Jednou z priorit Ministerstva vnitra ČR je boj s extremismem. Proto jsme si
nechali zpracovat sociologický výzkum, který mapuje postoje veřejnosti k tomuto
jevu, přesněji řečeno k pravicově extremistickým, rasistickým a xenofobním
myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na integraci menšin a cizinců. Co z něho
plyne?
NEPŘEHLÉDNĚTE
STEM: Aktivní podporovatelé ultrapravice jsou většinou frustrovaní ze svého života, jedná se hlavně o muže a nezaměstnané
Jako by to ani nebyl výzkum vnímání extremismu, ale výzkum vnímání Romů ve
společnosti. Podle řady komentářů byla otevřena Pandořina skřínka. Z
extremistického tábora přicházejí radostné výkřiky o „šoku pro vládní elity“ či
„potvrzení správnosti naší politiky“.
Nechme extremisty užívat si chvilku radosti a podívejme se, co dalšího nám
sociologové přinesli. Nelze ignorovat varující čísla o „anticikanismu“.
Ministerstvo vnitra si z výzkumu odnáší dva poznatky. Nefunguje práce v romských
lokalitách a nefunguje práce s bílou majoritou. Je to důležité poselství jak pro
romskou společnost, zejména romské elity, tak pro zainteresované úřady, nevládní
organizace i akademickou obec. Všichni si musíme uvědomit jedno: nemůžeme lidem
jejich názory vnucovat, ale musíme pracovat na tom, aby je sami změnili.
Nehledejme za vším souvislost Zpátky k číslům: Nejde o výzkum romské
kriminality, ale o výzkum lidských názorů, pocitů a dojmů. STEM nám nepřinesl
zprávu o reálném stavu věcí, ale o způsobu, jakým realitu vidíme. Dělat na
základě těchto čísel závěr o „typickém, nepřizpůsobivém Romovi“ prostě nejde.
Dále nám sociologové řekli, abychom řešili romskou otázku a extremismus
odděleně.
Nehledejme za vším příčinnou souvislost. Extremisté tu vždy budou a vždy
budou ke své existenci potřebovat nepřítele. Hitler si našel Židy, český
neonácek Romy. Český pravicový extremista řešení nemá, stačí si přečíst jeho
propagační materiály nebo přiblblé kvazistudie typu „Konečné řešení cikánské
otázky“.
Jsme teprve na začátku Sociologové zdůraznili, že musíme výsledky naší práce
více komunikovat. To platí pro všechny. Pro ministerstvo vnitra, policii, ale i
pro zástupce romské komunity. Hledání viny u druhých nahrává extremistům. Jsme
na začátku a děláme chyby. Za ministerstvo vnitra a za policii ale musím říct,
že máme řadu odborníků, kteří se snaží zlepšit stav věcí. Nezapomínejme na
pokrok, který policie udělala při práci s menšinami, na styčné důstojníky pro
menšiny či na specialisty na extremismus. Za nimi jsou výsledky, ale musíme s
nimi lépe pracovat. Ministerstvo vnitra je gestorem boje proti extremismu a
připravuje řadu preventivních opatření. Jen ČR a Německo mají v rámci policie
antikonfliktní týmy, jejichž členové se snaží na extremistických akcích tlumit
vyostřené emoce.
Policisté se budou nadále zapojovat do osvětového projektu Hrozby neonacismu,
zaštítěného nevládní organizací Asi-milovaní. Pražská policie připravila
preventivní projekt pro školy Extremismus – a co na to zákon?, který je založen
na interaktivní počítačové hře. Komunikujeme s partnery z Německa, kteří jsou v
protiextremistické prevenci o řadu let před námi. Jmenujme například mobilní
poradenské týmy složené z odborníků různých profesí (včetně bezpečnostních
složek), jež připravují návrhy řešení v lokalitách, kde eskalují problémy
spojené s extremismem. V Německu také fungují programy pomáhající bývalým
extremistům opustit hnutí a znovu se začlenit do společnosti.
Musíme si uvědomit, že ministerstvo vnitra a policie hrají v klasické
prevenci až sekundární úlohu. Do kontaktu s cílovou skupinou by měl v prvé řadě
přicházet sociální pracovník, pracovník s mládeží či pedagog. Proto se obracejme
na další úřady státní správy, samosprávy, nevládní organizace a akademiky a
společně hledejme řešení. Ve srovnání se západními zeměmi české resorty významně
zaostávají. Za ministerstvo vnitra a policii nabízím spolupráci všem, kdo chtějí
s extremismem bojovat. Bez rozdílu barvy pleti, vyznání nebo sexuální orientace.
Publikováno v deníku
Lidové noviny.
