Zuzana Kumanová: Romská tematika v programovém prohlášení nové slovenské vlády? Strohé a nekonkrétní
Zářijové volby na Slovensku změnily složení parlamentu. Nejvíce mandátů získala strana SMER - Slovenská sociální demokracie s předsedou Róbertem Ficem, následovaná Progresivním Slovenskem vedeným Michalem Šimenčkem a stranou Hlas - Sociální demokracie Petra Pellegriniho. Do Národní rady Slovenské republiky se dostalo také OĽANO a priatelia se svým lídrem Igorem Matovičem, do volebních uren se podařilo projít čtyřem romským poslancům na kandidátce této strany. Více než 5 % všech odevzdaných platných hlasů získaly strany KDH - Křesťanskodemokratické hnutí, SaS - Svoboda a solidarita a Slovenská národní strana, která měla na své kandidátní listině i zástupce dalších národně orientovaných stran.
AUDIOVERZE ČLÁNKU
Na svém prvním zasedání, které se konalo 25. října, vláda kromě odvolání státních tajemníků odvolala také zmocněnce pro romské komunity Jána Hera a zmocněnce pro národnostní menšiny László Bukovského. Je pravda, že tyto funkce jsou obsazovány politicky, ale ještě nikdy v historii nedošlo k tak rychlému odvolání bez náhrady.
Oba úřady zůstaly bez vedení v době kdy se připravovalo Programové prohlášení vlády, nejdůležitější dokument o programových prioritách pro nadcházející volební období.
S programovým prohlášením vláda předstoupí před Parlament, aby získala jeho důvěru a mohla v plném rozsahu vykonávat svůj mandát. Národní rada Slovenské republiky začne tento dokument projednávat 14. listopadu. Vzhledem k tomu, že vládní koalice má většinu, očekává se jeho schválení.
Romská tematika bývá samostatnou součástí programových prohlášení a je vizí, kam chce vláda směřovat při realizaci inkluze a jaké nástroje k tomu zvolí. Současné programové prohlášení je v této oblasti poměrně strohé, omezené na 140 slov.
Tematika je zařazena v části Udržení sociálního státu a posílení hospodářské, sociální, environmentální a územní soudržnosti společnosti, v podkapitole Politika podpory národnostních menšin, s podtitulem VLÁDA SLOVENSKÉ REPUBLIKY A MARGINALIZOVANÉ KOMUNITY.
V úvodu je deklarováno: “Vláda si je plně vědoma, že marginalizované komunity, zejména romské, jsou vystaveny projevům a postojům, které nemají v moderní demokratické společnosti místo; tyto projevy a postoje odmítá”.
Pravděpodobně se jedná o takové neutrální prohlášení o odmítání diskriminace, segregace nebo projevů rasismu.
V programovém prohlášení se dále uvádí: “Vláda bere na vědomí rozsah pomoci z evropských, národních a dalších zdrojů na sociální začleňování romské komunity, často bez výsledků a bez účinné kontroly zneužívání prostředků. Vláda proto nemůže přijmout strategii pomoci marginalizované romské komunitě bez relevantního vyhodnocení účinnosti nasazených personálních, institucionálních a finančních kapacit.”
Je pravda, že hlavním finančním zdrojem v tomto ohledu jsou peníze z Evropské unie, jejichž objem činí více než 300 milionů eur za programové období, tj. přibližně sedm let. Vzhledem k tomu, že existují výhrady k efektivitě výdajů, ale i k pokroku v tomto směru, je na místě důsledné hodnocení. Chybí však vize, jak to udělat lépe.
Zavádění dodatečných kontrol a zpřísnění ještě více zpomaluje proces využívání evropských peněz a představuje často neřešitelné byrokratické překážky, které příjemce a zejména obce a města odrazují od realizace rozvojových projektů.
Programové prohlášení dále deklaruje zájem o zvýšení zaměstnanosti: “Vládu budou zajímat zejména možnosti a motivace zapojení příslušníků marginalizovaných skupin na trh práce, který je dnes poznamenán nedostatkem pracovních sil.“
Bylo by vhodné, aby vláda uvedla, zda hodlá rozvíjet sociální podnikání, nebo podporovat vytváření pracovních míst na otevřeném trhu práce či dočasné zaměstnávání prostřednictvím aktivizace. Forma posílení zaměstnanosti prozatím zůstává utajena.
Dobrou zprávou by mohlo být konstatování: “Vláda je odhodlána pokračovat pouze v těch projektech a strategiích na podporu marginalizované romské komunity, které se osvědčily a mají měřitelný efekt.”
Otázkou však zůstává, jak a jaké dopady by vláda chtěla měřit. Od roku 2004 byly realizovány různé projekty na posílení pomáhajících profesí. V terénu jsou nyní stovky, ne-li tisíce sociálních pracovníků, různých asistentů, komunitních pracovníků, školních asistentů a dokonce i členů místních občanských hlídek, kteří nyní čekají na zahájení nového financování z nového programovacího období podpory prostřednictvím evropských strukturálních fondů. Pokud by tedy došlo k přehodnocení nebo pokud by se uvažovalo o měřitelných ukazatelích, mohla by být kontinuita opět přerušena. Zároveň však platí, že ne všechny programy jsou skutečně účinné. Pokud to vláda myslí vážně, bude muset jednat rychle a rozhodně, aby dostála svému závazku.
Nuže, závěrečná věta programového prohlášení zní: “Vláda je připravena s ohledem na všechna specifika marginalizované romské komunity uplatňovat ve své politice vůči marginalizovaným skupinám filozofii rovnováhy mezi právy a povinnostmi dotčených osob.”
Těžko říci, jak toto prohlášení vnímat, a zda je možné z toho usuzovat, že dosud práva a povinnosti nebyly v rovnováze?
Je škoda, že programové prohlášení vynechalo tak důležitou oblast, jako je vzdělávání, bydlení a zdraví. Dosud zpracované strategické dokumenty mohly v tomto ohledu poskytnout podklad.
Na stejném zasedání vlády, na kterém bylo přijato programové prohlášení, byl jmenován nový vládní zmocněnec pro romské komunity. Stal se jím Alexander Daško, hudebník, organizátor jednoho z největších romských hudebních festivalů a provozovatel soukromé základní umělecké školy v Banské Bystrici. Na jeho bedrech bude ležet zodpovědnost za rozpracování programového prohlášení i za realizaci vládních politik. Úřad zmocněnce je nyní středně velkou institucí s více než 120 zaměstnanci a dohledem nad téměř 400 miliony eur z fondů EU. Jeho činnost proto bude na očích veřejnosti. Na jeho kroky se tak bude upírat zrak široké veřejnosti.
