Štěstí přeje připraveným. Inspirace ze severu může pomoct proti dezinformacím i v Česku

Volby do Evropského parlamentu se blíží a je na místě vážně diskutovat o riziku dezinformací a dalších snah ovlivnit volební výsledek. Referendum o brexitu či americké prezidentské volby 2016 ukazují, že zdaleka nejde pouze o hypotetické riziko.

Na možnost šíření dezinformací se v souvislosti s volbami již začaly připravovat evropské instituce, české úřady, ale i kandidáti, výzkumníci a občanská společnost. Je to další dobrá příležitost inspirovat se příklady dobré praxe; ukázkou pečlivé přípravy jsou opatření proti dezinformacím přijatá vloni ve Švédsku před tamními parlamentními volbami.

Horká linka do Facebooku

Možnost, že by se volby mohly stát cílem dezinformační kampaně, začaly švédské státní instituce řešit již rok dopředu. Zástupci zpravodajských služeb se pravidelně scházeli s volebními týmy všech politických stran zastoupených v parlamentu, poskytovali jim informace a doporučení týkající se bezpečnosti.

Švédský ministr pro digitalizaci jednal při své návštěvě v Silicon Valley se zástupci Faceobooku a dosáhl toho, že byla zřízena „horká linka“, na niž mohly státní instituce nahlašovat falešné účty podílející se na šíření dezinformací.

Samotný Facebook začal spolupracovat s týmem fact-checkerů a na základě jejich doporučení snižoval dosah odhalených dezinformací.

Nejdůležitější úlohu v boji proti dezinformacím však sehrála Swedish Civil Contingencies Agency, instituce fungující pod ministerstvem vnitra, která má za úkol ochranu obyvatelstva před krizemi různého charakteru.

Tato instituce ve spolupráci s výzkumníky z univerzity v Lundu připravila srozumitelný a čtivý manuál představující problematiku dezinformací laikům a obsahující konkrétní doporučení pro jejich odhalování. Tento materiál posloužil jako podklad pro školení, kterými před volbami prošlo okolo deseti tisíc příslušníků státní správy.

Všechna zmíněná opatření byla maximálně transparentní. I švédská zpravodajská služba vydala před volbami prohlášení popisující svá zjištění ohledně dezinformací. Klíčovou roli hrála též politická podpora – švédský premiér v únoru 2018 vystoupil s projevem, v němž pohrozil případným útočníkům, že každý pokus o zasahování do voleb bude vyšetřen a potrestán.

Na štěstí nespoléhat

Vedle státních institucí se na volby důkladně připravovala i média, která spustila projekt Faktis, v rámci něhož redakce sdílely své kapacity při fact-checkingu informací souvisejících s kampaní.

Jejich úsilí sice podpořil státní grant, ale jinak média zůstala nezávislá – odmítla například státními institucemi nabízené informační briefingy.

Vedle těchto krátkodobých opatření Švédsko proměnilo i vyučovací osnovy, do kterých nově zařadilo i digitální gramotnost.

Během voleb se nakonec dezinformací příliš neobjevilo, možná i díky sérii přijatých opatření a důkladným přípravám. Švédský příklad je každopádně hoden následování.

V tom, jak se stát na potenciální hrozbu začal připravovat včas, jak otevřeně komunikoval o svých krocích s veřejností (a tedy i případnými útočníky), jak se snažil zaangažovat aktéry z různých sfér a jak zároveň nezapomínal na dlouhodobá řešení.

Stejně jako Švédové bychom riziko dezinformací, které se mohou objevit před volbami do Evropského parlamentu 2019, neměli podceňovat ani my. Spoléhat se pouze na štěstí si totiž nemůžeme dovolit.