Na té myšlence je hodně pravdy, proto je škoda, že s ní vyrukoval Jiří Čunek,
vyzařující hlavně předsudky. Těžiště problému je totiž racionální: Jak oslabit
gravitační jádra neúspěchu? Nabalování neúspěšných, tak lze popsat vznik
sociální vyloučenosti, především romských ghett. Špatné příklady táhnou, na tom
se shodnou všichni. Ale jak z toho ven? To už je složitější.
Slyší-li aktivista Čunkova slova, že tradiční romská kultura není s kulturou
moderní společnosti slučitelná, otevírá se mu kudla v kapse. Čiší z toho
paternalismus, nadutost většiny. Jenže je to obecný civilizační problém.
Peruánský ekonom De Soto si v knize Mystérium kapitálu klade otázku: Jak v
rozvojových zemích začlenit spontánně existující normy do úředního právního
rámce? I existující provázanost tradičních romských rodin brání tomu, aby se
Romové snadno začleňovali mezi občanskou většinu, brzdí motivaci ke vzdělání či
k individuálnímu úspěchu vůbec. Jak s tím pohnout? Čunek navrhuje tyto
velkorodinné vazby narušit.
Nechme teď stranou, že narušení rodinných vazeb navrhuje politik, jehož
strana na nich staví svůj program i existenci. Zkusme vzít Čunka za slovo.
Narušíme-li rodinné vazby romských komunit, narušíme to hlavní, co v nich – ač
ne ideálně – funguje, přitom ještě není k dispozici účinná náhrada. Místo vrabce
v hrsti nabízíme holuba na střeše. Jak se asi prosadí handicapovaní Romové
vržení bez zázemí do volné soutěže většinové společnosti? Přitom stát nemůže nad
svými občany lámat hůl.
Čunek si s tím hlavu nedělá. Těm, kteří odmítnou práci, stát zajistí
existenční minimum a jejich dětem řádnou péči „včetně pobytu a stravování v
denních stacionářích“. Jak to asi v těch stacionářích bude chodit? Neposílí se
tam právě ty spontánní vazby, které měly být narušeny? Chcemeli bourat
gravitační jádra neúspěchu, nejprve potřebujeme nějaké gravitační jádro úspěchu,
jinak ti lidé zůstanou ve stavu beztíže. Kde to jádro vzít, neexistují-li romské
střední vrstvy? Pro začátek by třeba stačilo získávat úspěšné Romy. Takový raper
Gipsy.cz se může na svou komunitu obořit tvrději než Čunek, aniž by přitom
působil jako rasista nebo sociální inženýr.
