Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Ivana Mazánková: Záškoláctví jsme téměř odstranili

31. ledna 2012
Čtení na 4 minuty

Ivana Mazánková na brněnské Základní a mateřské škole Merhautova učí český
jazyk. Kromě toho vyučuje češtinu a němčinu na Střední odborné škole managementu
a práva Emila Ščuky. Na obou školách pracuje zároveň jako výchovná poradkyně.
Zajímaly nás její zkušenosti jednak na této škole celkově, jednak se státními
maturitami.

Mohla byste přiblížit, jak dlouho a na jakých školách jste se věnovala
výuce romských žáků?
Na Základní a mateřské škole Merhautova učím od roku 1991, celých 20 let na
budově Vranovská. Na Střední odborné škole managementu a práva Kolín, tedy na
její pobočce v Brně učím od roku 2007, od té doby, kdy byla tato pobočka
přestěhována na budovu Vranovská.

Daly by se vyjmenovat hlavní problémy a odlišnosti těchto kolektivů od
„většinových“ tříd?

Vzhledem k tomu, že už dlouhou dobu učím romské žáky, nedokážu je objektivně
porovnat s „většinovými“ třídami. Zpočátku byly problémy s docházkou,
neomluvenou absencí a nedostatečnou přípravou do školy. Neomluvenou absenci se
nám podařilo dobrou spoluprácí s rodiči, kurátory a v některých případech i s
policií téměř odstranit. Co se týká přípravy do školy, i ta se ve většině
případů zlepšila. Ve třídách je menší počet žáků, učitelé se jim mohou věnovat
individuálně, a proto žáci nemusí věnovat tolik času přípravě na vyučování doma.

Mají olašští Romové a jejich děti v souvislosti se školní docházkou ještě
nějaká specifika na rozdíl od ostatních Romů?

V olašských rodinách se mluví převážně romsky, proto mají děti větší problémy s
českým i cizím jazykem. Ani rodiče jim nemohou s přípravou do školy pomoci, i u
nich je patrný omezený jazykový kód. Další problém plyne ze vztahu olašských
Romů ke vzdělávání dívek. Většinou se musí starat o mladší sourozence a o
domácnost.

Pozorujete na vašich pedagogických působištích nějaký vývoj v čase? Zájem
žáků, rodičů, záškoláctví, ukončenost docházky, úspěšnost, zaměstnatelnost,
souvislost s hospodářskou krizí – myslím tím kladné i záporné ukazatele…

Vývoj v čase se netýká pouze romských žáků, ale podle mého názoru všech žáků a
studentů. Zájem o vzdělání je ve většině případů menší, vzdělání stále ještě
není na předním místě žebříčku hodnot. Co se týká rodičů, jejich zájem o školu
je stále stejný, téměř nulový. Na třídních schůzkách bývají učitelé často v
početní převaze. Jak jsem už uvedla, záškoláctví se nám podařilo téměř vymýtit.
Stejně se nám podařilo zlepšit i ukončenost docházky. Většina žáků absolvuje 9.
ročník, pouze několik žáků končí povinnou školní docházku v 8. ročníku,
výjimečně v 7. ročníku. Většina žáků je přijata i na střední školu, resp.
střední odborné učiliště. Problém spočívá v tom, že mnoho žáků ani nenastoupí,
popř. střední vzdělání nedokončí. Problém se získáním práce se týká celé
společnosti, u Romů je o poznání horší.

O škole Emila Ščuky jsme už delší dobu nepsali, mohla byste nějak zmapovat
poslední vývoj tam?

Na této střední škole proběhla již tři kola maturit. Ve školním roce 2008-2009
maturovali absolventi dálkového studia, všichni úspěšně. V loňském školním roce
maturovali první absolventi denního studia, ze 16 úspěšně 15. Dva studenti
pokračovali ve studiu na vysoké škole. Pokud vím, studium ale přerušili. V
letošním školním roce v souvislosti se státními maturitami půjdou někteří
studenti až na podzimní termín, nechali si více času na přípravu.
Zatím absolvovalo 15 žáků denního i dálkového studia, kteří získali maturitní
vysvědčení.

Jde stále o „romskou“ školu nebo v ní už přibývá neromských zájemců?
V denním studiu zpočátku převažovali romští žáci, ale postupem času se zvýšil i
počet žáků neromských. O dálkové studium mají velký zájem lidé z majoritní
společnosti, je jich více než romských. Jedná o soukromou školu, kde se platí
školné, proto si Romové nemohou studium z důvodu nedostatku financí dovolit.

Z čeho všeho sestává maturitní zkouška a jaká je úspěšnost? Dochází k
opakování u některých lidí, u jak velké části asi?

Maturitní zkouška, tedy letošní státní, sestává ze společné části – český jazyk
a literatura a cizí jazyk nebo matematika. Dále obsahuje profilovou část, která
je v kompetenci školy. V našem případě se jedná o praktickou zkoušku ze sociální
politiky a sociální péče a ústní zkoušky z práva a veřejné správy a ze sociální
politiky a péče.

Jaký je váš názor na státní maturity?
Moje pocity jsou smíšené, uvidíme příští rok. Letos bylo všechno nové a často
jsme tápali, abychom vše splnili tak, jak mělo být.

Co by potřebovala škola Emila Ščuky do budoucna, jaký na ní očekáváte
vývoj?

Žákům této školy by pomohl zvýšený zájem neziskových, popř. romských organizací,
které by jim nabídly pomoc při doučování nebo při umístění absolventů.

Vychází v Romano hangos 8-9 2011 na www.srnm.cz

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon