Filip Sivák: Největším strašákem romských vysokoškolských studentů je matematika

„Jednou z tebe bude inženýr nebo prezident.“ Přesně tohle student dnes už čtvrtého ročníku fakulty informačních technologií na ČVUT v Praze slýchával od svého otce. Stát se inženýrem nebude pro čtyřiadvacetiletého Filipa Siváka žádný problém. A kdo ví, jako má Amerika svého historicky prvního afroamerického prezidenta, třeba bude mít i Česká republika jednou romského.

„Podstatné je potkat už na základní škole motivujícího učitele, který by ve svém žákovi probudil sebedůvěru. Člověk si má vyzkoušet věci, které jsou mimo jeho obvyklé hranice, aby pak hranice mohl posunout,“ zahajuje vyprávění student programu otevřené informatiky. Sám měl obrovské štěstí, že v osmé třídě potkal učitelku fyziky, která měla pro svůj předmět velkou vášeň. Právě díky ní se o rok později dostal na fyzikální olympiádu. Uspěl. Z celého Chomutova a Jirkova byl tehdy nejlepší. Za úspěch vděčí nejen fyzikářce, ale především svým rodičům. „Podporu našich jsem pociťoval odjakživa, máma se mnou dennodenně seděla nad úkoly, nutila mě do učení, ale časem už ani nemusela, škola byla fajn.“

První počítač si Filip od rodičů vyprosil už ve třetí třídě. Když dorazil, nikdo z rodiny nevěděl, co si s ním počít. To se ale brzy změnilo; v sedmé třídě se Filip poprvé pokusil programovat. Tenkrát sice ještě netušil, že se chce počítačům věnovat celý život, ale líbila se mu představa přinutit „komp“ dělat to, co si zrovna usmyslel. Možná i tento okamžik rozhodl o studiu na elektrotechnické fakultě.

FOTO: Jan Mihaliček