Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Karel Holomek o romském holocaustu, vzdělávání Romů a Dělnické straně

31. ledna 2012
Čtení na 7 minut

Zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek usiluje o sblížení Romů s
většinovou společností už dvacet let. O sílících projevech nesnášenlivosti vůči
menšině podle regionálních Deníků říká: "Zatímco za druhé
světové války trpěly a umíraly v takzvaném cikánském táboře v Hodoníně u
Kunštátu na Blanensku stovky Romů, ještě loni si na stejné místo jezdili
odpočinout turisté do rekreačního areálu s bazénem a tenisovými kurty."

Díky loňskému rozhodnutí vlády se však tábor dostal na konci roku do majetku
státu, který tam chce obětem romského holocaustu postavit památník. „Konečné
řešení romské otázky, se kterým přišli nacisté, je stále pro většinu české
společnosti neznámým tématem. Proto je potřeba o něm mluvit,“ říká v rozhovoru
pro regionální Deníky předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek, který
o pietní místa v Hodoníně u Kunštátu i Letech u Písku usiluje už od roku 1990.

"V místě, kterému se mezi Romy říká Hodonínek, byl od srpna 1942 do konce
roku 1943 sběrný tábor pro Romy z Moravy. Romské rodiny z Čech byly nahnány do
obdobného tábora v Letech u Písku. Ano, jedno místo sice nesloužilo k
vyhlazování Romů, přesto v nich následkem strašných životních podmínek přišlo o
život mnoho lidí. Většina těch ostatních pak byla transportována do
vyhlazovacích táborů v Osvětimi. Válku tak přežila jen asi desetina Romů, kteří
předtím v Čechách a na Moravě žili," vysvětlil pro regionální Deníky Holomek.

Karel Holomek věřím, že
když už vláda udělala ten první krok a získala pozemky, dokončí i ten druhý a
postaví památník obětem romského holocaustu. Celý areál má spravovat brněnské
Muzeum romské kultury, které chce dochovaný barák zrekonstruovat a vytvořit v něm expozici připomínající, co se v Hodonínku dělo.
"Kromě toho tam vyroste nové mezinárodní vzdělávací středisko, kde se děti i
dospělí dozvědí více o kultuře a dějinách Romů i o takzvaném konečném řešení
romské otázky," dodává v rozsáhlém rozhovoru Holomek.

Podle něj vláda vyčlenila na vytvoření pietního místa sedmdesát milionů korun a už
letos by se v Hodonínku mělo začít pracovat.

"Každý rok v srpnu nechává Muzeumromské kultury v Hodoníně na návsi sloužit
mši za Romy, kteří tam kdysi zahynuli. Z obce se jí však obvykle účastní pouze
starosta, zatímco místní v průběhu mše klidně projedou přes tu náves traktorem.
A vůbec jim to nevadí. Možná si neuvědomují, jak hluboce se nás takové chování
dotýká. Svědčí totiž o tom, že v té dědině ještě k respektu k romským obětem
nedospěli," říká v rozhovoru Karel Holomek.

Karel Holomek se vyjadřuje i k druhému "cikánskému" táboru v letech u Písku:
"Dohoda je nyní taková, že Lety budou v
péči Památníku Lidice a stát u tábora vybuduje pietní místo, informační centrum
a také pohodlnější přístupovou cestu. Celý tento malý památník oddělí od vepřína
jakási bariéra ze stromů a keřů." Podle Holomka by se měl vytvořit nějaký fond, kde
by se postupně
shromažďovali peníze na jeho odsun třeba jen o pár kilometrů dál.

Karel Holomek porovnává židovský a romský holocaust. Podle něj Židé měli a mají ve společnosti úplně jiné
postavení než Romové. "Ti vždycky stávali kdesi na jejím okraji. Konečné řešení
romské otázky nařízené nacisty tak mnohé tehdejší československé instituce
přijaly s ulehčením a osud Romů jim byl víceméně lhostejný," uvádí v rozhovoru
Holomek.  "Moje rodina pochází
ze Svatobořic u Kyjova, kde před válkou stávala velká romská osada Hraničky. A
když přišel rozkaz, že místní Romové musí do koncentráku, radní to přijali bez
jediného slova. Přitom se za své Romy mohli klidně postavit," dodává Holomek,
který upozorňuje, že bachaři v Hodonínku i Letech byli výhradně Češi.

I když má Karel Holomek někdy výhrady vůči postupům úředníků, uvádí, že vláda a státní
instituce se veškerým svým chováním nyní Romům omlouvají. "Už totiž vnímají, že
je důležité se s touto částí minulosti vyrovnat. Ostatně tlačí je k tomu i
Evropská unie. Druhá věc ovšem je, že většina společnosti to zatím nevzala na
vědomí. Doufám, že u generace mladších lidí se to konečně změní," řekl v
rozhovoru pro regionální deníky Holomek.

Podle něj dospěla situace ve školství do neúnosné míry. "Například v Brně máme tři školy, kam chodí přes devadesát procent Romů. To je naprostá
katastrofa, protože pokud se menšina s většinou nenaučí spolu žít a vycházet už
zamlada, těžko se to napraví v pozdějším věku," řekl předseda Společenství Romů
na Moravě Karel Holomek.  "Moje vnučka naopak chodí do školy s mnoha bílými
dětmi, a když se jí zeptám, zda je nějaký její spolužák Rom, řekne mi, že
vlastně ani neví. To je skvělé! Když se spolu naučíme vycházet už jako děti,
přinese to užitek všem. Smažou se tím rozdíly a bariéry i v dospělosti," dodal
Holomek.

Podle něj je velmi těžké tuto věc vyřešit, když se "míchání" dětí ve školách
brání rodiče i učitelé. "Bílí rodiče nechtějí posílat své děti do školy s
romskými, protože v tom vidí jakýsi handicap. Částečně mají pravdu, po určitou
dobu se tím totiž skutečně snižuje úroveň výuky. Ale na druhou stranu se
kontaktem těchto dvou skupin zvyšuje jejich sociální vyspělost. Takže je otázka,
od které třídy bychom měli upřednostňovat vzájemný kontakt mezi menšinou a
většinou a do jakého věku je dobré klást ten hlavní důraz jen a pouze na
vzdělání," řekl v rozhovoru Karel Holomek. Vinu podle něj nesou i romští rodiče,
kteří často raději dají dítě do školy, kam sami chodili a kde převažují
Romové.

"Pokud se stane, že ředitel pošle romské dítě ze své spádové oblasti s nějakou
výmluvou raději do školy s převahou Romů, považuji to bez přehánění za zločin.
On to sice dělá proto, že romské děti mají často v první třídě skutečně problém,
ale správný ředitel ho přece musí řešit, ne zamést pod koberec. A když se
malý Rom přece jen ocitne v první třídě běžné školy, při sebemenším problému ho
ředitel většinou hned posílá do školy zvláštní. Dnes se jim sice říká praktické,
ale jde vlastně o to stejné, úroveň vzdělání je tam prostě nižší," vysvětluje
Holomek.

Karel Holomek tvrdí, že je nesmyslné tvrzení některých ředitelů praktických škol a
psychologů z poraden, že romské
děti na běžnou školu nemají vlohy. "Když odjížděli čeští Romové do Kanady, mnohé děti, které
tady u nás chodily do zvláštní školy, umí po třech měsících v Kanadě najednou
cizí jazyk a dělají rodičům tlumočníky. Jak je možné, že u nás se nebyly schopné
naučit ani psát?" ptá se Holomek.

Podle něj je třeba jinak nastavit testy v pedagogickopsychologických
poradnách, které dnes rozhodně neříkají nic o inteligenci. "To jsou spíše testy
sociálního a jazykového cítění, které Romy pochopitelně strašně znevýhodňují.
Přitom by mělo být nejdůležitější, aby všechny chytré děti dostaly dobré
vzdělání bez ohledu na svůj sociální původ. Díky tomu pak ubude dětí v těch
praktických školách a učitelé se jim budou moci více věnovat. Nakonec se tak
zlepší situace všude," dodává v rozhovoru pro regionální Deníky Karel Holomek.

V rozhovoru Holomek uvítal zrušení Dělnické strany, i když si je vědom, že celý problém
je mnohem složitější. "Nejsem právník a emoce mi říkají – zrušit. Ale na druhou
stranu jsem si vědom toho, že v demokracii se mohou tito lidé přesunout do
jiných stran a nic se vlastně nestane. Společnost dostala pouze jasný signál, že
chování Dělnické strany už překročilo určitou mez a takto nebezpečnou stranu
tady nechceme. Protože její členové a příznivci páchají násilí," uvedl Holomek.

Karel Holomek si nemyslím, že Češi jsou rasisté, i když podle nejrůznějších průzkumů má velká část z nich vůči Romům velké výhrady.
"Ano, mají předsudky a mají z mnoha historických důvodů špatné zkušenosti. Ale
kdo nějaké předsudky nemá? Musíme se s tím nějak vypořádat, podívat se na to z
obou stran, diskutovat a tříbit si názor. Ostatně lidé, které můžeme opravdu
nazvat rasisty, jsou všude. Záleží jen na společnosti a rozvinutosti demokracie,
jak se s tím dokáže vyrovnat a jak se k tomu postaví autority," říká na závěr
rozsáhlého rozhovoru pro regionální Deníky předseda Společenství Romů na Moravě
Karel Holomek.

Celý rozhovor, který vedla Zuzana Taušová, si můžete přečíst v
papírovém vydání Brněnského, Vyškovského, Břeclavského, Blanenského,
Hodonínského a Znojemského deníku.

Na internetu

zde
.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon