Tomáš Ščuka: Z čeho pramení romský extremismus? Nevzdělanost, chudoba, nedostatek příležitosti ve společnosti
V posledních letech stoupá zájem Romů být aktivně politicky činný. Počet romských kandidátů narůstá každými dalšími volbami. Nejvíce se to logicky projevuje ve volbách komunálních. Po participaci Romů na záležitostech, které se jich dotýkají, voláme velmi dlouhou dobu. Je to také jedna z klíčových priorit aktuální Strategie romské integrace. A to jak na úrovni národní, tak i evropské.
Mělo by tedy jít o pozitivní a žádoucí jev. V některých městech je však cesta Romů k politice poněkud zvláštní. Zpravodajský server Romea.cz zveřejnil v posledních týdnech poměrně obsáhlý přehled o romských kandidátech do komunálních voleb v jednotlivých městech České republiky.
Naši lidé kandidují v rámci politického spektra za různé strany i hnutí. Velmi často se jedná o Piráty, ČSSD, Evropské demokraty a Stranu Zelených. Mnoho kandidátů se také objevuje na kandidátkách nově založené strany Roma Luma. Někteří romští zastupitelé kandidují znova. Pak tu ale máme i města, kde se naši lidé objevují na kandidátkách populistických a extrémistických stran jako jsou SPD nebo Trikolora.
“Slušní lidé” z Brna
V Brně za nově vzniklé spojení (dle médií komunistů, neonacistů, pravicově extrémistického hnutí Slušní lidé a dalších) kandiduje 26 Romů a Romek. Dovedu si představit, jaké otázky v nás směrem k těmto kandidátům automaticky vyvstávají. Při nalézání odpovědí je dle mého názoru třeba vnímat širší kontext těchto postojů. Zajímavá by jistě byla i osobní vyjádření romských kandidátů.
Ve svém okolí jsem byl svědkem situace, kdy se například někteří objevili v komunálních volbách 2018 na kandidátních listinách a nevěděli o tom. Na dotaz, jak k tomu mohlo dojít, sdělili: No, ano, on s námi někdo ve městě hovořil a přemlouval, ať za ně kandidujeme, chtěl pak nějaké údaje od nás, ale my kandidovat nechtěli! V těchto případech se jedná o jasné zneužití neznalosti v sociálně vyloučených komunitách s cílem uměle vytvořit obsáhlé kandidátní listiny méně zajímavých politických uskupení.
Hoaxy a dezinformace, ekonomická krize
Dalšími vnějšími vlivy jsou tzv. hoaxy (poplašné zprávy), které mají na sociálních sítích masivní dosah a zároveň vysoký potenciál ovlivňování zranitelných skupin občanů. Boj s dezinformacemi stát i přesto dál podceňuje.
V neposlední řadě nelze opomenout nepříznivou dobu, v níž se všichni nalézáme. Ekonomická krize a zdražování všeho kolem nese mnoho důsledků, které se mohou projevit i v našem chování a myšlení. Rétorika populistů či extremistů vycpaná strachem a lidskými emocemi zkrátka může být v danou chvíli některým Romům blízká!
Do prostředí anticiganismu se každý Rom narodí, vyrůstá v něm. Postupně se naučí čelit bariérám, které existenci legitimního anticiganismu způsobují. Je proto pochopitelné, že pro romskou rodinu žijící v sociálně vyloučené lokalitě jsou v době drahoty prioritou její existenční záležitosti, nikoliv dlouhodobě existující diskriminace a porušování jejích základních lidských práv. Pro šikovné populisty je pak snadné si přízeň a podporu těchto lidí získat. A to bez ohledu na původ.
Ve virtuálním světě můžeme vidět i chování některých nově vzniklých romských iniciativ, které se snaží získat přízeň Romů paletou nevybíravých debat, v nichž také najdeme extrémní postoje.
S odlišnými nebo kontroverzními postoji našich lidí je třeba počítat.
Zároveň je žádoucí, aby témata občansko-politická byla ve veřejném prostoru zastoupena lidmi z naší komunity, kteří pro to mají předpoklady.
Psáno pro Romano hangos
