárali zeď u Globusu rasistickými hesly.

Německá spojka

Hroch a Lang se pravidelně účastní zahraničních akcí, jsou vyfoceni například při podpoře válečného nacistického zločince Rudolfa Hesse v Bavorsku v roce 2004. O Hrochovi a Podolákovi se pochvalně píše i na webu německých neonacistů, oba fungují jako spojka českých neonacistů s Národně demokratickou stranou Německa.
Richard Lang se podle webu www.antifa.cz stýká i s mluvčím Národního odporu a bývalým strážníkem Tobiášem, propuštěným od policie pro styky s neonacisty. “Nezlobte se, ale tohle téma nebudu komentovat,” uvedl pro JL Richard Lang.
V Jihlavě byl kvůli neonacisticky zabarvenému projevu na hřbitově zadržen Jiří Švehlík, který předtím JL tvrdil, že s Národním odporem nemá nic společného, že je na akci sám za sebe. Přitom na internetu jsou k dispozici fotky tohoto olomouckého neonacisty například s prapory Německé říše nebo v tričku s logem kapel otevřeně propagujících nacismus.

Ondřej Cakl: V čele neonacistů stojí slušní chlapci s kravatou

Vysočina je jedním z nejaktivnějších regionů neonacistů. Pořádají zde v poslední době řadu akcí a nedávno se sjednotili do silnější organizace Národní odpor Vysočina. Podrobnosti pro Jihlavské listy vysvětluje Ondřej Cakl, který monitoruje českou pravicově extremistickou scénu.

Je Vysočina skutečně regionem s výjimečně aktivními neonacisty?

“Dá se to tak říct – ale ani ne tak početně jako spíš organizačně. V porovnání se zbytkem neonacistické scény v ČR se na Vysočině angažuje více vzdělaných lidí. Tito jednotlivci už dávno nemají holou lebku a nevyhledávají bitky s Romy, ale na špinavou práci mají své lidi. Jsou to mnohdy slušně vypadající chlapci s kravatou, nerozeznatelní od normální populace, anebo jsou během akcí zamaskováni. Toto intelektuální neonacistické jádro vytváří program, určuje programové cíle a celkovou strategii Národního odporu, píší projevy a navazují mezinárodní kontakty.”

Čili je těžší je vystopovat?

“Jsou inteligentnější a dávají si velký pozor na to, aby nemohli být při ničem přistiženi. Daleko důmyslněji se organizují – funguje tam větší utajení, podobně jako u technařů. A někdy se mi zdá, jako by ochaboval i zájem veřejnosti o to, co dělají. Třeba mě zaráží, že celostátní média se více nevěnovala březnovému pochodu neonacistů u vás v Jihlavě, kdy se uctila památka padlých vojáků německé okupační armády, která naši zemi obsadila a podílela se na vyvraždění občanů židovského původu. Nevím o podobném případě v okolních slovanských zemích, nezaznamenali jsme podobnou pietní akci mladých lidí k vojákům Wehrmachtu a SS. Je to rarita.”

Proč vlastně neonacisté tak vzhlížejí k hitlerovskému Německu?

“K národnímu socialismu inklinují proto, že tehdy podle nich byl pořádek, všechno mělo řád a udržovala se rasová čistota. Koncentrační tábory, vyvražďování evropských Židů a Romů jim nevadí, jelikož antisemitismus a protiromské výpady jim nejsou cizí. Německá armáda byla úspěšná, protože se jí i přes její porážku povedlo radikálně zasáhnout do uspořádání celé Evropy. A přesvědčují své příznivce, že za tuto ideu je třeba dál bojovat. Přejímají strategie, myšlenky a symboliku národních socialistů a německé neonacisty se snaží přesvědčit, že jsou plnohodnotní nacionální socialisté v rámci celoevropské scény.”

Mají čeští neonacisté i nějaké své konkrétní politické cíle, nebo jde spíš o snahu být nekonformní a zažít vzrušení?

“Podle mě mají konkrétní politické cíle, ale jsou si vědomi, že na celostátní úrovni nemají šanci na úspěch. Na regionální úrovni by zkrátka rádi dostali na radnice “své” lidi, kteří jim pak budou vycházet vstříc – třeba tím, že jim nebudou zakazovat pochod nebo koncert v místě jejich působnosti.”

Koncerty neonacistů jsou jednou z nejdiskutovanějších věcí. Jak a kdy má policie zasáhnout?

“Většinou to funguje tak, že policie se snaží přes okno nebo přes odposlech z mikrofonu vyhodnotit přímo v přistaveném mikrobusu před sálem texty kapel. Analýzu záznamu pak hodnotí soudní znalec nebo policejní odborník na extremismus. Dnes ale nastávají problémy v tom, že některé kapely zpívají nesrozumitelně, anebo vznikají nové kapely, k jejichž textům se nelze dostat. Nový trend je, že si většina kapel nechává zkontrolovat texty právníkem, kteří jim jejich nenávistnou myšlenku v textu písničky “oslabí” tak, aby nebyli stíhatelní.”

Proč ani při záznamu rasistických textů, gest nebo výroků nejde nikoho odsoudit?

“Problém je, že závadné texty se někdy dají vykládat různě a záleží vždy na vyšetřovateli a soudci, jestli obviní neonacistu podle paragrafu, který naplnil. Nakonec ale vždy stejně vyvázne s podmínkou – zatím nevím, že by u nás byl nějaký neonacista zavřen do vězení za své názory. Známé jsou jen příklady věznění za násilí, ublížení na zdraví a nebo za vraždu. V tom jsou rozsudky soudů velmi liberální. Neonacisté to vědí, počítají s tím a při výslechu tvrdí, že oni přece nejsou neonacisté. Policii proto nezbývá než jen opsat si jejich identitu a nadále shromažďovat jejich veškeré aktivity, zaznamenávat jejich napojení na neonacistické hnutí, až nakonec jednou spadne klec a důkazů bude dostatek pro zahájení vyšetřování. Neočekávejme však, že se přiznají k tomu, že jsou neonacisté. “