Pět let od smrti George Floyda. Ulice zaplavily celosvětové protesty proti policejní brutalitě a rasismu. V Česku stále na spravedlnost čeká Stanislav Tomáš

Policie v Minneapolisu se snažila Floyda zatknout na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělanou bankovkou. Podle policie se Floyd strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Podle oficiální pitvy k jeho smrti přispěla kombinace policejního zásahu, zdravotních problémů a možného vlivu omamných látek. Soukromá pitva objednaná rodinou však označila za přímou příčinu smrti udušení tlakem na záda a krk.

Floydova smrt vyvolala masové protesty a otřásla USA

Videozáznam činu obletěl celý svět a v USA spustil vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě po celých Spojených státech. Protesty proti rasismu, často organizované hnutím Black Lives Matter, se konaly napříč USA a některé přerostly v nepokoje, rabování a násilnosti. Policie zadržela asi 14 000 lidí, škody přesáhly miliardu dolarů a zemřelo přibližně 20 osob. Byla nasazena Národní garda a v některých městech byl vyhlášen zákaz nočního vycházení.

Reakce se objevily i v dalších zemích – včetně České republiky, kde proběhly solidární demonstrace a incident vedl k přehodnocování symbolů minulosti. Podle části demonstrantů v USA převládá systémový rasismus. Souběžně s demonstracemi se vzedmula vlna volání po odstranění památníků a soch zobrazujících kontroverzní postavy historie, většinou se jednalo o jižanské politiky a generály nebo osobnosti spojené s otroctvím. Některé z nich byly nejen v USA ale i v Evropě odstraněny, úřady či davem, nebo poškozeny. V ČR pozornost vzbudilo například posprejování sochy Winstona Churchilla nápisem „byl rasista“.

Řada sportovních zápasů v USA i ve světě začínala pokleknutím na jedno koleno ve znamení solidarity s BLM. Ne všichni sportovci a fanoušci to ale podporují.

Prezident Donald Trump a někteří jeho spojenci v prvním funkčním období označovali za původce nepokojů krajně levicové hnutí Antifa, přestože chyběly důkazy. Řada komentátorů poznamenala, že vláda nepřišla s žádnými důkazy o tom, že by za násilnostmi skutečně stáli její přívrženci. Naopak někteří pozorovatelé upozorňovali na možnou roli pravicových a neonacistických skupin, které se snažily nepokoje vyhrotit.

V této atmosféře se znovu otevřela i debata o policejním násilí v České republice, zejména po úmrtí Roma Stanislava Tomáše v Teplicích v červnu 2021. Ten zemřel krátce poté, co mu policista několik minut klečel na krku – podobně jako v případě Floyda. Případ vyvolal značnou pozornost nejen doma, ale i v zahraničí a upozornil na přetrvávající problémy s diskriminací Romů a nedůvěrou vůči policii.

Paralely s Českem: Smrt Stanislava Tomáše otevřela otázku policejního násilí i v ČR

V této atmosféře se znovu otevřela i debata o policejním násilí v České republice, zejména po úmrtí Roma Stanislava Tomáše v Teplicích. Ten byl 19. června 2021 zadržen policisty, kteří mu několik minut klečeli na krku a nohou. Videozáznam z incidentu se rychle rozšířil na sociálních sítích a vyvolal protesty Romů. Policie následně prohlásila, že smrt byla způsobena intoxikací drogami, nikoli samotným zákrokem. Tyto závěry však byly zpochybněny nezávislými odborníky i právními zástupci rodiny.

Případ Stanislava Tomáše nadále řeší Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Česká vláda trvá na tom, že zákrok byl přiměřený, avšak právní zástupci rodiny upozorňují na fatální pochybení – pozdní přivolání záchranky, nevyhodnocení životních funkcí a nedostatečné vyšetřování.

Podobně jako v případu George Floyda rodina Tomáše s podporou Evropského centra pro práva Romů a Fóra pro lidská práva tvrdí, že policie použila nepřiměřenou sílu a že stát nedokázal vyšetřit možné etnické motivace zákroku. Podle jejich názoru došlo k porušení práva na život a zákazu diskriminace. Advokát Maroš Matiaško již dříve zdůraznil, že případ ukazuje na selhání institucí, které mají chránit práva občanů.

Chauvin u soudu, tresty pro další policisty i neúspěšná snaha o reformu

V USA následoval soudní proces s Derekem Chauvinem, který byl v dubnu 2021 shledán vinným ze dvou různě závažných obvinění z vraždy a také ze zabití. Podle zákonů státu Minnesota by měl nicméně dostat trest pouze za nejzávažnější zločin. Za ten by měl dostat 12 a půl roku vězení.

V květnu ale soudce Peter Cahill rozhodl, že Floydovo úmrtí provázely přitěžující okolnosti. Podle tehdejších zpráv by mohl s přitěžujícími okolnostmi dostat zřejmě maximálně 30 let vězení, o což požádala i obžaloba. Obhajoba chtěla, aby expolicista dostal jen podmínku a zároveň se mu do trestu započítala doba, kterou strávil ve vazbě.

V červnu 2021 soudce Cahill poslal Chauvina na 22 let a šest měsíců do vězení za Floydovu vraždu. Chauvin se proti rozsudku odvolal. Federální soud ho v červenci 2022 odsoudil ke 20 letům a pěti měsícům vězení. Federální trest si Chauvin odpykává souběžně s trestem vyneseným ve státu Minnesota.

Další tři již bývalí strážníci Alexander Kueng, Thomas Lane a Tou Thao, kteří se zatýkání Floyda zúčastnili, byli obžalováni z napomáhání vraždě. Kueng a Lane se v roce 2022 přiznali k napomáhání při zabití a následně dostali tresty ve výši 3,5 roku, respektive tří let. Thao dostal v srpnu 2023 trest čtyř let a devíti měsíců odnětí svobody.

Po Floydově smrti se ve Spojených státech rozproudila debata o policejní reformě. V roce 2021 prošel Sněmovnou reprezentantů návrh zákona „Zákon George Floyda o justici a policii“, který by zakazoval škrticí chvaty, omezoval imunitu policistů a zřizoval národní databázi přestupků, které spáchali. Zákon však narazil na odpor republikánů a nebyl přijat.

Za reportáže o Floydově smrti získal deník The Star Tribune Pulitzerovu cenu. Významného ocenění se dostalo také osmnáctileté Darnelle Frazierové, která událost natočila na svůj mobilní telefon.

Tragédie George Floyda a její následky zůstávají i po letech silným připomenutím strukturálního rasismu a potřeby systémových změn – nejen v USA, ale i v dalších zemích včetně České republiky.