Vláda připravila a poslanecká sněmovna schválila reformu zaměřenou na daně,
zdravotnictví a sociální oblast. Pokud reformu schválí Senát a podepíše
prezident, od ledna 2008 bude kromě jiného platit například zpřísnění podmínek
pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří si aktivně nehledají práci. Dávky pomoci v
hmotné nouzi se pro ně budou počítat pouze z existenčního minima, zruší se i
zvýšení dávek v hmotné nouzi o 600 korun po 12 měsících nezaměstnanosti.
Další, na co se chce vláda zaměřit, je i boj proti práci načerno. Podle
posledních informací chce ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas trestat
především zaměstnavatele, kteří tímto způsobem ochuzují stát o výrazné příjmy ze
zdravotního a sociálního pojištění. Firmy, které budou takto někoho zaměstnávat,
se dopustí trestného činu, což bude v České republice novinkou. Podle mého
názoru je to opravdu krok správným směrem, protože pokud firmy nebudou černou
práci nabízet, nebudou do pasti práce načerno padat ani Romové.
Nezastírejme si, že v současné době i Romové takto velmi často pracují, a
není tedy pravda klišé, že Romové pracovat nechtějí. Je několik důvodů, proč
Romové pracují tímto způsobem, způsobem, který je velmi výhodný především pro
zaměstnavatele, kteří na něm vydělávají o mnoho víc než zaměstnanci.
Někteří Romové, kteří se propadli až na samé dno sociálního systému, pobírají
sociální dávky a zároveň si přilepšují prací načerno. Někdy je to pro ně jediný
způsob jak zvýšit příjem. Z této práce samozřejmě jak zaměstnavatel, tak
zaměstnanec neodvádějí povinné odvody. Dalším důvodem je to, že mnozí z takto
pracujících Romů jsou zadluženi, hrozí jim například exekuce. Pokud by tedy byli
zaměstnáni oficiálně, okamžitě by jim exekutor část platu zabavil.
Rozetnout tento bludný kruh není jednoduché. Chci jen naznačit, jak je
opravdu těžké se ze dna dostat. Těm lidem, kteří se rozhodnou začít znovu, by
mělo být jednoznačně pomoženo. Například domluvit odklady exekucí, aby takový
člověk měl motivaci pracovat dále, a ne ho srazit tím, že vlastně za práci
nedostane nic. Domluvit se zaměstnavatelem kratší frekvenci vyplácení mzdy,
například v týdenních intervalech.
Jednoduše řečeno: musí se začít vyplatit pracovat! To, že toto zatím neplatí,
je zapříčiněno jednak sociálním systémem a jednak neschopností úřadů vymoci
právo. Často slyším, jak Romové zneužívají sociální dávky. Ale o jakém
zneužívání to všichni mluví? Dostávají snad Romové jiné dávky než ostatní
obyvatelé České republiky? Dostávají pouze ty dávky, na které mají nárok, na
které má v určité konkrétní situaci nárok každý. Dostávají pouze ty dávky, které
schválí příslušný úředník nebo úřednice… Pokud je sociální systém nastaven
špatně, pak to není chybou Romů, ale chybou současné a minulých vlád.
Na jedné straně je jasné, že se musí změnit systém poskytování sociálních
dávek, na druhé straně musí být Romům dána šance získat zaměstnání, které jim
umožní plnohodnotný život a ne život v chudobě a chudinských ghettech. A nejenom
Romům musí být tato šance dána, musí být dána všem, kteří to budou potřebovat.
Pokud tedy stát začne reformovat pokřivený sociální systém, musí udělat i
další krok a tím bude masivní podpora vzdělávání, zaměstnávání a bydlení.
Masivní podpora těch, kdo o tuto podporu budou stát. Jednoznačně musí dostat
přednost ti, kdo budou aktivní a budou se snažit ze své sociální mizérie dostat.
Pokud nebude následovat tento krok, dojde k sociální katastrofě, která nás bude
všechny stát několikanásobně více.
Pokud chceme, aby mezi Romy rozlišovala majorita, musí mezi Romy začít
rozlišovat i romští aktivisté a i ti, kdo jsou někdy posměšně nazýváni
„pseudohumanisty“. Romové nejsou jednolitá masa. I mezi Romy jsou takoví, kteří
prostě pracovat nechtějí a nikdy nebudou, a naopak jsou mezi nimi ti, kdo se
práci najít snaží, ale například z důvodů diskriminace, nízkého vzdělání atd. ji
prostě najít nemohou. Podle odhadů žije v ČR 250 tisíc Romů. V ghettech žije
přibližně 80 tisíc lidí. I kdyby to byli samí Romové (což nejsou), kde je těch
přibližně 70 % zřejmě bezproblémových Romů? O těch už majorita zřejmě jako o
Romech nemluví. Ale to jsou také Romové a nálepka příživník pro ně rozhodně
neplatí.
A proto prosím, opravdu rozlišujme všichni – majorita, romští aktivisté i my
„pseudohumanisté“!
