Edita Stejskalová k odchodu z "romské" rady: Za pět let v radě jsem odvedla kus poctivé práce, jako členka jsem udělala maximum, nyní je potřeba vyzkoušet jiné platformy

VYJÁDŘENÍ EDITY STEJSKALOVÉ K ODSTOUPENÍ Z “ROMSKÉ” RADY

Po pěti letech práce v radě tak trochu bilancuji a docházím k závěru, že moje práce byla velmi poctivá. Myslím si, že byla velmi konstruktivní a věcná. Je tam spousta věcí, které jsem udělala dobře.

Před pěti lety jsem otevřela téma rasové šikany na školách. Toho se potom zhostil Výbor pro vědu, kulturu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny jako klíčového tématu. Já jsem říkala, že rasová diskriminace nebo rasová nenávist na školách, ze strany ať učitelů nebo děti, je opravdu velmi stresující a ovlivňuje vzdělávací dráhy a i úspěšnost romských dětí. Potvrzoval to i terénní výzkum, který jsem dělala v roce 2008, ještě v organizaci Zvůle práva, takže tato data jsem použila jako argumentaci pro tento názor a setkala jsme se s pozitivní odezvou, jak ze strany ministerstva školství, tak ze strany výboru pro vzdělávání, který toto téma dále rozvíjel. Vznikla metodická příručka pro učitele, která termín etnické nesnášenlivosti nebo rasové nenávisti ve školách používala a popisovala. Za to jsem byla velmi ráda. Tématu se věnoval i Národní ústav pro vzdělávání (NAPIV) a to jsem pokládala za velmi důležité. Hodně jsem apelovala na Českou školní inspekci, aby tento fenomén šetřila a zkoumala přímo na školách. To byl takový můj první přínos v práci v radě.

V únoru 2019 jsem vyhodnocovala Strategii romské integrace do roku 2020, včetně úkolů, které vláda měla za povinnost podle usnesení plnit v rámci integračních politik. Došla jsem k jednoznačnému závěru, že Strategie romské integrace do roku 2020 není účinná a musí být revidovaná, stejně tak jako úkoly, které si vládní resorty vytyčily v integraci Romů. Jsou tam spíše měkké úkoly a k žádnému výraznému posunu nedošlo.

A dostáváme se k tomu klíčovému, ke vzniku Výboru pro naplňování strategie romské integrace, což je vlastně výbor, který má sledovat ze širší perspektivy všechny strategické dokumenty, které Česká republika nebo vláda ČR přijímá. Upozorňovala jsem na to, že strategické dokumenty v rámci resortů na sebe nenavazují a problematiku sociálního začleňování nebo zvyšování občanských práv Romů velmi silně naopak potlačují, když navrhovaná opatření v integraci nebo v inkluzi Romů vychází z perspektivy, že pokud vyřešíme sociální problémy, tak nastane jakási rovnoprávnost.

Tato perspektiva je stará a objevuje se od roku 1997 až po současnost. Je vidět, že řešení sociálních problémů není dostačující a musí být opravdu navázáno na výkon občanských a národnostních práv Romů. Nikoliv tedy pouze z perspektivy výkonu sociálních práv. Například nezaměstnanost Romů je stále vysoká, přístup romských dětí ke vzdělání po inkluzivních opatřeních se za posledních 6 let proměnil jenom o 1,5 %, kdy se snížilo zastoupení romských dětí ve speciálním školství, a tak bych mohla pokračovat dále, například oblast bydlení. Romové jsou koncentrováni do určitých lokalit a nedostávají prostor k normálnímu fungování. A to ani ty rodiny, které by za normálních okolností dostaly příležitost a fungovaly by naprosto běžným způsobem.

Myslím si, že Výbor pro naplňování strategie romské integrace je jeden z nejdůležitějších výborů a ten výbor by měl nejenom monitorovat přijatá opatření od roku 2021 do roku 2030, ale jsou tam mechanismy kontroly a vyhodnocování této strategie. Měl by také navrhovat doporučení, jak strategii revidovat a měnit.

A tady nastává klíčová otázka, jak bude vypadat definitivní strategie na příštích deset let a z ní vyplývající úkoly pro vládu ČR, respektive její rezorty. Co projde dalším připomínkovým řízením. Jestli naplní svůj účel, to je pro mě druhá zásadní otázka. Znovu se tam velmi silně akcentuje sociální problém místo lidskoprávního, což není zrovna šťastné. Já osobně razím liberální a velmi silně prodemokratickou rétoriku v integračních materiálech věnovaných Romům. Jsem zastáncem evropského jazyka, který tady ještě romský občanský sektor, ale ani vládní úředníci příliš neovládají. Neumí se poprat s fenoménem anticiganismu a vysvětlovat jeho příčiny vlastním jazykem, aniž by navnímali kontext evropského diskurzu.

V roce 2019 jsem pro pořad ROMEA TV mluvila o tom, že participace Romů na přípravě nové strategii musí být vyšší. Komunikační strategie, jak participaci Romů zvýšit, byla ekonomický nátlak, protože romská strategie je tematickou podmínkou pro čerpání EU fondů. A ukázalo se, že tento postup byl velmi efektivní a měl podporu jak členů rady, tak romského neziskového sektoru. Participace v přípravě strategie 2021–2030 byla ve srovnání s předchozí mírou participace Romů viditelnější a byla systematická.

Tohle všechno hodnotím jakou velmi dobrou a kvalitní práci, kterou jsem pro radu odvedla. Když se třeba za rok ohlédnu, tak si budu moct říci, že jsem odešla s tím, že jsem nebyla pouze pasivním členem rady a že se mi spousta věcí povedla. Například i to, že jsem prosazovala poslední tři roky vznik pozice romského zmocněnce. A v nové strategii je vznik této pozice zakotven. Jsem ráda, že jsem dokázala vyjednat tuhle pozici napříč rezorty i za pomoci zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové, a věřím, že toto opatření bude naplněno.

Stejně tak jsem prosazovala, aby Česká republika přijala podmínku VIIIa), článku 4, dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Českou republikou. To je velmi stěžejní věc při designu výzev, které v následujícím období budou vyhlášeny. Jestli se podaří tuto podmínku naplnit, tak to je opravdu významný počin strategie a jsem ráda, že jsem k tomu svojí prací přispěla.

Nikdy jsem si nemyslela a byla bych nerada, kdyby to tak bylo vnímáno, že být členkou poradního orgánu je doživotní záležitost. Myslím si, že po pěti letech si musím lépe strukturovat čas a uvědomit si, co ještě jde v rámci poradního orgánu udělat. Myslím, že jsem jako členka rady vyčerpala všechny možnosti a je potřeba zkoušet jiné platformy a na to potřebujete více času. Mě práce v radě zabírala minimálně 20 hodin týdně. Takže jsem pro radu pracovala na poloviční úvazek. I proto si myslím, že jsem opravdu jako členka udělala maximum pro to, abych prosadila dobré věci. A ty si myslím, že se podařily.

Zároveň jsem se naučila spoustu věcí, které teď můžu využít při jiných jednáních. Mohla jsem si vyzkoušet, že máte-li nějaký plán, máte-li nějakou vizi, máte-li nějaké hodnoty, vše je možné prosadit, ale teď je důležité je prosadit i politicky. A je to politický závazek. Nemůžeme strategii vnímat jako nějakou formální podmínku pro čerpání evropských fondů, protože ty tady budou v omezeném období. Moje představa byla, že musí existovat jednoznačně politický závazek. Politická vůle se musí projevovat v naplňování opatření. Musí se vybrat opravdu efektivní a proveditelné úkoly.

Musí se akcentovat lidsko-právní rovina, protože výkon občanských práv Romů je velmi limitní. Neříkám, že tady není prostor pro rovné příležitosti. To všechny dokumenty deklarují. Ale problém je v reálném používání u občanů. A v tom se rozcházíme a z pozice členky rady nebo z pozice poradního orgánu v tom mnoho neuděláte. Ten problém je tak závažný, je kontinuální, že pravomoci rady určené statusem jsou malé.

Nejlépe je to vidět i na tom, jak vláda přijímá doporučení od Rady vlády po záležitosti romské menšiny. Opravdu ta jednání nelze držet na úrovni pouhé diskuze mezi úředníky a občanskými členy rady v rámci kanceláře, to se musí posunovat na úroveň ministrů, kteří mají výkonnou moc. Oni říkají, co bude vláda realizovat a co ne.

Problém je, že strategie málo akcentuje politický závazek vlády a premiéra. Podle mého názoru nemohou být opatření financována pouze z evropských strukturálních fondů, která jsou časově omezená. Česká republika je na tom ekonomicky dobře, patří mezi bohatší státy Evropské unie a tomu budou odpovídat i alokace v rámci některých operačních programů, jako je operační program zaměstnanost nebo operační program Jana Amose Komenského ministerstva školství.

Musíme docílit toho, že politika integrace Romů bude financována ze státního rozpočtu a bude jako priorita vtělena do programového prohlášení vlády. Pokud se nám toto povede, tak to bude úspěch.

Těžiště musí být v boji s anticiganismem, podporovat emancipaci Romů i to, že se Romové budou hlásit ke své národnosti. Pokud se nezmění způsob, jakým komunikují problém diskriminace nebo segregace politici, tak se toho moc nedosáhne. Je třeba institucionálně zajistit, aby byla strategie naplňována.

Pro tady tyto tři body jsem udělala maximum a ta práce byla dobrá a měla konkrétní výstupy. Z mojí strany byla vedená opravdu racionální, věcná, konstruktivní strategie a ta se ukázala jako efektivní a byla bych ráda, aby tento způsob myšlení v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny zůstal, i když já tam už nebudu.

Oficiálně jsem ještě nerezignovala. Ještě chci navrhnout nového místopředsedu rady a pak chci rezignovat oficiálně.