Zuzana Kumanová: Ficův atentátník obdivoval Kotlebu a ztotožňoval se s masovými vrahy Romů
Slovenskem včera otřásla zpráva o atentátu na premiéra Roberta Fica. V Handlové po zasedání vlády vyšel premiér podle svého zvyku mezi lidi a z davu se ozvaly výstřely. Nepředstavitelná skutečnost. Dlouhodobě jsme však na Slovensku svědky polarizace a vyorávání brázdy mezi různými sociálními skupinami. Nenávist a nesnášenlivost jsou přítomny ve veřejném životě. Je pravda, že Romové se s podobnými postoji setkávají neustále, ale ostatní skupiny se cítí být tímto stavem zaskočeny.
Jeden můj známý na sociální síti napsal, že se domnívá, že to není naše Sarajevo, které by mohlo vyvolat občanskou válku. I já věřím, že to snad nepovede k dalším násilnostem, ale nejsme už teď v hybridní občanské válce?
Pravděpodobným atentátníkem je 71letý Juraj C., kterého se médiím podařilo identifikovat jako autora několika knih, žijícího v Levicích. Postarší excentrický muž, vystupující v roli tak trochu bohéma a tak trochu provokatéra. Ukázalo se však, že je autorem poměrně rozsáhlé knihy (262 stran) s názvem Efeta, charakterizované textem: “Tolik bezostyšných cikánů v Evropě, jako je dnes, ještě nikdy nebylo. Ale oni dobře vidí a vědí, jak využívat sociální systémy. Stát problém neřeší, jen se na něm pase. Sto tisíc slovenských cikánů stojí o přízeň bílých, ale nám to neřeknou… Buďme k nim přísní a spravedliví…”
Kniha vyšla v roce 2015 v tiskárně LVT v Levicích. Pravděpodobně by tato kniha upadla v zapomnění, ale brutální čin jejího autora ji náhle staví do centra pozornosti. O čem je kniha? O radikalismu, extremismu, neonacionalismu, anarchii.
Autor obhajuje masového vraha Ľubomíra Harmana, který v roce 2010 zavraždil v Bratislavě – Devínské Nové Vsi osm lidí a jeho útok na romskou rodinu nelze označit jinak než rasově motivovaný. Atentátník Juraj C. se s vrahem nepřímo ztotožňuje, když říká, že neunesl tíhu soužití s nepřizpůsobivými romskými sousedy, protože to stát neřešil. Vnímá ho jako mučedníka, který se obětoval, aby na problém upozornil.
Podobný pohled má i na dalšího vraha Romů, Milana Juhásze z Hurbanova, který v roce 2012 zastřelil tři Romy.
Z knihy je patrný autorův obdiv k lidem, kteří dávají přednost radikálním řešením. Netají se svým obdivem k myšlenkám Kotlebovců, ve své době nejviditelnějších představitelů krajní pravice, zastánců tvrdých řešení ve vztahu k Romům, kteří se nestyděli nazývat je parazity.
Nabízí se otázka, kolik takových Romy nenávidějících Jurajů C. chodí po Slovensku? Kolik z nich veřejně prezentuje své myšlenky a společnost, my všichni, se proti tomu nebráníme?
Od vydání knihy uplynulo devět let. Za tu dobu ho nikdo s obsahem knihy nekonfrontoval a nikdo ho za rasistické výroky nezažaloval. Určitě také proto, že podobných verbálně agresivních výroků je ve veřejné debatě mnoho. Společnost zhrubla, nebo možná jen sociální média umožnila, aby se hrubost šířila rychleji.
Říká se, že kdo seje vítr, sklízí bouři. Slovenský premiér je v nemocnici a bojuje o život. Dnes si všichni uvědomujeme, že násilí plodí násilí, ale začíná to slovem. V posledních letech zaznívá z úst politiků, těch, kteří mají vést zemi, příliš mnoho agrese a nenávisti. Není to tak dávno, co z tribun zaznívaly výzvy, aby byla prezidentka označena za protislovenskou k….. Je na čase s tím přestat, jinak … !
Stále se říká, že řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Romové jsou tím slabým článkem a, jak se ukazuje, lakmusovým papírkem. Pokud budeme nadále lhostejní k projevům rasismu, pokud připustíme, že Romové si za svou situaci mohou sami, pokud v nich budeme vidět překážku pomyslného blahobytu, zdá se, že zmatených lidí jako Harman, Juhász a Juraj C. může být víc. A pokud už před nimi není v bezpečí ani premiér země, jak se mohou cítit ti na okraji společnosti?!
Přeji Robertu Ficovi brzké uzdravení.
