Útočení mám v krvi“

Po pravdě řečeno nejsem žádná velká odbornice na fotbal a honění za kulatým nesmyslem jsem nikdy nepochopila, na druhou stranu ráda poznávám úspěšné mladé Romy, a tím rozhodně je i Josef Balog z Pardubic.

Narodil se v Pardubicích a je nejmladší z pěti sourozenců. Osmadvacetiletý Josef Balog, velmi ambiciózní, pohledný a inteligentní muž, za míčem neběhá jen pro zábavu, je to jeho živobytí. O jeho kvalitě svědčí fakt, že v současné době patří ve fotbalové 1. A třídě, kde hraje za Živánice, k těm nejvíce ceněným hráčům. Jak sám říká, má v krvi útočení, takže nastupuje na postu středního útočníka.

Josef začal hrát fotbal již od svých osmi let. Jeho klubem se stal SK Pardubice, kde strávil většinu svého dosavadního fotbalového života. Poté si ho všimli v klubu Lázní Bohdaneč, kde hrál 2. ligu. Tento tým bohužel zmizel z fotbalové mapy kvůli finančním problémům, a tak Josef přestoupil do Živánic.

Balogovým největším snem je zahrát si první ligu tady v České republice.
Když se zasní, nechá vás nahlédnout i do svých „tajných“ plánů a snů, snad jako každý muž posedlý fotbalem. Rád by zkusil nějaké zahraniční kluby, například ve Francii, kde je jeho oblíbeným týmem Olympic Lyon.
Jeho zatím nejdůležitějším gólem byl vítězný gól v zápase o Českomoravský pohár. Mezi největší úspěchy řadí i zisk trofeje prestižního fotbalového turnaje v Kladně, kterého se zúčastnilo více než 30 týmů. Snad nejvydařenějším zápasem kariéry se stal boj jeho týmu s týmem z Letohradu, který vyhráli 5:1 a během něhož se mu podařilo vstřelit všechny góly! Jeho největším individuálním úspěchem je cena pro nejlepšího hráče předloňského ročníku soutěže.

Jeho oblíbenými fotbalovými vzory, v jejichž „šlépějí kopaček“ by se rád vydal, jsou například Ronaldinho a Samuel Eto’o. Tvrdí: „Ronaldinho má fantastickou techniku a úžasný přehled ve hře. Kamerunec Samuel Eto‘o je oproti Ronaldinhovi neuvěřitelně rychlý a jeho koncovka je bezchybná.“ Z českých hráčů se mu líbí Rosický, Nedvěd, Koller, Baroš, kteří se ve fotbale dokázali prosadit i v zahraničí, což snad dostatečně ukazuje na jejich hráčskou dovednost.

Bohužel se Josef Balog setkal na fotbale i s rasismem, když mu například jeho protihráči nebo fanoušci protihráčů nadávali do cikánů. „Samozřejmě že podle platných řádů by měli kvůli narážkám na barvu pleti rozhodčí okamžitě zápas ukončit, ale rozhodčí si toho nevšímají, prostě dělají, že nic neslyší a nevidí.“ Josef se ovšem už s takovými projevy smířil, prý si již zvykl, že v České republice je rasismus na denním pořádku. Na druhou stranu se Balogovi nikdy nestalo, že by zažil rasismus ze strany svých spoluhráčů či fanoušků, nebo dokonce trenéra Milana Ujce. Snad se něco zlepší díky nové mediální kampani Spolu proti rasismu, jejíž tváří se stal kapitán Sparty Praha Tomáš Sivok. „Různé barvy ve fotbale mě fakt baví“, stojí na plakátech u jeho fotografie zajímavě upravené tak, aby dokreslovala jeho slova, doufejme, že myšlená vážně. Téma rasismu na fotbale je v současnosti docela vážně diskutovaným tématem. Josefa mrzí, že nezná ve svém okolí další romské profesionální fotbalisty. Mezi Balogovy dobré přátele patří Luboš Kubík a Václav Němeček, bývalí reprezentanti Československa.

Josefovy Živánice uplynulý ročník 1. A třídy zakončily celkovým vítězstvím a díky tomu postoupily do divize. Ovšem Josef s největší pravděpodobností v Živánicích nezůstane. Jeho velkého fotbalového nadání si totiž všiml pardubický trenér Milan Půlpit, který chce, aby v novém ročníku hrál za FKS-Pardubice druhou ligu.

Ve volném čase si v Pardubicích vzal na starost romské děti, které chodí do střediska, kde mají taneční kroužky, zakládají tam nové romské skupiny a mají tam i hračky a hry pro ukrácení dlouhé chvíle. „S romskými kluky, kteří chodí do tohoto střediska, jezdím na různé fotbalové zápasy. Vždy jsme vyhráli první nebo druhé místo. Hraji s nimi za pardubické Romské středisko, které je již jejich zásluhou ověšené různými diplomy.“

Josef má tříletého syna Josefa a říká, že i jeho bude vést k fotbalu, protože si přeje, aby z něj vyrostl dobrý fotbalista a aby byl ještě lepší než on. Na závěr nezbývá, než Josefu Balogovi popřát mnoho úspěchů a aby se jeho největší sny naplnily.