Krajské volby 2016. Kandidát koalice Piráti a SZ Karel Karika: Nepřipustím vznik dalších sociálně vyloučených lokalit

V pátek 7. října a v sobotu 8. října budou občané České republiky volit krajské zastupitele a v některých krajích i třetinu senátorů, kterým uplyne volební období. Politické strany do krajských voleb vyslaly i několik svých zástupců, kteří se hlásí k romské národnosti. Do letošních krajských voleb politické strany a hnutí na post krajského zastupitele nominovaly celkem 11880 kandidátů, což je o 576 více, než v posledních volbách v roce 2012. Podle odhadů zpravodajského serveru Romea.cz kandidují do krajských zastupitelstev na čtyři desítky Romů. Některé z nich jsme oslovili s žádostí o rozhovor.

Kandidát koalice Piráti a Strana zelených Karel Karika

Dalším z řady romských adeptů na post krajského zastupitele, tentokrát v Ústeckém kraji, je šestapadesátiletý místostarosta centrálního městského obvodu Karel Karika, který kandiduje za Stranu zelených ve spojení s Piráty.

Od konce osmdesátých let se aktivně zajímá o veřejné dění v Ústí nad Labem a je zapojen do řady místních občanských aktivit. Je členem Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva Ústeckého kraj za hnutí JsmePRO!kraj, čtvrtým rokem opozičním členem kontrolního výboru MOÚ a spoluzakladatelem Iniciativy Ústí proti hazardu nebo v Ústí neonacisty nechceme.

Máte pocit, že mnoho romských občanů k volbám nechodí?

Určitě. Romové si myslí, že se stejně nic nezmění a jejich hlas nemá cenu, což není pravda. Pokud se budeme bavit o vyloučených lokalitách, kde žijí Romové, přicházejí za nimi lidé z různých politických stran a nabízejí jim peníze, aby šli k volbám a hlasovali pro ně. Toto se po celé republice děje už minimálně 15 let. Tito lidé si nepřipouštějí nebo absolutně nechápou, že svými hlasy mohou mnohé změnit, kdyby volili správné lidi. Tím, že by dali hlas straně, s kterou opravdu sympatizují, a svůj hlas neprodali komukoliv, mohou hodně věcí v jejich dosavadním životě změnit.

Proč jste se rozhodl kandidovat za Piráty a Stranu zelených? Čím se zabýváte?

Ve Straně zelených (SZ) jsem už od roku 2006 a spojení s Piráty mi přišlo logické, protože máme na krajské úrovni stejný volební program. Od svého působení v SZ se nejvíce zabývám sociální otázkou. Prostřednictvím zelených jsem v minulosti založil spolky „Neonacisty nechceme“, „Stop bezpráví“ nebo „Stop rasismu“. Soustavně se zajímám o řešení vyloučených lokalit, protože si uvědomuji, že dávat prostor pro rozvoj dalších vyloučených lokalit v našem kraji už nelze. Zabývám se Předlicemi, které jsou po Matiční ulici nejznámější vyloučenou lokalitou v republice. V současné době jsme dosáhli toho, že se budovy v havarijním stavu opravují, a to díky tomu, že byly konečně prodány a mají vlastníka, se kterým můžeme jednat.

Myslíte si, že mají Romové výhodu, když kandidují ve větších stranách?

V žádném případě výhodu nemají, řekl bych, že je to spíš naopak. Ve většinových stranách se Romové těžko Nevěřím, že mají motivaci něco změnit ve prospěch Romů, spíš jen mají záměr zapadnout a na něčem se podílet. V malé straně je to všechno na vás. Důležité je, aby v každém zastupitelstvu byl Rom, protože jeho zkušenost je nepřenositelná, nikdo jiný neumí posoudit, jak Romové smýšlejí.

Pokud vaše strana uspěje, s kým byste šli do koalice?

Se stranami, které zastávají podobné názory jako naše strana. Jasným partnerem by pro nás byla strana JsmePRO! Kraj nebo TOP 09.

Co byste v první řadě prosazoval, kdybyste se stal jedním ze zastupitelů?

Nepřipustil bych vznik dalších sociálně vyloučených lokalit. Podpořím jakékoliv nástroje, které usnadní sociální začleňování. Prosazoval bych důsledné trestání trestných činů, zachovaní škol i v menších městech, předškolní a školní vzdělávání nejen pro děti, posilovaní slabých kompetencí obyvatel z těchto lokalit. Důležitý je i provoz turistických, železničních a autobusových linek nebo vznik sdílených cyklistických pruhů na komunikacích, které zatím vůbec nemáme.

Kolik má město zaměstnanců, kteří pracují ve veřejně prospěšných pracích? V čem si myslíte, že jsou podstatné?

V současnosti máme 75 zaměstnanců, kteří se věnují veřejně prospěšné práci. Počet zaměstnanců bych navýšil na 150, ale bohužel nám to rozpočet neumožňuje. Pro dlouhodobě nezaměstnané je tento typ práce důležitý. Za prvé jde o návyk, pravidelné vstávání, režim. Za druhé je práce pro město prostupné zaměstnání. Člověk je dobře připraven pro zaměstnání, které mu bude dávat smysl a bude ho živit. Ukazuje se, že veřejně prospěšné práce jsou nástroj, jak se zbavit návyku nic nedělat.

Jak se v současné době daří v Ústeckém kraji omezit počet heren?

Tak tento problém se řeší od roku 2014. Vznikla i Iniciativa Ústí proti hazardu. Tou dobou jsme společně se dvěma dalšími přáteli vyhlásili referendum o hernách, ve kterém si občané mohli sami rozhodnout, zda 109 heren s automaty v Ústí zůstane, nebo zmizí. Referenda se zúčastnilo 22 % občanů, to bylo bohužel málo, protože nutná minimální účast pro platnost referenda je 34 % obyvatel. I když se přes 90 % hlasujících vyjádřilo pro nulovou toleranci, nepodařilo se nám návrh vyhlášky na celoplošný zákaz hazardu na Magistrátu prosadit. Usilovali jsme také o to, aby se herní automaty neobjevovaly v okruhu 200 metrů od škol, nádraží, kostelů, úředních a zdravotnických zařízení, ale i to se zatím neprosadilo.

Jaký máte názor na uprchlickou krizi?

Těm, kteří skutečně utíkají před válkou, by měla Evropa pomoct. Co se týká ekonomických migrantů, měli bychom vytvořit záchytný systém a pomoci jim v jejich zemích. Například vytvořit tábor na území Egypta apod.