Magdalena Karvayová: Tvrdě na sobě makám, bez podpory rodičů by to ale nešlo

S Magdalénou Karvayovou jsme se sešli v pauze na oběd, na kterou si odskočila
ze své současné brigády operátorky telemarketingu. Tato vysokoškolská studentka
měla zatím v životě štěstí na dobré rady, kamarády i školy. Bez tvrdé práce a
píle by to ale nešlo, jak v rozhovoru několikrát upozorňuje.

Jmenujete se Magdaléna, ale představujete se jako Lenka. Proč ?
No, protože jsem se narodila ve stejný den jako moje babička, která se sice
jmenovala taky Magdaléna, ale říkali ji všichni zkráceně Lenko. Tak nějak jsem
to po ní zdědila. Ale samozřejmě slyším na obě jména 🙂 .

Odmaturovala jste na mezinárodním jazykovém gymnáziu. Jak jste se k tomuto
studiu dostala?
Ano studovala jsem na mezinárodním gymnáziu Townshend International School.
Dostala jsem se tam vlastně díky jednomu známému, který už s tou školou měl
zkušenosti, jeho dcera tam taky studovala. On mě vlastně seznámil s tím, co ta
škola obnáší. Já to zkusila a jsem velice ráda, že jsem si vybrala zrovna tuhle
školu.

Studovala jste na soukromé škole. Bylo vám schváleno stipendium a o jaký
typ stipendia se jednalo ?
Na střední jsem dostávala sedmdesátiprocentní stipendium a zbytek hradili
rodiče. Jelikož jsem byla na intru, tak jsem obdržela ještě ubytovací
stipendium, které mi schválila majitelka školy. Tohle stipendium bylo schváleno
jen těm nejlepším studentům, takže nebylo to zadarmo.

Momentálně studujete přes romské stipendium. Na jaké škole ?
Momentálně studuji na Anglicko-americké vysoké škole, která je také
soukromá. A díky tomu, že jsem Romka, mám přiznané stoprocentní stipendium. Ale
zase v tom hraje roli i průměr známek.

Proč podle vás stipendia pro Romy poskytují hlavně zahraniční školy
působící v ČR ?
Myslím, že Českou republiku vlastně nezajímá, jaká je situace Romů ve
školství. Naopak zahraniční školy moc dobře vědí, jaká je situace romské menšiny
v České republice. A když někdo z Romů studuje na jejich škole a má výborný
výsledky, tak jsou rádi, protože jim to dělá dobré jméno.

Předpokládám ale, že na základní školu jste chodila zcela běžnou. Kolik
vás bylo ve třídě Romů?
Jasně, chodila jsem na zcela běžnou základní školu. Konkrétně se mnou do
třídy chodili asi 3 až 4 Romáci, já už si to tak přesně nepamatuji. Byli celkem
šikovní, ale jestli dnes studují nebo jestli mají nějakou školu za sebou to
opravdu nevím, nejsem s nima ve styku.

Jaké to bylo ve třídě na základní škole a jaké naopak na mezinárodní
střední škole? Kde jsi se cítila lépe a proč?
Takže na základní škole jsem se necítila, tak dobře jako na střední, protože
na základce jsem se potkala se šikanou a rasismem, i učitelé nevěnovali tolik
pozornosti romským dětem, tak jako českým. Kdežto na střední škole se kantoři
věnovali všem studentům rovnocenně a vztahy mezi studenty a lektory byly hodně
kamarádské. Jelikož tuhle školu studuje z 89 procent jenom cizinci, tak jsem se
tam cítila výborně a nemusela jsem se bát nějakého rasismu.

Máte za sebou stáže na britském velvyslanectví, pracujete a studujete.
Byla byste tak daleko, kdybyste zůstala v běžném českém vzdělávacím systému?

Tak to určitě ne, protože nepocházím z bohaté rodiny, ba právě naopak. Je to
hodně drahá záležitost a bez stipendií, bych si to nedokázala představit. Já si
to samozřejmě uvědomuji, a proto taky tvrdě na sobě makám a musím si udržovat
určitý průměr známek. A taky bych to určitě nedokázala bez podpory svých rodičů,
kteří mě motivují a i finančně dotují.