David Ištok, PRO! Chomutov: Dostat se do zastupitelstva bylo vítězství, měl jsem pocit, že od toho okamžiku mohu změnit svět

Občané České republiky si už za pár dní zvolí nová zastupitelstva obcí.
Komunální volby se budou konat 5. a 6. října 2018. Podle zjištění serveru
Romea.cz se do letošních voleb zapojilo minimálně 170 romských kandidátů a ti
mohou zamíchat v městech nebo v obcích kartami. Zároveň s komunálními volbami
proběhnou i volby do Senátu Parlamentu ČR.

Server Romea.cz přináší rozhovor s jedním z kandidátů, který byl v minulém
volebním období zastupitelem v Chomutově. David Ištok letos kandiduje na 30.
místě za PRO! Chomutov a je členem Strany zelených.

Jste jediný romský zastupitel v Chomutově, který v historii voleb uspěl. Teď kandidujete podruhé, ne tedy už na 11. místě, ale na třicátém.

Právě doufám, že tím někoho inspiruju a do politiky za Chomutov bude kandidovat daleko víc Romů, než je tomu doteď. Víte, lidé v Chomutově řeší spoustu problémů, které jsou spojené s romskou menšinou, a potřebují Romy, kteří se nejen pohybují v romské problematice, ale znají dobře i Chomutov.

I já sám jsem tehdy zvolení nečekal, ale šel jsem do zastupitelstva s obrovským nadšením a optimizmem. Dnes musím uznat, že jsem byl i zároveň dost naivní. Dostat se do zastupitelstva bylo vítězství, měl jsem pocit, že od toho okamžiku mohu změnit svět, ale rychle jsem prozřel. Pravda, politika je skvělý prostředek ke změně ve vašem městě nebo obci, ale musíte počítat i s tím, že často narazíte na řadu problémů, se kterými na počátku nepočítáte.

Ale na druhou stranu mi čtyři roky v zastupitelstvu dalo možnost se naučit spoustě věcí, lépe poznat město, kde jsem se narodil, i z té druhé strany. Jako
asistent prevence kriminality jsem často jednal s úřady a prosazoval také zájmy Romů, které do té doby nikoho nezajímaly.

Proč by měli občané vašeho města volit právě vás, kandidáta na zastupitele PRO! Chomutov?

Romové by měli mít své zastupitelé, kteří mohou být prostředníky k jakékoliv změně, usilovat o ni a bojovat ku prospěchů nejen Romů, ale především všech občanů města nebo obce. Věnovat se chci stále stejným bodům, jako je nezaměstnanost anebo soužití majority s minoritou, které bych v našem městě přirovnal k houpačce.

Někdy bývá situace totiž velmi vygradovaná, tak jak tomu bylo například v případě zastřeleného Roma v dodávce. Ale já nikdy nechtěl a ani nechci být obhájce Romů, ale fungovat spíš jako prostředník. Stejně jako to bylo v době, kdy jsem ještě pracoval jako preventista městské policie. Například když se na mě před čtyřmi lety obrátili Romové, že mají k prodeji hlasy, bez milosti jsem to nahlásil policii. Kupčení s volebními hlasy je problém, který zatím nikdo nevyřešil a podporovat ho je morální vražda.

Co se vám podařilo během doby, kdy jste působil jako zastupitel města prosadit nebo změnit?

Podařil se nám boj doslova s větrnými mlýny. Bednový hazard na Chomutovsku byl jednou z věcí, se kterou jsme doslova zápasili, ale po roce se nám podařilo vydat vyhlášku o jeho zákazu a ta platí dodnes.

Jaké oblasti se chcete v nadcházejícím volebním období věnovat, pokud budete opět zvolen do zastupitelstva?

Ty oblasti jsou podobné, stále usiluji o větší bezpečnost a posílení policie v našem regionu. Ale za jeden z nejpodstatnějších problémů považuju sociální bydlení a všeobecně bytovou politiku.

Zákon o sociálním bydlení je potřeba přijmout, vyřešit problém s ubytovnami a tzv. bytovými mafiány. Někteří pronajímatelé bytů si mastí kapsu tím, že si nechávají od romských rodin platit za nájemné nehorázné sumy. Napálí romským rodinám vysoké nájemné a pak čekají, že si Romové zažádají o příspěvek na bydlení, kterým si pak pronajímatelé naplní kapsu. Vlastně se tváří jako spasitelé, ale je to obyčejný byznys s chudobou. A vysoký nájem nechtějí jen po Romech na dávkách, ale i těch pracujících, protože vědí, že pro větší romskou rodinu je pronájem bytu obtížné sehnat.

Ale problém nemají jen Romové, ale také matky samoživitelky nebo senioři, pro které se bydlení stává stále více nedostupné.

Co tedy s tím? Má vůbec byznys s chudobou nějaké řešení?

Situace je opravdu kritická. Během našeho interního průzkumu jsme zjistili, že v 85 % jsou majitelé bytů fyzické nebo právnické osoby, které v našem regionu vůbec nežijí. Byty kupují čistě na byznys, což samozřejmě mohou, ale problém je v tom, že pronájmy nabízejí za šíleně vysoké částky.

Máme tady kauzy majitelů domů, kteří neplatí poplatky do fondu oprav, domy jsou odpojeny od vody, topení a lidé tam bydlí v děsivých podmínkách. S kolegy jsme se snažili, aby právě tyto zadlužené domy odkoupilo město. Bohužel se nám návrh nepodařil prosadit. A to bude také jedna z věcí, se kterou se budeme snažit v nadcházejícím volebním období něco udělat.

Ústecký kraj nebývá všeobecně médii reflektován příliš pozitivně, dokonce v porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se umístil téměř na poslední příčce. Kraji je vyčítána slabá ekonomika kraje. Jaké jsou v tomto směru možnosti zlepšení na Chomutovsku?

Náš kraj se oproti dřívějším dobám rozvíjí, najdeme tu několik průmyslových zón, které nabízejí stabilní zaměstnání, nové pracovní možnosti momentálně vznikají i v blízkosti Žatce. Ale i tak víme, že to není dostačující.

Je zapotřebí, aby nám v tom pomohl stát, který by motivoval malé živnostníky například dotacemi. Pokud zaměstnavatel přijme dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče, který je evidovaný na úřadu práce, mohl by získat státní dotaci.

S dlouhodobou nezaměstnaností se pojí i zadluženost lidí, tedy exekuce. To je další problém, se kterým se v našem a nejen v našem kraji potýkáme. Lidí, kteří se dostávají do dluhové pasti, je rok od roku stále větší procento, a to nelze přehlížet.

Je něco v Ústeckém kraji, co by stálo za to změnit?

Lidé stále více platí za popelnice, různé poplatky apod. – to myslím není ten hlavní problém. Jde spíš o to, že mnohamilionové investice do hokeje k rozvoji města nepřispívají. Určitě je třeba podporovat mládežnický sport, ale pokud si soukromý hokejový klub uzme z městského rozpočtu desítky milionů korun za jedno volební období, jednají správci města v zájmu soukromého podnikatele, ne v zájmu obyvatel města.