Nová členka "romské rady" Gwendolyn Albert: Vláda musí mít odstranění stigmatizace Romů jako skutečnou prioritu
Jednou z nových členek Rady vlády pro záležitosti romské menšiny je i lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert. Vláda čtyři nové členy jmenovala 21. září 2020. Gwendolyn Albert chce navázat na své úsilí upozorňovat na situaci v jaké se Romové v ČR nacházejí a chce navrhovat změny, které zajistí jejich lepší postavení ve společnosti.
Co očekáváte od členství v “romské radě”?
Předpokládám pokračování úsilí, které jsem vyvinula společně s mnoha dalšími v občanské společnosti, abychom upozornili na situaci v oblasti lidských práv, ve které se zde Romové nacházejí, a navrhli, co je třeba změnit, aby se tato země stala místem, kde Romové nebudou stigmatizováni kvůli svému původu. Těším se na spolupráci s dalšími občanskými členkami a členy a doufám, že vláda a státní správa budou otevřeni našim návrhům na zlepšení.
Na jakou oblast se chcete zaměřit?
Podle mého názoru je zde zastřešující oblast, která potřebuje rozvoj, a to je oblast, jak se o těchto otázkách diskutuje a mluví, jak spolupracují členové občanské společnosti a státní správy, regionálních správ a místních samospráv, a do jaké míry je jejich vzájemná komunikace jasná, demokratická, efektivní a transparentní.
Vím, že zde lze dosáhnout velkého pokroku, jakmile lidé dosáhnou fáze vzájemné interakce jako partneři. Doufám, že v tomto ohledu budu mít konstruktivní návrhy. Domnívám se také, že je důležité co nejrychleji překonat digitální propast a zajistit, aby počítačová a digitální gramotnost mezi členkami a členy romské komunity byla co nejvyšší možná. Pandemie jasně světu ukázala, že všichni, kdo nemají prostředky k digitální účasti, potřebují pomoc s vyrovnáním podmínek, aby získali přístup ke vzdělání a dalším veřejným statkům.
Jak hodnotíte dosavadní činnost rady, co by se mělo změnit?
Otázkou je, k čemu je Rada navržena a do jaké míry je tento druh subjektu užitečný pro dosažení toho, co podle nás v občanské společnosti je třeba udělat. Podle mého, destigmatizace Romů je něco, co se musí stát skutečnou prioritou vlády a státu, nejen něčím, s čím se polovičatě vypořádávají kvůli mezinárodnímu tlaku.
Na Úřadu vlády musí být hlavně investice energie a vůle do kultivace vztahů s romskou komunitou a jejími spojenci. U Rady existuje jasná disproporce, pokud jde o moc a sociální kapitál, mezi dobrovolnickou sekcí občanské společnosti Rady a stranou zastoupenou ministerstvy atd. – to je třeba napravit koordinací rozvoje vztahů, které povedou k tomu druhu interakce, o které jsem hovořila výše. Věřím, že koordinační Kancelář musí být v tomto ohledu schopna udělat více.
Rovněž byla vznešena myšlenka vytvořit post Zmocněnce nebo Zmocněnkyně na tuto agendu, protože je příliš očekávat, že Zmocněnkyně pro lidská práva zvládne vše, co tato agenda vyžaduje v roce 2020. Pokud by se něco takového vytvořilo, je důležité, aby post nebyl navržen tak, aby selhal.
