Marcel Fabián Grünza: Největším problémem pro Romy v Libereckém kraji je bydlení. Romové nechodí k volbám, nemají pak v zastupitelstvech své zastoupení

V letošních krajských volbách kandiduje podle zjištění serveru Romea.cz v celém Česku nejméně 7 Romů. Zpravodajský server Romea.cz s některými kandidáty připravil rozhovory. Jako dalšího představujeme kandidáta hnutí Změna pro lidi a pro krajinu Marcela Fabiána Grünzu, který kandiduje v Libereckém kraji z devátého místa. Tento podnikatel se už léta věnuje také sociální práci a v Liberci otevřel nízkoprahové centrum.

Podle Grünzy je největším problémem pro Romy v Libereckém kraji bydlení. “Týdně mě kontaktuje osm deset rodin, kterým pomáhám sehnat pronájem bytu. Často se za ně musím zaručit u majitelů bytů, protože romským rodinám byt pronajmout nechtějí,” řekl Marcel Fabián Grünza v rozhovoru pro zpravodajský server Romea.cz.

Proč jste se rozhodl kandidovat za hnutí Změna?

Lidem z hnutí Změna jde o to stejné jako mně, a to o změnu v Libereckém kraji. Líbil se mi program, který se zaměřuje na zlepšení kvality života občanů Libereckého kraje a ochrany životního prostředí. Je mi sympatické, že chtějí pracovat pro lidi a nemají vůči žádné skupině lidí předsudky.

Proč by měli voliči svým hlasem podpořit právě vás?

Kandidaturou chci měnit názor na nás Romy, protože ne každý Rom musí být hned problémový. A nejsou to jen média, která obraz Romů dlouhodobě zkreslují. Veřejnost se ráda nechá unést populistickými sliby a hesly politiků typu Okamura a to je špatně. Osobně se chci věnovat sociálnímu začleňování lidí, protože s tím mám dlouholeté zkušenosti z neziskové organizace Liberecké fórum.

Jaký výsledek očekáváte v letošních volbách?

Mám to tak padesát na padesát.

V jakých oblastech vidíte největší problémy Libereckého kraje?

V Liberci není problém s nezaměstnaností Romů, tady většina z nich pracuje, protože tu máme průmyslové zóny a pracovní příležitosti. V tom je náš kraj specifický. Ale největší problém vidím v zadluženosti kraje. Už za dob vládnutí ODS se náš kraj zadlužil a rozprodal majetek různým podnikatelům.

V našem kraji zoufale chybí sociální byty. Lidi nemají kde bydlet, bydlení se stává stále více nedostupným artiklem. A to není jenom problém Romů. I majorita, hendikepovaní lidé a jinak znevýhodnění řeší bydlení. Sice je pravda, že se v našem kraji děje změna k lepšímu, ale jde to pomalu. Chtělo by to problém řešit víc systematicky, odkoupit zpět byty do vlastnictví kraje, začít přestavbou nebytových prostor a rekonstruovat staré nevyužité budovy a domy. Ty pak nabídnout rodinám s nízkými příjmy a lidem v bytové nouzi. Potřebujeme kapacitu bytů rozšiřovat, ale naše bytová politika je zatím spíše pasivní.

Co nejvíce ve vašem okolí trápí Romy?

Bydlení. A to řeším každý den bez ohledu na volby. Mám stavební firmu, neziskovou organizaci a pořádám každoročně festival, takže se znám se spoustou lidí. A opravdu je největším problémem dostupné bydlení. Týdně mě kontaktuje osm deset rodin, kterým pomáhám sehnat pronájem bytu. Často se za ně musím zaručit u majitelů bytů, protože romským rodinám byt pronajmout nechtějí.

Vyřešil by situaci nový zákon o dostupném bydlení v Česku, který ministerstvo pro místní rozvoj plánuje vládě předložit v prosinci příštího roku?

Absenci sociálního zákonu o bydlení pociťují všechny kraje bez výjimky. Sice zákon tak, jak byl předkládán, neřešil úplně všechno, ale byl to jakýsi možný nástroj pro kraje a obce. Ale i tak by neřešil situaci těch nejchudších a nejzranitelnějších lidí, protože by žadatel o sociální byt nesměl mít dluh třeba na popelnicích nebo u města. Takže když to tak vezmu, tahle skupina lidí by podmínky pro udělení sociálního bydlení stejně nezískala, protože ty dluhy mají.

Zhruba před dvěma lety se v Liberci rušily dvě ubytovny, protože vedení města se rozhodlo nepodporovat obchod s chudobou. Bylo to podle vás správné rozhodnutí?

Tehdy část lidí, kteří bydleli na ubytovnách, migrovali do Tanvaldu, Jablonce a dalších okolních měst. A zbytek se snažil ubytovat v jiných dosud funkčních ubytovnách, protože jinou možnost neměli. Na vlastní bydlení mnohdy nedosáhne ani běžná majoritní rodina. A lidé z ubytoven nemají dva tři nájmy na akontaci, aby mohli bydlet v pronájmu. Je hezké na jednu stranu rušit ubytovny, ale pak musíme myslet i na rodiny, které tam bydlely a najednou nemají kam jít.

U Romů je to ještě o to horší, protože i když budete pracující a snaživý, stejně vám nikdo byt nepronajme jenom kvůli tomu, že jste Rom nebo máte romsky znějící jméno. Romové mají na osmdesát devadesát procent zavřené dveře.

Jste předsedou organizace Liberecké fórum, jak se vám daří integrovat sociálně slabé do společnosti?

Začínáme u dětí, které doučujeme, vedeme dětskou skupinu Kytička. Pomáháme ale i dlouhodobě nezaměstnaným najít si práci. Řešíme ve spolupráci s jinou organizací exekuce a insolvence. Jedna věc nelze dělat bez té druhé. S tím by měla souviset i nutná změna sociálního zákona, protože pokud máte rodinu na dávkách, s exekucí na krku a jeden z manželů se zaměstná, dávky se okamžitě zastaví. Jenže na plat mu „vlítne“ exekutor, a rodině tak z platu nezůstane skoro nic. Ideální by bylo, kdyby se dávka přepočítala a rodině by byla vyplácena poměrnou částkou, tak jak je tomu v Německu. Jedině takovým způsobem se dá dostat z dluhů. Lidem se musí vyplatit pracovat a splácet své závazky, které jim mezitím narůstají do závratných částek.

Jaký je vztah Romů k regionálním volbám?

Romové nechodí k volbám. Nevím, jak to změnit. Snažil jsem se několikrát zajít do rodin a vysvětlovat důležitost voleb, ale nedaří se mi. Ale to není jenom problém Romů, i majorita nechodí k volbám, o tom svědčí i nízká volební účast.

A čím si to vysvětlujete?

Lidi nejeví zájem o volby a všeobecně o politiku. Nezajímá je, co se děje u nich ve městě. Cítí se být politikou znechuceni. A je to škoda, protože kdyby Romové chodili k volbám a dali hlas romským kandidátům, měli by v zastupitelstvech své zastoupení a větší šance na změnu. Takhle tam nemají nikoho, kdo by hájil jejich zájmy.

Před podzimními volbami do krajských zastupitelstev opět hýbe společností téma koronaviru. Může se podle vás stát, že pandemie ohrozí letošní volební účast?

Tak s tím můžeme určitě počítat. Dlouhodobě je volební účast nízká a teď bude ještě nižší. Můj osobní odhad je, že účast klesne oproti minulým krajským volbám o osm procent. Lidi se budou bát jít k urnám. Lze to usuzovat i z toho, co vidíte, když dnes jdete po městě – ulice jsou poloprázdné.

Je na politické scéně někdo, s kým byste v případě úspěchu nešli do koalice?

Nešli bychom s KSČM a s SPD.