Kandidát na prezidenta Michal Horáček: Vítám odkup vepřína, vyznamenání bych dal Janě Horváthové, podporuji romské studenty
Dát hlas svému kandidátovi na prezidenta republiky budou moci voliči už na
konci tohoto týdne. První kolo volby prezidenta proběhne 12. a 13. ledna a je
možné vybírat z devíti kandidátů. Všem kandidátům jsme položili několik otázek,
které se týkají především romské tematiky. Odpovědi jednotlivých kandidátů
zveřejňuje zpravodajský server Romea.cz v pořadí v jakém nám kandidáti
odpověděli.
Jako třetího představujeme Michala Horáčka.
KDO JE MICHAL HORÁČEK
Michal Horáček je jeden z prvních vyzyvatelů Miloše Zemana. Kandidaturu oznámil
na podzim 2016. Prezidentskou kampaň si hradí z vlastních peněz. Horáček se do
povědomí dostal zejména jako spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna, kterou
po patnácti letech prodal za 2,4 miliardy korun. Veřejnost si kandidáta na
prezidenta republiky spojuje i s rokem 1989 a jeho přímou politickou angažmá.
Spoluzaložil iniciativu MOST, jejímž cílem bylo přivést k jednacímu stolu
premiéra tehdejší vlády a zástupce nezávislých občanských iniciativ. Tato snaha
byla úspěšná a nepochybně přispěla i k tomu, že listopadová protitotalitní
revoluce proběhla pokojně a přitom rychle; byla nazvána sametovou. Horáček
dlouhodobě spolupracoval se zpěvákem Petrem Hapkou nebo Hanou Hegerovou.
Publikoval v prestižních zahraničních publikacích jako Bloodstock Breeders’
Annual Review či The British Racehorse. V roce 1996 se stal bakalářem po
vystudování Institutu základů vzdělanosti UK, magisterský titul si dodělal z
antropologie až v roce 2007. Poté dodělal i studiem doktorandské. Je podruhé
ženatý a má tři děti.
Stát teprve nedávno uzavřel smlouvu na odkup vepřína v Letech u Písku, který
stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Je to podle vás dobrá zpráva?
Souhlasíte s krokem bývalé vlády?
Na místě, kde byli utýráni lidé, má být památník. Ne prasečák. Řekl jsem to v
minulosti a říkám to i teď. Krok minulé vlády jsem tedy uvítal.
Potřebuje podle vás Česko zákon o sociálním bydlení, který se v minulém volebním
období, i přes sliby minulé vlády, nepodařilo přijmout?
Ano, potřebuje. Veřejně jsem se opakovaně vyjádřil ve prospěch přijetí takového
zákona a kritizoval jsem politiky, že to v minulém funkčním období sněmovny
navzdory slibům nestihli. Obchod s chudobou ve vyloučených lokalitách je strašný
a tento zákon by jej mohl omezit.
Jste pro setrvání nebo vystoupení z Evropské unie? Jste pro přijetí eura?
V EU jednoznačně musíme setrvat. Její opuštění by znamenalo pád do
bezvýznamnosti a výrazně by nás poškodilo. Pokud jde o euro, tak to je primárně
věc vlády, která řekla, že termín jeho přijetí nestanoví. Jednou euro budeme
muset přijmout, protože jsme se k tomu zavázali v přístupové smlouvě. Ale teď
tato otázka není na pořadu dne a já na pilu tlačit nebudu.
Máte představu, komu a za co byste jako hlava státu uděloval státní vyznamenání?
Napadá vás nějaká romská osobnost, která by si takové vyznamenání zasloužila?
Jistě, několikrát jsem uvedl Zdeňku Demeterovou. Potkal jsem ji ve vyloučené
lokalitě ve Varnsdorfu. Je to Romka, která dokončila jen zvláštní školu, kde se
nenaučila ani číst a psát. Vyrůstala v ghettu. Ale vlastní pílí se všechno
doučila, běžně pracuje i s počítačem a udělala si kurz terénního pracovníka.
Dnes sama pomáhá lidem ve vyloučených lokalitách. Je to nesmírně těžká práce, za
kterou to navíc často schytává z obou stran: od Romů i od bílých. Ale nevzdává
se. Dalším příkladem je ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Za svou
práci by si vyznamenání jistě zasloužila.
Co si myslíte o afirmativních akcích pro Romy, například romská stipendia pro
romské středoškoláky a vysokoškoláky?
VOLBA PREZIDENTA 2018
První kolo voleb se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Pokud nikdo z kandidátů
nezíská nadpoloviční počet hlasů, dva nejsilnější uchazeči se utkají 26. a 27.
ledna v druhém kole.
Jelikož jsem několika romským studentům na tato stipendia osobně přispěl, je můj
názor asi jasný.
V případě, že byste usedl do čela státu, vyhlásil byste stejně, jako tomu bylo u
Václava Klause dílčí amnestii?
Jakékoli plošné opatření je vždycky problematické. Dával bych v odůvodněných
případech individuální milosti. Ale amnestie nikoli.
Potřebuje Česko podle vás inkluzívní vzdělávání? Jak hodnotíte první rok
fungování inkluze v praxi?
Myšlenku inkluze podporuji. Setkal jsem se však i s řadou učitelů a dalších
odborníků na školství, tudíž vím, že praktická realizace inkluze na základních
školách často pokulhává a přináší nemalé problémy těm, kterým by vlastně měla
pomáhat. Tedy hendikepovaným dětem. Myslím, že musíme obecně postupovat mnohem
citlivěji.
