Bez migrace zdegenerujeme, říká historik Matěj Spurný
V rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Týden historik působící na Akademii věd ČR Matěj Spurný připomíná, že české území vždy obývala pestrá směsice národností a že uzavírání se před migrací může vést spíše k zániku českého národa.
Podle Matěje Spurného je chybou bránit se integraci odlišných kultur a etnik, protože „bez kontaktu a interakce, bez inspirace a možná i bez konfliktů s jinakostí zdegeneruje“ český národ tak, že stejně zanikne.
Odkazuje přitom na minulost: „Když se podíváme kolem sebe, vidíme, že téměř všechny kulturní hodnoty vznikly prolínáním kulturních vlivů a často i aktivitou lidí, kteří třeba ani nemluvili česky. Od Pražského hradu přes barokní kostely Dientzenhoferů (čeští stavitelé německého původu, pozn. red. Týdnu) až po hudbu.“
je absolvent historie na FF UK a mezinárodních teritoriálních studií na FSV UK. Moderní dějiny studoval také na berlínské Humboldtově univerzitě. Vyučuje hospodářské a sociální dějiny na FF UK a působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Je autorem nebo spoluautorem publikací o vztazích české společnosti a politických elit k národnostním tématům, například Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960). Bijeme na poplach! Německá publicistika proti nacistickému nebezpečí (1930-1933).
V rozhovoru pro Týden také upozornil na to, že definující pro českou identitu nebyl stát, ale společný jazyk a historie: „Česká zkušenost je ta, že můžeme jako národ existovat bez státu, ale nedokážeme si představit, že by nás definoval stát, který by byl zároveň multietnický a vícejazyčný. Nevěříme si, neklademe jako Němci silný důraz na to, že to zvládneme. Taková sebedůvěra Čechům naprosto chybí.“
Upozornil, že k migraci do Československa docházelo i po druhé světové válce, kdy bylo potřeba nahradit pracovní síly, jež zmizely s odsunem sudetských Němců. Takzvaných reemigrantů bylo na dvě stě tisíc: „Byly to velice různorodé skupiny lidí, kteří z Čech odešli v devatenáctém století do Rumunska, na Volyň nebo jinam,“ řekl Spurný.
A připomněl také osudy romského etnika: „Čeští Romové, kterých je podle odhadů asi sto tisíc, jsou vlastně představitelé poválečné imigrace ze Slovenska. Vlastní českou romskou komunitu zlikvidovali Češi ve spolupráci s nacisty v koncentračních táborech, jako byly Lety u Písku, odkud ti, kdo navzdory strašlivým podmínkám přežili, většinou putovali do osvětimských plynových komor. Po válce se vrátilo asi jen pět set českých Romů.“
