Zyad Yassin: Smrt elitního vojáka po policejní zákroku na Slovensku vyvolává mnohé otázky
Smrt mládeho Roma, eltního vojáka Ivana Koliščáka po policejní zákroku na
Slovensku, vyvolává mnohé otázky. Momentálně je celá záležitost řešena
slovenskou Inspekcí ministerstva vnitra.Tato smrt mně velmi připomíná nedávné
úmrtí mladého Roma po policejním zásahu v Kynšperku a jiné podobné případy
podivných úmrtí Romů. Kauza Kynšperk se stále šetří, nerad bych však rozváděl s
ohledem na pozůstalé jakým zupůsobem.
Zásadní problém těchto kauz je v jedné věci. Mezi policisty není žádným
velkým tajemstvím, že se zranění člověka dá "uhrát" na kladení aktivního odporu,
sebeobranu, nebo na to, že zranění nevzniklo v době zákroku. To vede k tomu, že
se oběti policejního násilí často ani neobracejí na orgány Generální inspekce
bezpečnostních sborů (dříve Inspekce ministra vnitra), neboť se oprávněně
obávají zamítnutí stížnosti a stíhání za křivé svědectví. Když k tomu vezmeme v
potaz to, že jsou tito lidé někdy i stíháni za útok na úřední osobu ve stadiu
zcela zjevné důkazní nouze, tak je to obrovský problém.
Zatímco práce policejní inspekce se zlepšila v oblasti odhalování například
úplatků, tak její výsledky v oblasti boje s policejním násilím jsou podle mého
názoru stále velmi tristní. A když je náhodou něco posláno před soud, tak ten to
smete pro nedostatek důkazů. Například v kauze zbitého režiséra.
Připočteme-li k tomu mentalitu řady policistů a jejich vztah k lidským právům
a menšinám, tak se obávám, že počet případů neklesne. Ministerstvo vnitra navíc
není schopné v 21. století vybavit všechny policisty kamerou na snímání
služebního zákroku, kamerou do vozidel policie a umístit kamery na všechny
služebny policie v ČR. To celou záležitost značně komplikuje. Jakoby pro MV
nebylo dodržování zákona samotnými policisty na prvním místě, jakoby náš stát
dával stále policistům možnost řešit věc nějak jinak, než umožňuje zákon.
Takovéto chování státu tak značně připomíná chování států s totalitním nebo
autoritářským režim, kde je beztrestnost policie zajišťována pochopitelně
vládnoucí elitou. A proto se zbývá zeptat, co vlastně chceme? Totalitní stát,
nebo vyspělou demokracii, založenou na lidských právech, úctě k člověku a
sociálních jistotách?
Závěrem článku bych rád rodině Ivana Koliščáka vyslovil jménem svým a jménem
Strany rovných příležitostí upřímnou soustrast.
Autor je členem Ústřední rady Strany rovných příležitostí
