Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš: Výkup vepřína je dobrá zpráva, inkluzivní vzdělávání bych nezatracoval
Dát hlas svému kandidátovi na prezidenta republiky budou moci voliči už zítra
a v sobotu. První kolo volby prezidenta proběhne 12. a 13. ledna a je možné
vybírat z devíti kandidátů. Všem kandidátům jsme položili několik otázek, které
se týkají především romské tematiky. Odpovědi jednotlivých kandidátů zveřejňuje
zpravodajský server Romea.cz v pořadí v jakém nám kandidáti odpověděli.
Jako sedmého a posledního představujeme Jiřího Drahoše. Miloš Zeman a
Petr Hannig na naše otázky neodpověděli.
KDO JE JIŘÍ DRAHOŠ
Jiří Drahoš absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze v roce
1972. Po povinné vojně nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu
teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd
(ČSAV), kde později přešel na pozici vědeckého pracovníka. Odmítl podepsat
spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ,
a proto působil až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. Po listopadu
1989 působil v několika manažerských pozicích, byl předsedou ústavních odborů,
zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie
věd ČR. V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o
dva roky později byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd
ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci řídil osm let. Je spoluautor řady
patentů. V roce 2012 mu byla udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I.
stupně.
Stát teprve nedávno uzavřel smlouvu na odkup vepřína v Letech u Písku, který
stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Je to podle vás dobrá zpráva?
Souhlasíte s krokem bývalé vlády?
Ano, je to dobrá zpráva. Je jen velká škoda, že jsme na ni čekali tak dlouho.
Potřebuje podle vás Česko zákon o sociálním bydlení, který se v minulém volebním
období, i přes sliby minulé vlády, nepodařilo přijmout?
Potřebujeme nepochybně vyřešit problém s bydlením sociálně slabších a bez zákona
o sociálním bydlení to zřejmě nepůjde. Jde však o to, jak konkrétně bude takový
zákon vypadat.
Jste pro setrvání nebo vystoupení z Evropské unie? Jste pro přijetí eura?
Jsem jednoznačně pro setrvání v Evropské unii. Pokud jde o euro, obecně vidím
více výhod než nevýhod, ale k přijetí může dojít až po široké, celospolečenské,
a především seriózní diskusi o tom, co bude a nebude takový krok pro naši zemi
znamenat. Takže to určitě potrvá ještě delší dobu, ve funkčním období příštího
prezidenta k tomu nejspíš nedojde.
Máte představu, komu a za co byste jako hlava státu uděloval státní vyznamenání?
Napadá vás nějaká romská osobnost, která by si takové vyznamenání zasloužila?
Neuděloval bych vyznamenání svým kamarádům a příznivcům, což po zkušenostech s
vyznamenáváním v posledních pěti letech považuji za důležité, byť by to mělo být
samozřejmé. Vyznamenání si zaslouží lidé, kteří učinili něco opravdu významného,
a v romské kultuře jistě působí řada osobností, které by přicházely v úvahu.
VOLBA PREZIDENTA 2018
První kolo voleb se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Pokud nikdo z kandidátů
nezíská nadpoloviční počet hlasů, dva nejsilnější uchazeči se utkají 26. a 27.
ledna v druhém kole.
Co si myslíte o afirmativních akcích pro Romy, například romská stipendia pro
romské středoškoláky a vysokoškoláky?
Jsem pro podporu, stipendia, pro ty studenty, pro které by bylo nemožné studovat
bez ní, ať jsou to Romové či jiní. Moc se o tom u nás nemluví, ale není málo
těch, kteří nemohou bez podpory studovat, protože je to pro ne drahé.
V případě, že byste usedl do čela státu, vyhlásil byste stejně, jako tomu bylo u
Václava Klause dílčí amnestii?
S vyhlášením amnestie, byť jenom dílčí, nepočítám.
Potřebuje Česko podle vás inkluzívní vzdělávání? Jak hodnotíte první rok
fungování inkluze v praxi?
Myšlenku inkluzivního vzdělávání bych určitě nezatracoval, ale způsob, jakým se
realizuje v současné době u nás, v pořádku není. Nemohu se zbavit dojmu, že
dobrý úmysl byl v tomto případě uveden v život uspěchaně a nesprávně.
