Jiří Dienstbier: Vyslovoval bych se pro odstranění vepřína v Letech u Písku
Server Romea.cz připravil pro své čtenáře k nadcházející první přímé volbě
prezidenta ČR cyklus předvolebního otázek a odpovědí jednotlivých kandidátů na
tento úřad. Všech kandidátů jsme se ptali mimo jiné na strategii řešení problematiky sociálního vyloučení, na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímal nás také jejich přístup k pravicovým extremistům, problematice segregace žáků základních škol nebo případu vepřína na místě bývalého romského pracovního tábora.
Odpovědi zveřejňujeme v pořadí v jakém nám je jednotliví kandidáti zaslali.
Nepřehlédněte:
Jako první reagoval Jiří Dienstbier, kterého do boje o hrad vyslala Česká
strana sociálně demokratická (ČSSD).
Máte nějak "programově" či "systémově" podchycené společenské menšiny nebo chápete všechny občany čistě individuálně?
Má prezidentská volební kampaň je jednotně vedena pod pojmem Spravedlivý stát, který pro mne znamená rovnost všech lidí před zákonem bez ohledu na to, zda jsou bohatí, chudí či příslušníci nějaké společenské menšiny. Dále chci, aby byl zajištěn rovný přístup k veřejným službám, kam patří zdravotní péče či vzdělání. Nechť studují ti, kteří na to mají „buňky“ a ne ti, kteří mají jen peníze. Posledním, nikoliv však méně důležitým pilířem, je boj s korupcí. V naší zemi si mnoho lidí zvyklo, že se věci dají řešit korupcí a ne poctivou prací. Toto se musí změnit a pevně věřím, že po 23 letech od revoluce je změna možná.
Jsou podle Vás práva romské menšiny v ČR naplňována dostatečně?
Jsem zastáncem toho, že se mají občané posuzovat podle toho, zda jsou pracovití, vzdělaní, mají morální hodnoty a ne podle toho, zda jsou příslušníci té či oné menšiny či většiny. Jsem pro to, aby ten, kdo může pracovat, pracoval a ten, kdo ze zdravotních důvodů pracovat nemůže, aby se o něj postaral stát v rámci svého sociálního systému. Mnoho lidí si v současné době zvyklo mít jen práva a zapomnělo, že s každým právem je spojena i povinnost.
Reagují politici na rasistické či xenofobní akce, například protiromské demonstrace extremistů, adekvátně a dostatečně? A reagují politici dostatečně rychle a adekvátně na dění, které není extremistické, ale souvisí s protesty proti Romům?
Domnívám se, že naše společnost je nemocná. Ta nemoc se projevuje v extremistických názorech a nerespektování žádných občanských pravidel, která slouží k tomu, aby vedle sebe mohli žít občané s různými názory. Úkolem prezidenta je, aby spolupracoval s občanskými iniciativami a upozorňoval na problémy, kterých si státní instituce všimnou až když je pozdě a oheň je zažehnut. Problémům se má předcházet a ne jen pak na ně reagovat a komentovat je.
Je podle Vás důležité začít řešit sociální vyloučení stoupajícího počtu občanů ČR a chudobu s ním spjatou?
Jedním z mých prezidentských témat, kterým se jako právník věnuji, je problematika exekucí. Jsem zásadně proti tomu, aby dlužník, který dluží 30 Kč, zaplatil v rámci exekuce téměř 20 tisíc Kč. Cílem dnešních věřitelů není to, aby dlužník zaplatil dluh, ale naopak aby jej nezaplatil a věřitel mohl dlužníka zažalovat a přijít si tak na mnohonásobně více peněz. Proto jsem v Senátu navrhl novelu zákona, která by zamezila přiznávat tzv. náhrady za právní zastoupení, pokud by žalovaný dluh nebyl vyšší než 5 tisíc korun.
Jaká by měla být celková strategie při nápravě sociálního vyloučení a jevů s ním spjatých?
Postupné řešení vedoucímu ke změně nepříznivého stavu musí spočívat v postupné decentralizaci postižených lokalit a systematický program, který si bude klást za cíl vzdělávání vyloučených lidi či pomoc s uplatněním v práci. Tím vznikají pozitivní příklady. V případě Romů je potřeba mnohem více je zapojovat do řešení problémů, pomocí „pozitivní diskriminace“ zvyšovat počty romských asistentů, policistů a učitelů. Je to prospěšné pro celou společnost, není to žádná podpora „flákačů“.
Přes veškeré snahy dochází v českém školství stále k segregaci romských dětí ve vzdělávání. A to buď v praktických (zvláštních) školách či v běžných základních školách v segregovaných třídách. Vystupoval byste proti tomuto jevu? Jaké řešení k nápravě byste navrhoval?
Ano vystupoval. Je potřeba školy motivovat, aby se k takovýmto krokům neuchylovaly a aby přistupovaly ke všem svým žákům stejně.
Navštěvoval byste pietní místa týkající se genocidy Romů za druhé světové války, ve výroční dny? (Máme na mysli dva bývalé tzv. cikánské tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, odkud byli čeští Romové převezeni do Osvětimi.)
Ano.
Vyslovoval byste se pro odstranění vepřína, který se nachází na území bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku?
Ano.
Před každými volbami, především komunálními a krajskými, se v ČSSD najdou
mezi kandidáty populisté, kteří se chtějí prostřednictvím anticiganistických hesel dobrat zvolení. Jde především o severočeský kraj, ale ne jen o něj. Jak tuto skutečnost coby známý zastánce lidských práv nesete? Děláte s tím v rámci ČSSD něco konkrétního?
Nesu ji samozřejmě velmi těžko. Nicméně je potřeba si uvědomit, že ČSSD je demokratickou stranou a vedení strany nemůže proto efektivně ovlivňovat, koho si členové strany a voliči v jednotlivých regionech vyberou. A je to tak správně, i když je někdy velmi těžké se s tím smířit.
