Piráti se snaží změnit Chanov. Řešení ghett v Česku nefunguje, protože se děje bez Romů, říkají

„V Chanově pořád běží boj o ovlivňování veřejného mínění. Snaží se o to protiromsky vystupující politické strany, a když to dělají, vystupují přátelsky, mluví jinak, než na předvolebních billboardech,“ říká mostecký zastupitel Adam Komenda (Piráti) v rozhovoru, kterého se zúčastnil i proromský aktivista Miroslav Brož, poradce Pirátů na romská témata a komunitní práci. Oba se společně s Romy ze sídliště Chanov snaží zabránit jejich stěhování do obytných kontejnerů, které plánuje vedení města, a zároveň nabízejí jiné řešení: rekonstrukci domů samotnými obyvateli sídliště.

Adame, jak stalo, že jste se jako pirátský zastupitel začal angažovat v tak nepopulární a obtížné problematice, jako je integrace Romů a řešení situace v sociálně vyloučených lokalitách?

Protože musím.. Soužití s romskou komunitou, chudinská ghetta, v Mostě zejména Chanov, to jsou témata, která jsou velmi důležitá i pro běžné obyvatele regionu, kteří se o politiku jinak nezajímají. Asi právě proto se mnohé politické strany v Mostě snažily toto téma nějak zpracovat ve své kampani. Bohužel ve svých kampaních a programech nabídly jen zkratkovitá populistická opatření, která nic neřeší, ale snad by se mohla svou radikalitou zalíbit protiromsky naladěným voličům. Všichni si ještě asi pamatují hesla z billboardů typu „Postavíme vesnici pro lůzu“, nebo o tom, jak na havěť ani deratizace nestačí. Jako Piráti bychom chtěli pracovat na skutečné nápravě situace, když nefungují řešení, která se zkoušela uplynulých dvacet let, musíme hledat řešení nová a právě o to se v Chanově s místními Romy a Mírou pokoušíme.

Miroslave, jak se stalo, že pracujete pro Piráty? Jaká je přesně vaše pozice v Mostě?

Protože jsem Pirát a Piráti a Pirátky jsou naděje a změna (směje se). Ne vážně, mám dlouhou pirátskou historii, v roce 2010 jsem s několika přáteli založil organizaci Pirátské strany v Ústí nad Labem, kterou jsem potom několik let vedl. Po období Pirátské neaktivity jsem se vrátil v roce 2017, kdy jsem několik měsíců pro Piráty pracoval, jako koordinátor dobrovolníků před parlamentními volbami. Od letošního ledna pracuju jako poradce Ivana Bartoše na romská témata a komunitní práci. Piráti intenzivně hledají nové a inovativní metody, které by mohly v situaci romských komunit nastartovat opravdovou změnu. Snažím se v tom být nápomocný. V Mostě učím místní Piráty, jak pracovat s komunitou.

Co se přesně v Chanově děje? Co tam děláte vy, jak jste začali spolupracovat?

A.K.: Před několika měsíci jsme se jako zastupitelé dozvěděli, že město má v plánu zbourat v Chanově některé domy a místo nich postavit takzvané obytné kontejnery. Stejné kontejnery, jako postavil Jiří Čunek ve Vsetíně a přestěhovat do nich Romy ze zbouraných paneláků. Později město dokonce vypravilo výlet mosteckých zastupitelů do Vsetína, aby mohli kontejnery vidět na vlastní oči. Protože si Piráti myslí, že by lidé, obzvláště rodiny s dětmi, měli bydlet v bytech a ne kontejnerech a že stavět ghetto v ghettu opravdu není řešení, rozhodli jsme se proti tomuto plánu s naším koaličním partnerem Zelenými vystoupit. S Mírou jsem se poznal minulé léto v ústeckých Předlicích, kde pomáhal lidem vystěhovaným do tělocvičny, kterým jsem tam přivezl nějakou materiální pomoc. Viděl jsem, že je mezi Romy jako ryba ve vodě, umí s nimi komunikovat a má jejich důvěru.

M.B.: Když mě Adam požádal o spolupráci, měl jsem velkou radost a po pravdě se mi to i moc hodilo. Piráti totiž někde potřebují v praxi otestovat nové komunitní metody a metody zapojování obyvatel sociálně vyloučených lokalit do řešení situace. Společně jsme začali chodit do Chanova, mluvit tam s lidmi o jejich situaci a o plánované demolici domů a stavbě kontejnerů. Postupně se podařilo zformovat Komunitní akční skupinu aktivních obyvatel sídliště, která se pravidelně schází a diskutuje situaci v Chanově, postupně začíná plánovat a přicházet s vlastními návrhy řešení. Naším ideálem je, aby se postupně tato skupina aktivních místních obyvatel stala partnerem města pro řešení situace Chanova.

A.K.: Jako zastupitelům nám vznik Komunitní akční skupiny přinesl různé benefity. Třeba přímou informační linku do Chanova, víme teď, co se v Chanově děje, což možná zní banálně, ale je to klíčové při jakémkoli návrhu řešení. Začínáme se dozvídat, jaké jsou potřeby sídliště a jeho obyvatel. Znalost situace na sídlišti získáváme přímo na místě, v komunikaci a společných aktivitách s místními, ne četbou zpráv a analýz nějakých výzkumníků, kterých je na internetu mnoho. Mimo jiné právě proto se snažíme obyvatele Chanova zapojit do práce nové pracovní skupiny, kterou se právě teď snaží zřídit vedení města společně s Agenturou pro sociální začleňování.

To je velmi neobvyklé, aby zastupitel statutárního města chodil mezi chudé Romy a snažil se je zapojit do plánování jejich integrace. 

M.B.: Možná je potřeba to, co v Mostě děláme na lokální úrovni, zasadit do širšího kontextu. Integrace Romů a řešení situace chudinských ghett se v České republice bohužel nedaří. Podle mého názoru se nedaří zejména proto, že do celého procesu nejsou nijak zapojeni sami Romové a obyvatelé ghett. Jsou považováni pouze za objekty integrace, klienty, ne za partnery do diskuze. Zpravidla v každém městě s romskou komunitou funguje nějaká plánovací skupina „odborníků“, zástupců institucí, ať už státních, nebo neziskových a společně vymýšlejí, jak vyřešit situaci v místním ghettu. Někdy je to skupina zřízená vládní Agenturou pro sociální začleňování, někdy městská skupina komunitního plánování a podobně. V té skupině vždy chybí zástupci samotných obyvatel lokality, o které skupina jedná. Své plány s místními Romy „odborníci“ ze skupiny nijak nekonzultují, často mívají navíc špatnou znalost mechanismů a situace v lokalitě pro kterou připravují řešení. Například v Mostě se skupina pro řešení situace v Chanově schází bez Romů už dvacet let. Bez viditelného efektu na situaci na sídlišti.

V Evropě se teď testuje experimentální projekt Romact, který na nedostatečné zapojování Romů do procesu jejich integrace a emancipace reaguje a nabízí nové metody a cesty. Jeho podstata spočívá ve vytváření kapacit na straně romských komunit i municipalit pro společnou komunikaci a plánování. Ve městech, kde funguje, se děje to, že Romové a obyvatelé ghett jsou zapojováni do plánování a své vlastní integrace. My se s Piráty snažíme o přizpůsobení tohoto projektu na míru českým podmínkám. Chtěli bychom, aby města, která se rozhodnou situaci v sociálně vyloučené lokalitě řešit společně s jejich obyvateli a zapojit je do plánování a celého integračního procesu nejen v roli klientů sociálního odboru a neziskovek, měla možnost získat pro tento záměr metodickou a další podporu. V Mostě jsme zřídili Komunitní pracovní skupinu obyvatel Chanova, doufáme, že se její práci a výstupy podaří propojit s prací neromských plánovacích skupin a společně vytvoříme lepší, skutečně funkční, koncensuální plán na řešení situace v Chanově. Krok za krokem.

A.K.: Mně ty schůze Komunitní pracovní skupiny a další aktivity v Chanově pomohly pochopit lépe náladu a veřejné mínění obyvatel Chanova. Někteří zastupitelé podporující stavbu kontejnerů celou věc prezentovali tak, že Romové nemají se stěhováním do kontejnerů problém, snad že dokonce do nich půjdou rádi. Na schůzích skupiny se ukázalo, že místní jsou velmi ostře proti kontejnerům a stěhování do nich odmítají. Komunitní skupina dokonce vytvořila petici proti kontejnerům a doručila je na jednání zastupitelstva. Místní také přišli s vlastním návrhem řešení, některé domy místo demolice oni sami s pomocí města opraví a získají tak důstojné bydlení, kterého si budou vážit, kontejnery by už nebyly potřeba.

V Chanově jste uspořádali i komunitní den, kterého se zúčastnili Romové ze Vsetína a místní informovali o svých nedobrých zkušenostech s kontejnery. Jaké to bylo?

A.K.: On pořád vlastně běží takový boj o ovlivňování veřejného mínění v Chanově. Politici z protiromsky vystupujících politických stran se snaží o jeho ovlivňování, když to dělají, vystupují přátelsky, mluví jinak, než na billboardech. Bohužel někteří obyvatelé Chanova jsou snadno ovlivnitelní. Vidíme to třeba, když se podíváme na výsledky voleb v Chanově v posledních letech, nebo na kauzy spojené s jejich ovlivňováním. Mezi obyvatele Chanova se někdo snažil rozšířit informaci, že bydlení v kontejnerech je vlastně kvalitní a krásné. Tím, že jsme přivezli Romy bydlící v kontejnerech ve Vsetíně a ti promluvili, jsme to, jak říkají Romové, “zabili”.

M.B.: Náš komunitní den měl více částí, kromě vystoupení vsetínských Romů a debaty o kontejnerech a celkové situaci na sídlišti, jsme i společně uklidili část sídliště a večer jsme měli zábavu s živou kapelou z ústeckých Předlic.

Co v Chanově chystáte dál?

A.K.: Tím, jak pronikáme do hloubky, se objevují další věci, které je třeba ad hoc řešit. Třeba problémy s vodou. Na začátku podzimu čekáme eskalaci sporu o stavbu kontejnerů a demolici paneláků.

M.B.: V srpnu jsme kvůli dovoleným polevili v pravidelnosti schůzí komunitní akční skupiny a jeden z předpokladů jejího úspěšného fungování je pravidelnost a vytrvalost, takže potřebujeme obnovit cyklus pravidelných každotýdenních schůzí. Snažím se mostecké Piráty naučit metody komunitní práce a moderaci Komunitní pracovní skupiny, protože se přesunu do jiné lokality, kde budeme pokračovat v testování.

Jaké jsou přesně v Chanově problémy s vodou, o kterých mluvíte?

M.B. Jednoho dne jsem před jedním z panelových domů v Chanově hovořil s jeho obyvateli. Zdálo se mi, že slyším zurčení potůčku nebo řeky a tak jsem se zeptal, zdali je v křovinách dále za panelákem říčka. Lidé se začali smát a zavedli mě ke sklepnímu okénku. Když jsem se naklonil do okénka, viděl jsem, jak ve sklepě teče z poškozených trubek voda. To bylo to zurčení. Následně se ukázalo, že obyvatelé toho paneláku mají nedoplatky za vodu ve statisícových částkách. Sklep je přitom zazděný a nikdo se do něj nedostane. Dům je v majetku města.