I am ashamed of this nation, I don´t like to write and speak Czech. Ani lo
ohevet ledaber čechit. Sleduji už několik dní reakce na Janov, jiní zase sledují
mé reakce. Jak víte, vystupuji razantně proti náckům, fašistům i bolševikům,
odsuzuji rasismus a každou totalitu.
Přesto, že jsem nikdy nenapsala, že je správné tolerovat kriminalitu
některých Romů, přestože jsem nikdy neříkala, že je třeba měřit dvojím metrem,
náckové mě neustále napadají jako hlavní obhájkyni jakési pozitivní
diskriminace, podkládají mi, že ze svých názorů těžím jakési granty a podpory,
že z toho, co dělám, bohatnu, prý z jejich daní. Píší mi pologramotné bláboly
lidé, kteří asi nemají dokončené ani základní vzdělání, a nadávají mi do
cikánských příživnic. Píší mi vulgární narážky, že mám cikánské milence, píší,
že jsem vlastizrádkyně. Moje jméno se objevuje jako jakýsi symbol nepřítele,
pokrytce a blba. Píší mi, že budu viset a píší to s tvrdým Y. Pokud jsem
nepřítelem těchto skřetů, nevadí mi to, ráda budu úhlavním nepřítelem této lůzy,
ale v posledních dnech zjišťuji, že se k nim přidávají i tzv. normální lidé. A
nejvíc to "nácky nemusím, ale…" zabolí od lidí, které jsem po léta považovala
za své přátele. Češi ztratili stud a mně vyhánějí z národa i z této země…
Stydím se.
Když jsem uviděla ty obtloustlé odbarvené blondýnky, které vypouštějí z úst
stejně vulgární urážky a nadávky (na
video se podívejte ZDE…) jako tak odsuzovaný cikánský mafián, když
sleduji jak bojovníci proti kriminalitě kradou miliardy, když jsem uviděla ty
bílé lvy na štítech nacistů, ty vykradené a pošpiněné symboly národa, s nímž
jsem se kdysi ztotožňovala… Když jsem slyšela a když denně čtu ty hnusy
vyslovované v řeči, která má být mojí mateřštinou, kterou tak pečlivě brousím a
pěstuji, udělalo se mi špatně. Všimněte si jen, kolik blogerů si přisadilo jen pro pofidérní uznání v podobě
vysoké karmy, kdekdo stokrát zopakoval "objev" že Romové se musejí naučit žít
spořádaně. Opravdu převratné zjištění, ale i na takovém blábolu lze nyní sklidit
potlesk, a tak to kdekdo znovu a znovu přežvýká. I standardní novináři a různí
politologové si přisazují. Propagandistické žvásty Führera Vandase nikdo
neodsoudil. I am ashamed of this nation, I don´t like to write and speak Czech.
Ani lo roca ledaber čechit.
Když vidím, jak se k tomu chóru obhájců rasistů a nácků přidává kdekdo včetně
těch z takzvané elity národa, když vidím, jak ministr, který by se měl zajímat o
bitvy v ulicích, odlétá na výlet do Ameriky, aby ukázal, že to jde bez víza…
Když vidím, jak se lidé obracejí proti policii a pomáhají náckům obcházet
kordony a prolézat průchody paneláků, podávají jim pití a svačinky, stydím se.
Chodí mi maily obviňující židovské intrikány a oslavující Hitlera. Hlupáci se mě
pokoušejí zastrašit a skandalizovat. I am ashamed of this nation, I don´t want
to write and speak Czech. Ani lo jechola ledaber čechit.
Vzpomínám na to, co mi říkali pamětníci, kolik normálních a slušných Čechů si
přisadilo vždy, když nacisté či komunisté někoho likvidovali, jak ti takzvaně
slušní lidé buď aktivně pomáhali, nebo aspoň lhostejně přihlíželi, koukali, jak
jsou sousedé nakládáni do vagónů, jak mizí ve věznicích a lágrech. A pak
zašantročili jejich majetek, … jak se vždy cítili v pořádku, mravně čistí, to
oni ne, oni přece nekradou, oni jsou ti slušní. To cikáni kradou, dělají bordel…
To vždy ti druzí. I teď by nejraději viděli, kdyby někdo ty hlučné sousedy
nacpal do plynové komory, nevadilo by jim to a ty ušmudlané tlusté blondýnky by
ještě zatleskaly a přepnuly na další díl telenovely. Ne, nic se nezměnilo, ani
Češi se neliší od německých nacistů, v ničem se neliší. Kde jsou ti opravdu
slušní? Kde jsou lidé? Ano, o jednom, o dvou vím, ale proč mlčí, mlčí snad
všichni kromě toho jednoho zkopaného a ještě jednoho a jednoho, kdo to vše
nafilmoval? A proč ti kteří jsou také znechuceni a mluví, nejsou slyšet? Proč je
takové mrtvé ticho a kde jsou lidé? I´m ashamed of this nation, I´m ashamed of
writing and speaking Czech. Ani pochedet ledaber čechit.
