Cyril Koky, Piráti, 6. místo, Kolín: Romové by neměli komunální volby podceňovat

I obyvatelé Kolína si budou moci zítra zvolit v komunálních volbách své
místní zastupitele. Jako dalšího kandidáta představujeme Cyrila Kokyho, šestku
na kandidátce České pirátské strany.

Proč by měli občané vašeho města volit právě Vás? Jaké oblasti se
chcete věnovat?

Pirátská strana kandiduje do zastupitelstva po osmi letech, je to strana plná
mladých a schopných lidí, kteří se chtějí podílet na vedení města, takže jdou do
voleb i s velmi dobrým program pro naše město. V minulých volbách získala strana
Změna pro Kolín v zastupitelstvu čtyřiadvacet křesel, doufám, že tento úspěch už
nezopakují. Piráti mají šanci se letos do zastupitelstva dostat, a pokud ne,
budeme zastoupeni v odborných komisích města. Zde bych rád využil svých bohatých
zkušeností ze státní správy. Jako úspěch bych osobně považoval dejme tomu tři
mandáty, ale nepředbíhejme, uvidíme v sobotu večer, až se spočtou všechny
volební hlasy.

Které nejpalčivější problémy vnímáte ve svém městě a jaká navrhujete
řešení?

Kolín je poměrně velké město, kde v průmyslové zóně stojí automobilka, kvůli
které je město zadlužené na několik let dopředu. Dluh, který město řeší, je
bezmála čtyři sta milionů a roční splátky činí kolem sedmdesát sedmi milionů
včetně úroků s termínem splacení do roku 2025. Pokud město není zatížené dluhem
a má rozpočet, může stavět, plánovat a revitalizovat město, ale pokud je město
zadlužené na několik let dopředu, nemůžete se do ničeho velkého prakticky
pouštět a plánovat další investice pro zkvalitnění života ve městě. To je
problém, se kterým si bude muset nové vedení města umět poradit. Mezi nejhorší
problémy, které nás trápí, je enormně zatížená doprava, která je doslova
katastrofální – věčně přeplněná parkoviště, kde ve večerních hodinách, zejména
na sídlištích, není možno zaparkovat.

V Kolíně dosud platí stavební uzávěra, která neumožňuje kolaudovat nová
ubytovací zařízení ani rozšiřovat stávající. Přesto je v Kolíně poměrně nemalý
počet ubytoven a nedostatek sociálních bytů. Dostupné bydlení pro mladé rodiny,
seniory a lidi v bytové nouzi je velice důležité. Město Kolín musí mít
k dispozici dostatečný bytový fond – a to i výstavbou vlastních bytů, nejlépe
spolufinancovanou z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj. Radnice nesmí
nečinně přihlížet, nebo dokonce podporovat sestěhovávání sociálně slabých
obyvatel. Bude nutné provést aktualizaci městské bytové koncepce a revizi
pravidel pro přidělování sociálních a podporovaných bytů. Na škodu by nebylo
zavedení domovníků v bytových domech ve vlastnictví města, zde je nutné posílit
i terénní sociální práci.

Jak vůbec lidé vnímají odkup místních ubytoven?

Jelikož je čekací doba na byt pro mladé rodiny a nízkopříjmové lidi
neskutečně dlouhá, tak pozitivně. Zatím se sice odkoupila jedna ubytovna, ze
které vznikne asi patnáct bytů, přesný počet ještě nevíme, ale i tak to bude
pomoc pro několik rodin. Na současných ubytovnách, kterých tu je opravdu dost,
totiž nebydlí jen lidé z Kolína, lidé jsou zvyklí se za bydlením stěhovat, takže
tu máme lidi s trvalým pobytem v Nymburce, v Rokycanech a podobně. Ideální by
bylo, kdyby si bytovou situaci svých občanů umělo každé město řešit samo. To by
byl ideální stav, bohužel v praxi tomu tak není.

Těch ubytoven je ve vašem městě hned několik, zaznamenáváte něco jako
problém s obchodem s chudobou?

Tady musí ubytovny splňovat stavební řád, hygienu, nesmí to být ubytovna pro
zvířata, ale pro lidi. Stavební úřad by měl nevyhovující ubytovny rovnou
zavírat. Zas je dobré, že pokud je ubytovna v mizerném stavu, tak tam úřad
neposílá žádné nájemníky a neposkytuje na takové bydlení ani příspěvek na
bydlení, takže to nutí majitelé se o stav ubytovny starat. Ale jak říkám, je
bytová tíseň, lidé nemají kam jít. Pokud se nějaká ubytovna zavře, úřady si
s tím neví rady, nemají kam lidi z ubytoven umístit, protože bytů je nedostatek
a rodiny pak migrují jinam, některé rodiny končí v azylových domech, kde se ale
musí rodina rozdělit, což není dobré.

Některá města vyhlásila na celé město bez doplatkové zóny, plánuje se
něco podobného i v Kolíně?

Zpočátku jsem si myslel, že bez doplatkové zóny budou platné jen na některé
ulice a čtvrtě ve městech, a to jen dočasně, ale že je vyhlásí pro celé území
města, jsem nečekal a pokládám to za nešťastné rozhodnutí. V současné době je
celá novela u Ústavního soudu, takže počkáme, jak se celá záležitost nakonec
vyřeší. Kolín podle mých informací nechystá po vzoru Kladna nebo Ústí takovéto
opatření a není k tomu ani důvod. Stát celkově zanedbal řešení bytové situace, a
teď se diví. Rodiny jsou s dětmi na ubytovnách a půjdou vždy tam, kde to bude
volné a dostupné. Nezbývá jim totiž nic jiného než migrovat z města do města.
Můžeme být rádi, že jsou lidé na ubytovně, než aby byli před ubytovnou. Kam ty
rodiny s dětmi potom půjdou? Do parku? Jednak jim nikdo nic nechce pronajmout, a
i kdyby měly peníze na kauci, víme, jak to s některými realitkami funguje. Vláda
ČR by se už k tomu konečně měla postavit čelem a přijmout zákon o sociálním
bydlení.

Od minulého roku došlo k zákazu hazardu, přestože by jeho výnos
pomohl z velké části uhradit městu dluh. Nebylo toto uvážení v této chvíli
riskantní?

K 1. lednu 2017 došlo k plošnému zákazu hazardu, byť to pro město znamenalo
ztrátu 25 až 30 miliónů korun ročně, vnímám tento krok pozitivně. Nicméně je
potřeba, aby radnice a Policie ČR důsledně vymáhala plošný zákaz heren na území
města – když už byl před více jak rokem zaveden. 

Kolín se už v minulosti rozhodla řešit situaci sociálně slabých
obyvatel koncepčně i ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Jak
spolupráce vypadala?

Bydlím v Kolíně od 87. roku a jsem rád, že jsem se v roce 2015 zasadil o
spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování, navázali jsme tak na spolupráci
z let 2011–2014. A to i přesto, že tady nemáme žádná ghetta někde kdesi za
městem. Kolínští Romové bydlí v normálních činžákách, jako jsou třeba k vidění
na pražském Smíchově. Ze spolupráce s agenturou vznikly tři pracovní skupiny:
Sociální služby, Zaměstnanost, Bydlení. Byla vytvořena síť spolupracujících
subjektů, které společně sestavily Strategický plán sociálního začleňování
Kolína na období 2015–2017. Díky tomu tu fungovaly pro jednotlivce terénní
programy jako: Služby drogové prevence v Kolíně, Odborné sociální poradenství –
komplexní dluhová práce s rodinou, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež,
Poradenství pro uživatele drog a jejich blízké. Dále tu běžel program, který
vracel do zaměstnání osoby po výkonu trestu. Město Kolín podalo projekt na
financování asistentů prevence kriminality pro Bezpečný Kolín a projekt Prevence
ztráty bydlení ve městě Kolín a tak bych mohl pokračovat.

Jak vnímáte kandidaturu Romů v komunálních volbách? Letos přeci jenom
kandiduje nebývalí počet romských kandidátu.

Cením si, že vůbec vznikla kampaň Me džav! A so tu, která funguje jako
osvěta, proč je důležité volit a nezaprodat svůj volební hlas komukoliv. Je
dobře, že se Romové objevují na kandidátních listinách různých stran a hnutí,
protože to je základ – hlavně pro města jako Ostrava nebo Ústí, kde mají Romové
skutečně možnost zkvalitnit život nejen Romům, ale všem obyvatelům a ovlivňovat
rozhodnutí, která se v daném městě uskuteční. Konečně přišla ta chvíle, kdy si
Romové uvědomili, že změna přijde jen tehdy, kdy se oni sami na ní budou
podílet. Komunální politika je o problémech města, a pokud se Romové budou držet
zpátky a do komunální politiky nevstoupí, nikdy se nic nezmění, a co víc, pokud
se o politiku nezajímají, nepodílí se na chodu města aktivně, tak pak se stává,
že město rozhodne o něčem, co se Romů dotýká, a oni o tom nevědí a pak jen doma
nadávají. Je skutečně potřeba, aby Romové komunální volby nepodceňovali, protože
to jsou nejdůležitější volby. Těch měst, kde by bylo namístě, aby Romové
kandidovalo, je několik, romské osobnosti by měly být běžně součástí lokální
politiky, aby věděly, co se na radnici projednává. Jsem rád, že Romové konečně
otevřeli oči a kandidují, ale víc bych byl rád, kdyby šli volit. A pokud si
nakonec vyberou někoho, kdo kandiduje za velkou stranu nebo menší hnutí, je ve
výsledku jedno. Je spíš potřeba, aby věděli, co je to za stranu, a nedávali svůj
hlas stranám, které už ve svých předvolebních sloganech brojí proti Romům.
Absolutně nechápu, že někteří Romové přijmou kandidaturu za extremistické
strany. Tyto lidi pokládám za politické amatéry. Měli by si uvědomit, že tímto
jednáním dělají Romům psí službu.

Máte pocit, že se rekordní počet kandidujících Romů odrazí i na
letošní volební účasti? Co vy osobně děláte pro to, aby se volební účast Romů
tentokrát zvýšila?

V některých městech se volební účast u Romů jistě odrazí, protože na
kandidátkách jsou jejich rodinní příslušníci, které automaticky rodina podpoří.
U mě je výhoda, že v Kolíně bydlím, lidé mě znají, mluví se mnou, zastavují mě.
Spoléháme na kontaktní kampaň, rozdáváme noviny a letáky, lidé je mají ve
schránkách. Nutit někoho volit, to nejde, to je na každém z nás, jak se k tomu
dotyčný postaví a zda nakonec k volbám půjde.

V případě vašeho úspěchu uvažujete už o někom, s kým utvoříte
koalici?        

Nějakou povolební strategii samozřejmě máme, všechno je to takříkajíc
matematika, hodně záleží na tom, kdo nakonec ve volbách uspěje a dostane se do
zastupitelstva. Případná spolupráce s extremisty a komunisty nepřidá v úvahu.

Jak by se podle Vás měla řešit nezaměstnanost, potažmo práce na černo
a s ní spojené předlužení Romů?

S nezaměstnaností nemáme takový problém, jako je v jiných regionech. Je to i
tím, že u nás máme kolínskou automobilku a Romové také pracují na živnost.
Romové dělají pro město takové ty údržbářské práce, natírání výtahů, úklid apod.

Jak konkrétně lze v příštích letech pomoci podnikatelům v kraji, a
podpořit tak vznik nových pracovních míst?

Tady funguje například sociální podnik na úklid města, ale co já vím, tak i v
jiných městech v našem regionu něco podobného běží. Třeba v Nymburce má jeden
romský podnikatel firmu – malé technické služby – a s nimi objíždí celé okolí.
Tady záleží, jak se k takovým podnikům postaví radnice a zda s nimi bude do
budoucna spolupracovat. Ale pravdou je, že Romové vždy pracovali u technických
služeb a o tyto místa mají i v současné době velký zájem. /p>