Soud rozpustil Romskou občanskou iniciativu, již dávno zesnulé dítě sametové
revoluce.
Rozpuštěním již fakticky neexistující strany udělal Nejvyšší správní soud
soud definitivní tečku za porevolučním očekáváním nového údělu Romů v éře
budování trhu bez přívlastků. V té však Romská občanská iniciativa (ROI) nemohla
uspět, aniž by zajistila těm, koho zaštiťuje, „přidruženou výrobu“, známou Romům
z éry pozdního socialismu a zastřešující jim dostupné výdělečné činnosti.
Osudová chyba ROI
Zpráva o rozpuštění ROI jakoby zanikla mezi oznámeními o rozpuštění dalších
marginálních politických straniček jepičího života a´la Helax-Ostrava se baví
nebo hnutí Lepší Řepy.
Jenomže „Roika“, jak byla obecně nazývána, se – na rozdíl od nich – dožila téměř
dvaceti let a marginální stranou určitě nebyla. V roce 1990 vykazovala na
šedesát tisíc členů a pod křídly Občanského fóra ji v parlamentu zastupovalo
několik poslanců. První osudový otřes zažila ve volbách v roce 1992, kdy
nezískala ani půl procenta hlasů. V roce 2001 již počet jejích řádně
zaregistrovaných prudce klesl na pouhých sto padesát a před volbami v roce 2002
uzavřel její předseda, podnikatel s realitami Štefan Ličartovský, nešťastnou
dohodu s nacionalistickou Národnědemokratickou stranou o řešení tzv. „sociálních
otázek“. Tím ovšem ROI pro většinu zbylých příznivců, zvláště z řad volících
neromských multikulturalistů, definitivně skončila. Pak na sebe na krátko
upozornilo jen pár jejích předáků, kteří se přeli o vlastnictví stranického
razítka a dalších insignií. Rozpuštění Romské občanské iniciativy pro nedodávání
finančních zpráv tak bylo pouhou formalitou.
Útěk do Evropy
U počátků ROI stálo několik výrazných osobností, především právníci Emil
Ščuka a Klára Samková-Veselá. Jejich profesní a politické osudy jsou zároveň
příběhem zániku ROI.
První (a prakticky i poslední) předseda ROI Ščuka měl pro velkou část Romů
zjevné charisma. A i kdyby ho dokázal uplatnit a rozvinout v talent organizační,
nemohl dodat to, co „roikaři“ chtěli a očekávali: přístup k zakázkám na způsob,
jakým je zařizoval tehdy ještě nezapomenutý Svaz Romů/Cikánů. Ten na přelomu
šedesátých a sedmdesátých let zajišťoval svým členům podnikem přidružené výroby
zaštítění šedé zóny sezónních řemesel, výkopových, stavebních a dalších prací v
takové míře, že se na ono období mezi romskými staršími vzpomíná jako na zlaté
časy. Na místo toho čekal valnou část Romů s budováním volného trhu bez
přívlastků sociální propad, trable s občanstvím po rozpadu federace a
nezaměstnanost měnící se pomalu, ale jistě v nezaměstnatelnost. A vůdčí
osobnosti ROI se vrhli na evropskou scénu. Ščuka se stal na sjezdu Mezinárodní
romské unie, uspořádaném v Praze v roce 2000 s pomocí českého ministerstva
zahraničí, jejím prezidentem a domácí scénu opustil.
ČTĚTE TAKÉ
Emil Ščuka: Každá generace potřebuje svou revoluci
Advokátka Klára Samková-Veselá, v letech 1990 až 1992 poslankyně za ROI v
tehdejším federálním parlamentu, byla po revoluci asi nejznámější „Romkou
volbou“ v republice. Problém majoritní společnosti s Romy podle ní spočívá v
tom, že jim upírá jejich identitu, a oni, aby přežily jako Romové, jsou „schopni
zcela odsunout stranou zákony majoritní společnosti, využít a zneužít sociální
systém a oddat se kriminálním činům majetkového i násilného charakteru“. Jenomže
za těchto okolností je, jak varovala, majoritní společnost schopna dojít ke
„konečnému“ řešení romského problému zřizováním koncentračních, vyhlazovacích a
pracovních táborů, případně „jen“ roztřiďováním Romů do různých skupin dle
„stupně přijatelnosti pro majoritu a jejich vystěhováváním do míst podstatně
nepříznivějších pro život“. Samková to uvádí ve svém blogu na serveru aktuálně
cz. S takovým náhledem ovšem těžko budovat stranu založenou na etnickém
principu. Zvláště pak ve společnosti, rádoby se holedbající principem občanským
a snažícím se udržet stále poměrně štědrý sociální systém.
V osidlech propadu
Zánik ROI přináší více otázek než odpovědí. Jakou formou budou po dvaceti
letech po osmdesátém devátém, ať již onen zlom nazveme převratem nebo revolucí,
presentovány zájmy menšiny, jejíž velká část je lapena v osidlech sociálního
vyloučení a propadu? Bude pro ně na politickém kolbišti prostor, i když už žádná
holá hlava nemůže pořvávat OI na ROI, neboť té už není.
KAM DÁL?
Nejvyšší správní soud rozpustil Romskou občanskou iniciativu
