Dostala se mi do ruky výzva Vládě České republiky s názvem „Tři pilíře.
Eliminace nežádoucího chování tzv. nepřizpůsobivých osob“. Osobně se domnívám,
že s takovým typem výzev není možné se zabývat seriózně. Udělal jsem však
výjimku. Zaujal mě hlavně „pilíř“ č. 1. Dovolím si citovat: „Razantněji změnit
sociální systém, aby se: a) skutečně každému vyplatilo pracovat (i na hůře
placených pozicích), b) “vyplatilo“ mít tři, max. čtyři děti.“
NEPŘEHLÉDNĚTE
Tři pilíře. Eliminace nežádoucího chování tzv. nepřizpůsobivých osob (PDF)
Tři pilíře. Eliminace nežádoucího chování tzv. nepřizpůsobivých osob – příloha (PDF)
Je možná škoda, že se autoři Vaníček, P. a Sýkora, M. a kol., o tomto pilíři
nerozepsali podrobněji. Zjistili by totiž, že jejich návrh s přihlédnutím k
aktuální platné právní úpravě téměř asociální, ale hlavně proti nijak dobrému
sociodemografickému vývoji. V návrhu je konkrétně napadán příspěvek na bydlení a
dávky pomoci v hmotné nouzi. K návrhu omezení porodnosti se vyjadřovat nebudu,
neboť je to absurdní návrh. Vezmeme si tedy dávky pomoci v hmotné nouzi. Dovolím
si autory poučit.
Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou novelou od 1. 1. 2009 vázány na povinnost
zaměstnání, dobrovolnické činnosti, nebo provádění veřejné služby. Dávky pomoci
v hmotné nouzi jsou koncipovány tak, že motivují k práci. Pokud totiž člověk
pracuje a jeho příjem je stále nízký, tj. rodina nepřesáhne svým příjmem životní
minimum, pro výpočet dávky se příjem z výdělečné činnosti započítává pouze 70% a
pokud je žadatel na nemocenské tak 80%. Což je velmi zásadní posun mezi rokem
2006, kdy platil zákon o sociální potřebnosti a rokem 2007, kdy vstoupil v
platnost zákon o pomoci v hmotné nouzi.
Dále se výpočet životního minima společně posuzovaných osob svým způsobem
zpřísnil. Jak? Tak, že v některých případech se začali spolu posuzovat osoby,
které se dosud společně neposuzovali. Jaký to má důsledek. Snížil se počet
příjemců, neboť řada žadatelů neměla již na poskytnutí opakovaných dávek pomoci
v hmotné nouzi nárok. U šestičlenné rodiny oba rodiče, děti 16, 5, 8 a 12 let je v
životním minimu rozdíl mezi rokem 2006 a 2007 v řádech několika tisíců. V roce
2006 by životní minimum činilo 17.000,- Kč (včetně nákladů na bydlení). Nyní životní minimu této rodiny činí
13.250,- Kč (bez nákladů na bydlení) a existenční minimum pak činí 11.870,-Kč
(bez nákladů na bydlení). Zdá se Vám to pro
šestičlennou rodinu hodně? V současné době je řada obcí, které dávky také
vyplácí v kombinaci s poukázkami, neboť to zákon umožňuje.
Víte vůbec kolik je životní minimum člověka na zabezpečení výživy a ostatních
základních osobních potřeb (bez nákladů na bydlení). Je to 3126,- Kč, pokud jsou
plněny všech podmínky. V případě, že ne, můžete klesnout na tzv. existenční
minimu 2020,- Kč. Což je částka přežití.
Vážený pane Vaníčku a Sýkoro zaspali
jste! Chtěl bych vědět, jestli pan Vaníček nebo pan Sýkora bude schopen z 3126,-
Kč na měsíc hradit veškeré své základní potřeby. Podotýkám, že tento pilíř je
produktem „selského rozumu“. Vážení pánové, dovolím si poučení. Když něčemu
nerozumím, tak se k tomu nevyjadřuji. Když už se vyjadřuji, tak ať to zní co
možná nejméně hloupě.
Na úplný závěr. Romové netvoří v celkovém počtu nezaměstnaných tu největší
skupinu osob. Romů žije v ČR podle různých odhadů cca mezi 150 až 250 tisíci.
Řekněme, že např. 120 tisíc jich je v produktivním věku a 80% z nich je
nezaměstnaných, tj. 96 tisíc osob. Když vezmeme teoreticky tato čísla za fakt,
srovnáme je s aktuálními daty o nezaměstnanosti, vyjde nám, že Romové tvoří
pouze 24% osob z celkového počtu 400 tisíc nezaměstnaných v ČR a volných míst je
asi tak 80 tisíc. Romové jsou v tomto případě menšinou.
Jakou mají Romové šanci,
když se vzdělávací systém choval k Romům, tak že se je snažil vytlačit do
zvláštních škol a dnešní situace není o mnoho lepší, jen ty školy mají jiný
název. A už tak slabé šance mají ztíženy tím, že v České republice historicky
vztahy k Romům byly vždy výrazně negativní. Netvrdím, že Romové si sami pod
tento „kotel“ nepřiložili, ale kdy konečně pochopíte, že to nedělají všichni
Romové. S těmi co pod „kotel“ nepřiložili se bohužel, zachází téměř stejně.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Komunitní práce na Zengrovce je v plném proudu, říká občanské sdružení Prostor
Protiromská demonstrace v Kolíně nebude
Kocáb chce utlumit napětí v Kolíně, kde se chystá protiromská demonstrace
Prostor: Chceme v Zengrovce nastolit řád, stojí o něj většina
