PREMIÉRA: „Odškodnění 300 tisíc za sterilizaci? Je to spíš gesto, děti nám to nevynahradí,“ říká Elena Gorolová

„Odškodnění tři sta tisíc korun pro sterilizované ženy beru spíš jako gesto, možnost mít děti nám to samozřejmě nevrátí. Dnes jsou ty ženy už starší, nemocné, za odškodnění si můžou koupit léky nebo zajet do lázní. Nešlo nám ale jen o peníze. S tím zákrokem se vyrovnávám dodnes,“ říká Elena Gorolová, romská aktivistka, která řadu let bojuje za uznání a odškodnění protiprávně sterilizovaných žen.

Stanice BBC Gorolovou zařadila mezi 100 nejinspirativnějších žen roku 2018. Za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací dostala taky na začátku prosince cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje velvyslanectví Spojených států amerických. Ocenění získala spolu s aktivistkou Gwendolyn Albert a zástupkyní ombudsmana Monikou Šimůnkovou.

„Jsme rády, že jsem ten boj o odškodění sterilizovaných žen dotáhly do konce. Ale ještě to není konec. Chtěla bych se teď víc zaměřit na další aktuální problém, se kterým se teď setkává řada Romek v porodnicích. Vznikají tam pokoje výhradně jen pro romské rodičky, které jsou oddělené od ostatních českých matek,“ vysvětluje Gorolová v rozhovoru pro ROMEA TV. Sama se v roce 1990 po porodu druhého syna stala obětí nedobrovolné sterilizace a později se stala mluvčí spolku podobně postižených žen.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to hlavně romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily tehdejšímu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, některé se podle Gorolové obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006.

Zákon o odškodném letos už schválily obě komory parlamentu a normu už podepsal taky prezident Miloš Zeman. Ženy, které nedobrovolně sterilizaci podstoupily mezi lety 1966 a 2012, mají mít nárok na 300 tisíc korun. O náhradu ale nemůžou požádat české občanky, které zákrok podstoupily ve slovenské části bývalého Československa.