Zuzana Kumanová: Jaké jsou šance romských kandidátů v předčasných volbách na Slovensku?
Na Slovensku se 30. září 2023 konají předčasné volby do Národní rady Slovenské republiky. Po bouřlivém volebním období se volby uskuteční o zhruba pět měsíců dříve a zemi do nich povede "úřednická vláda" v čele s Ľudovítem Ódorem, která však nemá důvěru parlamentu a funguje pouze na základě mandátu prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové. V praxi to znamená, že má omezené pravomoci.
Registrační listiny pro volby podalo 25 politických subjektů – 24 politických stran a jedna koalice složená z několika stran a hnutí. Pro vstup do parlamentu musí politické strany získat alespoň 5 % platných hlasů všech voličů, kteří se voleb účastní, a koalice alespoň 7 %.
Na Slovensku jsou registrovány dvě politické strany, které lze označit za romské, což je změna oproti minulosti, dříve jich bylo podstatně více. Žádná z těchto stran však nekandiduje v parlamentních volbách.
Dva z kandidujících subjektů mají ve svém oficiálním názvu zmínku o Romech, a to koalice OĽANO A PRIATELIA: OBYČAJNÍ ĽUDIA (OĽANO), NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI(NEKA), NOVA, SLOBODNÍ A ZODPOVEDNÍ, PAČIVALE ROMA, MAGYAR SZÍVEK a Kresťanská únia a ZA ĽUDÍ, a dále politická strana Maďarské fórum, Občianski demokrati Slovenska, Za regióny, Rómska koalícia, Demokratická strana.
Oba subjekty mají na svých kandidátních listinách také Romy a Romky. Koalice OĽANO A PRIATELIA zařadila na 18. místo kandidátní listiny současného poslance Petra Polláka mladšího a sportovce Viliama Tanka na 54. místo.
Politická strana Maďarské fórum, Občianski demokrati Slovenska, Za regióny, Rómska koalícia, Demokratická strana má na kandidátní listině několik Romů, z těch známějších je to Ingrid Lukáčová na 12. místě a Gabriela Radičová, ředitelka soukromé školy, na 32. místě.
Politická strana Progresivné Slovensko, která se v minulých volbách nedostala do parlamentu, má ve svém vedení hned dvě Romky, z nichž první je s číslem 10 Irena Biháriová, která byla zároveň předsedkyní strany, a Ingrid Kosová s číslem 12. Za zmínku stojí také Demokraté, kde na pozici číslo 30 kandiduje Tomáš Ščuka.
Je možné, že na kandidátních listinách je více Romů a Romek, kteří se však ke své romské identitě ne vždy veřejně hlásí.
Předvolební průzkumy volebních výsledků z posledních měsíců favorizují stranu SMER – sociálna demokracia Róberta Fica, následuje Hlas – sociálna demokracia Petra Pellegriniho – sociální demokracie a první trojku uzavírá Progresivní Slovensko v čele s předsedou Michalem Šimečkou. Volební programy stran zatím nebyly zveřejněny, ale lze očekávat, že z těchto stran bude mít romský program nebo program naznačující opatření v oblasti začleňování Romů pouze Progresivní Slovensko. Zůstává tedy doufat, že se do parlamentu dostanou oba romští kandidáti. To však nemusí být jisté, i když se strana do Národní rady dostane, protože pořadím jednotlivých kandidátů může ještě zamíchat tzv. kroužkování, tj. preferenční hlasy pro vybraného kandidáta.
Poměrně vysoké preference vykazuje i strana Republika, kterou založili přeběhlíci z Kotlebovi Lidové strany Naše Slovensko. Marián Kotleba je známý svou nenávistnou rétorikou, byl pravomocně odsouzen za projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení základních lidských práv a nová strana Republika se rovněž vyznačuje protiromskými výroky.
Dlouhodobě průzkumy naznačují, že by se do Národní rady měla dostat ještě strana Sloboda a Solidarita vedená Richardem Sulíkem, která by měla mít ve svém programu i opatření zaměřená na integraci marginalizovaných romských komunit, dále strana SME RODINA s Borisem Kollárem v čele, Křesťanskodemokratické hnutí vedené Milanem Majerským. Křesťanskodemokratické hnutí mívalo poměrně dobře zpracovaný program pro marginalizované komunity, ale do parlamentu se již dvakrát nedostalo, chybělo mu několik set hlasů.
Průzkumy ukazují, že by strany Demokrati a Slovenská národní strana mohly oscilovat kolem pěti procent potřebných pro vstup do Národní rady, to ale ukáže čas.
Velkou neznámou zůstává koalice OĽANO A PRIATELIA: OBYČAJNÍ ĽUDIA (OĽANO), NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI(NEKA), NOVA, SLOBODNÍ A ZODPOVEDNÍ, PAČIVALE ROMA, MAGYAR SZÍVEK a Kresťanská únia a ZA ĽUDÍ. Ke vstupu do parlamentu potřebuje výše zmíněných 7 %, což zatím opakovaně nepotvrdily agentury pro výzkum veřejného mínění. Igor Matovič – bývalý premiér, který koalici vede, i když kandiduje na posledním 150. místě – je však považován za marketingového mága, což dokázal v posledních volbách v roce 2020. Průzkumy mu nedávaly velké šance, ale v konečném výsledku dosáhl volebního úspěchu s 25 % všech platných hlasů. A skutečnost, že lídři této koalice kandidují z posledních míst, výrazně změní pořadí zvolených kandidátů, takže mohou usednout do lavic v úplně jiném pořadí, než v jakém kandidují. Je pravda, že v mnoha romských komunitách bude mít tato strana voličskou základnu, a to i díky dlouholetému angažmá Petra Pollaka staršího, současného europoslance, a jeho syna Petra Pollaka mladšího.
Všechny strany deklarují, že se postupně zveřejní volební programy a bude zajímavé je porovnat a zhodnotit právě v otázce návrhů na řešení integrace marginalizovaných romských komunit. Nelze však očekávat, že voliči budou volit podle programů, ale spíše podle mediálních vystoupeních, televizních debat, sympatií a antipatií k jednotlivcům a roli budou hrát i sociální sítě.
Můžeme jen doufat, že volební kampaň nebude hrát na protiromskou strunu a že převládne rétorika hledání konstruktivních řešení.
