Hokejista Dominik Lakatoš: Obléknout národní dres je pro mne velká čest a jsem na to hrdý

Když jsem se díval na zápas juniorů Česka s Ruskem bylo pro mne ohromující vidět hrát Dominika Lakatoše za národní tým. Přestože ho osobně neznám, tak ve
mě hřímala hrdost. Měl jsem ohromou radost, že Rom hraje za národní tým. Vím,
že není důvod zdůrazňovat jeho původ, ale je to pro mne a troufnu si říct, že i
pro mnoho lidí další důkaz prolomení stereotypů. Druhý den jsem se proto snažil
Dominika kontaktovat a podařilo se mi to. Několikrát jsme spolu telefonicky hovořili a vznikl tento rozhovor.

Máte za sebou tři zápasy, dal jste dva góly a jste velmi viditelným a
užitečným hráčem. Tak nějak jste si začátek mistrovského turnaje představoval?

Určitě ne. Já jsem jel na mistrovství z libereckého týmu bílých tygrů, kde se
nám daří a tu pohodu jsem si přál přenést i do Finska. Zatím se mi to daří. Navíc podporuje to výborná parta kluků a super trenéři. Já jsem strašně rád za
ty dva góly a že takto mohu pomoct týmu.

Co pro Vás znamená hrát za národní tým?

Je to velká hrdost, že můžu reprezentovat republiku v tom, co mě baví a co snad dělám dobře.

Byl to jeden ze snů hrát za Českou republiku na mistrovství světa?

Je to něco, co každý hokejista prožíváte už od počátků. Dostat se do nároďáku, to je prostě výsledek veškerého dosavadního snažení a velkého úsilí.

Co na to říkali vaši rodiče, jaká byla reakce, když jste jim to oznámil?

Měli strašnou radost. Když jsem jim to říkal, tak jsme tomu pořád nedokázali
uvěřit. Byla to neuvěřitelná zpráva a měli jsme všichni velkou radost.

Letos šlo tedy už o druhou takovou velkou zprávu. Hrajte z Bílé tygry v Liberci. Je to tedy pro Vás úspěšný rok?

Zatím to je až nad očekávání. Jsem za to vše moc rád.

Přišly už i nějaké nabídky ze zahraničí?

Ne, zatím to neřeším. Já jsem šťastný za smlouvu v Liberci.

A je to jeden z dalších cílů, dostat se do prestižního zahraničního klubu?

To je sen každého hokejisty zahrát si v Kanadě, Americe, Rusku, Švédsku. Já doufám, že se mi to jednou povede.

Kde byste chtěl hrát?

Tak jak už jsem řekl, snem asi každého je hrát NHL, ale kvalitní je i KHL nebo soutěže ve Švédsku. Ale jak jsem řekl, teď jsem spokojený v Liberci.

Hráči Vám v Liberci říkají Laky, to platí i v reprezentaci? Kde vznikla ta
přezdívka?

Ano. Tu přezdívku mám už dlouho, ještě když jsem hrál v Kolíně. Už si úplně
nevzpomínám, jak vznikla.

Takže šťastlivec?

Asi jo (..smích).

Hráli s vámi v týmu nebo i proti vám někdy Romové? Zažil jste takový zápas?

Ne. Na nic takového si nevzpomínám.

Máte romský původ, měl jste kvůli tomu někdy problémy?

V prvé řadě bych chtěl říct, že jsem hrdý na svého tátu, který je Rom. A je
pro mě velkým vzorem. S narážkami jsem se setkával. Když jsem byl menší, tak mi
to vadilo. Postupem času jsem se tím nezabýval, neřešil jsem to. Říkal jsem si,
ať si říkají, co chtějí. Takový lidé mě nezajímali a nezajímají.

A bylo to na i ledě?

Jo taky to slýcháte na ledě, ale tam je to sport. Tam jde o nárazové provokace a s tím si musíte umět poradit.

Kdo Vás přivedl k hokeji?

To byla jasná volba. Od dětství jsem měl rád Jardu Jágra a hokej jsem prostě
chtěl hrát. Měl jsem velkou oporu v rodičích. To bylo zásadní.

Takže, ať se vám podaří navázat na úspěchy Jaromíra Járga a aktuálně bych
vám přál, aby se podařilo s týmem přivézt z letošního MS zlaté medaile. Děkuji
Vám za rozhovor.

Také děkuji a děkuji za přízeň.

VIDEO

FOTOGALERIE