Bakalářská práce studenta VŠ Roberta Olaha prokázala diskriminaci Romů na trhu s bydlením. Vzdělaní Romové mají větší šanci, ale stále menší než ostatní s nižším vzděláním

Dvaadvacetiletý rodák z Děčína Robert Olah je studentem ekonomie na UJEP na Fakultě sociálně ekonomické v Ústí nad Labem. Nedávno obhájil bakalářskou práci, která je hodnocena jako jedna z nejlepších na fakultě. Tématem byla diskriminace Romů na trhu s bydlením a Robert v unikátním experimentu skrze fiktivní zájemce o pronájem rozeslal 1600 žádostí. “Impulsem pro zpracování tohoto tématu byly i mé osobní zkušenosti,” uvedl v rozhovoru pro server Romea.cz Robert Olah a prozradil další plány ve studiu a jakým způsobem mu pomáhá Stipendijní program organizace ROMEA.

Gratuluji k čerstvému titulu bakalář. Jak probíhala příprava na závěrečné zkoušky? Jak to s tebou prožívala rodina a přátelé?

Děkuji. Příprava byla náročná, chvílemi jsem si dokonce nevěřil a byl jsem samozřejmě nervózní, ale přátelé mi opravdu pomáhali a podporovali mě, i když třeba jen přes sociální sítě. Státnicové předměty byly poměrně obsáhlé, učil jsem se třeba i venku v parku, kde mě sestřenka zkoušela a prožívala vše se mnou. Podporu jak od rodiny, tak od přátel jsem měl velikou, obzvlášť co se týče sebedůvěry. Nejvíc mi asi pomohla komunikace s nejbližšími přáteli, kteří mě v tom nenechali samotného. Velkým zdrojem motivace pro mě byla i má vedoucí bakalářské práce RNDr. Marta Žambochová, Ph.D., která mi věřila víc než já sám, a spolupráce s ní byla doslova na jedničku.

I vzdělaní Romové jsou při hledání pronájmu diskriminovaní, mají však větší šanci než ti bez vzdělání

Tvoje bakalářská práce byla ohodnocena jako jedna z nejlepších na fakultě. Jaké jsi měl téma a proč sis toto téma vybral?

Tématem mé bakalářské práce byla diskriminace Romů na trhu s bydlením. Vybral jsem ho proto, že i když je diskriminace v přístupu k bydlení v České republice zakázána, často k ní vůči Romům dochází. Tento fakt jsem chtěl ověřit pomocí experimentu, který probíhal prostřednictvím internetu. Impulsem pro zpracování tohoto tématu byly i mé osobní zkušenosti.

Jak celý experiment probíhal?

Smyslem experimentu bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že na českém trhu bydlení dochází k diskriminaci vůči Romům. Probíhal od června do prosince roku 2019 a spočíval nejprve na založení fiktivních e-mailových účtů čtyřem romským a čtyřem neromským osobám. 

Jména a příjmení fiktivních osob byla vybrána tak, aby z nich ihned bylo možné rozeznat etnikum a pohlaví žadatele. Romská příjmení proto byla vybrána na základě nejčastějších romských příjmení v České republice. Stejně tak pak jsem vyhledal nejčastější česká příjmení mužů a žen.

Ještě před začátkem celého experimentu jsem pro správnost výběru jmen a příjmení pro fiktivní žadatele provedl na sociální síti Instagram testový kvíz. Smyslem bylo z nabízených odpovědí správně zakliknout všechna romsky znějící jména a příjmení. Kvízu se účastnilo celkem 271 lidí, kdy správných odpovědí dosáhlo 97 % z nich. Usoudil jsem tak, že z vybraných jmen a příjmení lze ihned poznat romské etnikum žadatelů, a to bylo pro tento experiment klíčové. 

Tito fiktivní žadatelé pak reagovali na skutečné nabídky bytů na internetových portálech nabízejících pronájem pomocí emailu, kdy nejvíce byl využit portál bezrealitky.cz a byty.cz, kde jsou byty inzerovány přímo pouze od majitelů bytových jednotek.

A co realitní kanceláře?

Ty jsem do experimentu nezahrnul, protože jsem chtěl zjistit chování přímo pronajímatelů, kteří budou komunikovat rovnou s potencionálními nájemníky.

Jak experiment pokračoval dál?

Vytvořil jsem emailové šablony, které byly pro žadatele podobné tím, že obsahovaly pozdrav, vyjádření zájmu o pronájem bytu a uvedení svého zaměstnání. Mým cílem pak bylo sledovat typ a míru odpovědí. Odpověď byla pozitivní, pokud žadatel obdržel pozvánku na prohlídku bytu nebo pokud si pronajímatel vyžádal bližší kontakt (nejčastěji telefonní kontakt).

Za negativní reakci byla prohlášena ta odpověď, která byla zaručeně negativní (nejčastěji byl byt již obsazen), nebo pokud žadatel neobdržel žádnou odpověď. Žádosti o prohlídky bytů byly zasílány pronajímatelům do kraje Ústeckého, Moravskoslezského, Zlínského a do hl. m. Prahy. 

Proč sis vybral zrovna tyto kraje?

Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2018 uvádí, že nejvíce Romů se ke svému původu hlásí v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejméně je to v hl. městě Praha a ve Zlínském kraji, proto byly nabídky bytů vyhledávány v těchto lokalitách.

Každá fiktivní osoba vyjadřovala zájem o pronájem bytu v 50 reálných nabídkách v každém z vybraných krajů, kdy celkově se jednalo o 1600 žádostí. Očekával jsem, že v krajích s početným zastoupením Romů bude vyšší míra diskriminace.

K čemu jsi dospěl?

Testem byly nalezeny statisticky vysoce signifikantní rozdíly v odpovědích mezi žadateli. Neromští žadatelé byli úspěšnější při snaze získat bydlení oproti Romům, kterým se dostalo méně pozvánek na prohlídky bytů a více negativních odpovědí, kdy nejméně pozitivních odpovědí získal Rom operátor výroby proto, že má typicky romsky znějící jméno a nižší vzdělání, což je v souladu se dřívějšími výzkumy, které ukazují, že jedinec patřící k národnostní menšině, má obvykle nižší pravděpodobnost obdržení pozvánky na prohlídku bytu či jiné pozitivní reakce.

Hrálo nějakou roli, zda o pronájem mají zájem ženy nebo muži?

Vliv pohlaví byl nalezen pouze u neromských žadatelů, kdy neromské ženy byly úspěšnější při hledání bydlení než neromští muži. U Romů naopak vliv pohlaví nebyl prokázán, romští muži měli srovnatelně slabší šance získat bydlení s romskými ženami a odpovědi mezi nimi se nelišily.

A co vzdělání? Projevilo se nějak?

Ano, dalším sledovaným faktorem byl sociální status, který byl vyjádřen postavením v zaměstnání – vyšší a nižší. Ten byl prokázán u všech žadatelů, u Romů však s dvakrát větší silou závislosti. Vyšší postavení v zaměstnání proto hraje větší roli u Romů, kde byly rozdíly signifikantnější ve srovnání s neromskými žadateli.

Pokud měl Rom vyšší vzdělání – a tedy vyšší postavení v zaměstnání, diskriminace byla podstatně snížena ve srovnání s nevzdělanými Romy.

A potvrdila se tvoje domněnka, že nižší šanci budou mít Romové z krajů, kde je jich vyšší počet?

Vliv kraje na obdržení pozitivní reakce od pronajímatele byl prokázán pouze u Romů. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde se ke svému původu hlasí nejvíce Romů, totiž měli nižší pravděpodobnost obdržet pozitivní reakce od pronajímatelů na rozdíl od hlavního města Prahy a Zlínského kraje, kde se ke svému původu hlásí nejméně.

Naopak neromští žadatelé měli v každém z vybraných krajů srovnatelnou pravděpodobnost obdržení pozvánky na prohlídky bytů nebo jiných pozitivních reakcí a pouze minimum negativních odpovědí.

Můžeš tedy shrnout závěry, k jakým jsi dospěl?

Souhrnně jsem dospěl tedy k tomu, že experimentem byl prokázán pozitivní efekt vyššího vzdělání Romů, kdy vyšší postavení v zaměstnání jim zvyšovalo pravděpodobnost obdržet pozitivní reakce od pronajímatelů. Na základě výsledků lze očekávat, že investice do vzdělávacích či jiných programů zacílených na romskou komunitu mohou přinést pozitivní efekt.

Smyslem by bylo dlouhodobě zvyšovat vzdělanost Romů, která jim zlepší jejich postavení nejen na trhu bydlení, ale i na trhu práce.

Na potlačení stereotypů a předsudků o romské menšině, jež mají vliv na diskriminaci vůči nim, je na místě více pracovat s romskými dětmi už na základních školách, seznámit je s možnostmi studia včetně zmiňovaných podpor a stipendií a motivovat je k dalšímu studiu na středních školách.

Je ovšem důležité zmínit, že řešením není jen to, že se budou Romové vzdělávat. To by byly výsledky mé práce chápany jen částečně. I nadále totiž docházelo k diskriminaci vůči vzdělaným Romům. I ti totiž obdrželi méně pozitivních reakcí než neromové s nižším statusem a u kterých nebyla rozhodující jen etnicita, nýbrž i kraj, ve kterém žijí.

Před nedávnem jsi byl přijat na studium inženýrského oboru. Jaké jsou tedy tvoje studijní plány do budoucna?

V plánu mám získat titul Ing. na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Poté bych chtěl získat pedagogické minimum, abych mohl učit na střední ekonomické škole, odmala to byl vlastně můj sen, který si pomalu plním, tak uvidíme…

Letos ses přihlásil do stipendijního programu organizace ROMEA pro vysokoškoláky. Co od programu očekáváš?

Ano, kromě stipendií pro studenty středních škol nově nabízí ROMEA i stipendia pro vysokoškoláky. Tak jsem neváhal a žádost podal. Vše není jen o finanční podpoře, rád poznám další a nové romské studenty, protože ve svém okolí jich moc nevídám. Další skvělou věcí na stipendijním programu je možnost proplacení vzdělávacích pomůcek do školy. Co si budeme povídat, skripta a studijní materiál není levnou záležitostí a organizace ROMEA mi již několikrát takto zakoupila učebnice, přestože že jsem nebyl jejich stipendista, nebo mi darovala tablet, za což obzvlášť děkuji.

Od programu také očekávám účast na setkání romských studentů a studentek BARUVAS. Účastníkem tohoto setkání jsem od samého začátku a pomáhá mi zejména s tím, s čím nejvíce bojuji, tedy se sebou samým. Mám problém si věřit, přestože jsem odmaturoval bez problémů na Obchodní akademii, přesto že jsem letos zvládl státnice na dvojku a bakalářku obhájil na jedničku a získal titul Bc. Je skvělé vědět, že v tom nejsem sám, že mohu poznat další studenty, jako jsem já, a jít stejnou cestou. 

Jezdíš s dalšími studenty motivovat mladé romské žáky ke studiu na SŠ. Jaké z toho máš pocity?

Přeji si, aby v ČR bylo více romských studentů vysokých škol, více vzdělaných Romů, a abychom my Romové obsadili nejrůznější pozice – lékaři, učitelé, právníci apod. Věřím, že taková stipendia, která ulehčí studentům cestu za vzděláním jsou obrovským zdrojem motivace. Jsem Rom a pocházím z neúplné rodiny, po většinu mého života nás spolu s mými čtyřmi sourozenci vychovávala pouze naše matka, která sama má jen základní vzdělání. Z vysokého počtu romských dětí v tzv. vyloučené lokalitě Boletice nad Labem jsem jediný, který má maturitu a vysokoškolský titul. Věřím, že pro žáky základních škol můžeme být vzorem – příkladem pro další vrstevníky z řad romských dětí, protože by poznaly, že v ČR mají velice dobrou podporu v cestě za vzděláním, a to i po finanční stránce, která mnoha mladým lidem brání jít právě na střední nebo vysokou školu. Motivačním přednáškám tedy věřím, takové jsou mé pocity. 

Už několik let jezdíš na setkání BARUVAS organizace ROMEA. Jak vnímáš tuto součást stipendijního programu?

Jak jsem již říkal, účastníkem setkání BARUVAS jsem od samého začátku. Je pro mě hodně motivující vidět kolem sebe tolik mladých Romů, kteří se svůj život snaží zlepšit vzděláním, ačkoliv musí překonávat řadu překážek. Tato setkání vnímám jako důležitá a povzbuzující.

Jaké máš plány na léto?

Zatím si užívám volna a klidu, než mi začne akademický rok. Před týdnem jsem měl i zápis do studia na obor Podniková ekonomika a management se zaměřením na Finance. V plánu mám samozřejmě jet na zmiňované setkání BARUVAS, moc se na všechny, i na program setkání těším.