Rada vlády má nové členy. Přinesou něco nového?
Není to tak dávno, co byli do Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity zvoleni noví členové. Na první tiskové konferenci v novém složení se hovořilo zejména o místě bývalého protektorátního internačního cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a jeho přetvoření na vzdělávací a dokumentační centrum romského holocaustu, jejímž správcem by mělo být brněnské Muzeum romské kultury. Památní místo v Letech u Písku, kde dnes stojí velkovýkrmna prasat, by se mělo projednávat na podzim letošního roku, prozatím jsou naplánované úpravy příjezdových cest. Ivan Veselý, který je místopředsedou Rady vlády, upozornil i na to, že celá romská historie z období druhé světové války se zúžila pouze na Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu, a zapomíná se na Romy, kteří byli v odboji a i svým dílem, společně s jinými, přispěli k osvobození této země.
Na to, čím se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývá a čemu ještě se mají v plánu její členové nejbližší dobu věnovat, odpovídá jeden z členů Rady vlády pro záležitosti romské komunity, pan Cyril Koky.
| HISTORIE RADY |
| Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity byla zřízena usnesením vlády ČR ze dne 17.9.1997, tehdy jako Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. V roce 2001 byla přejmenovaná na Radu. Je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády pro otázky romské komunity. Systémově napomáhá integraci romské komunity do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády v této oblasti. Klíčovým dokumentem je Koncepce romské integrace a Zpráva o stavu romských komunit v České republice. |
Na co se Rada zaměřuje a co je v současné době předmětem jejího jednání?
Je několik cílů, kterých máme v plánu dosáhnout. Nyní se zaměřujeme hlavně na památná místa bývalých internačních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Kromě toho se průběžně zabýváme dotačními tituly pro neziskové organizace zaměřené na romské etnikum a pro obce, ve kterých působí terénní sociální pracovníci. Snad nejaktuálnějším tématem je však činnost takzvané Národní gardy, kterou bychom chtěli projednávat s příslušnými orgány, a zamezit tak dalším skrytým projevům rasismu a nacismu, které ze strany gardy shledáváme. Je skutečně nepřípustné, aby Národní garda nebo jakákoliv jiná podobná složka zastávala činnost policie. Nedávno proběhla kauza v Karlových Varech, kde se vojáci z Národní gardy rozhodli střežit okolí školy a chránit tím neromské děti před romskými. Takové počiny jsou velmi nebezpečné…, dnes to bylo v Karlových Varech, zítra to může být v Kladně, proto budeme usilovat o omezení kompetencí gardy, v tom lepším případě o úplné rozpuštění této polovojenské složky.
V letošním roce vznikl nový odbor, tzv. Agentura, která by měla řešit otázku sociálně vyloučených lokalit. Jakým způsobem se může zapojovat Rada vlády jakožto poradní orgán do činnosti nově působící vládní Agentury?
Za prioritní považujeme dobrou komunikaci mezi oběmi stranami. Od Agentury budeme hlavně vyžadovat podrobné výstupy o jejich aktivitách směřujících k dosažení vytýčených cílů. Je však velmi důležité, aby prostředky získané z evropských fondů byly efektivně přerozdělovány a využity. Přirozeně jsou tady obavy, že účelově získané finanční prostředky zůstanou ve vzduchoprázdnu a dlouhodobě tížívá sociální situace vyloučených lokalit nebude efektivně řešena, což se však může projevit až během následujících tří až čtyř let. V současné době se pracuje na vytváření kvalitního lokálního partnerství, které je jedním ze základních principů práce Agentury, rovněž se vytvářejí internetové stránky, které budou informovat veřejnost o její struktuře a činnosti. My jako poradní orgán se samozřejmě budeme snažit na všechny aktivity dohlížet, případně připomínkovat a konzultovat s vedením Agentury.
