Prezidentka Zuzana Čaputová: Romský holokaust nemůže zůstat zapomenut. Obzvlášť, když se nenávist opět stává politickým nástrojem
Romský holokaust nemůže zůstat zapomenut. Nenávist v historii lidstva vždy
plodila zlo a lidské utrpení. Tragické zkušenosti s šířením strachu a nenávisti
bohužel máme i my na Slovensku. Znát minulost je akutní potřebou pro přítomnost
a budoucnost. Obzvlášť, když se nenávist a podněcování strachu opět stávají
politickým nástrojem této doby. Nenávist může mít různé podoby, ale její oběti
jsou stále konkrétní. Na Slovensku jich bylo tisíce.
Dnes je Památný den romského holokaustu. Přesně před 75 lety bylo masově
vyvražděno posledních 2 900 Romů v plynových komorách Osvětimi. Mezi nimi byli
děti, ženy, chudí i starší lidé.
Oběťmi nenávisti se během druhé světové války stalo množství lidí, ať už na
základě jejich etnicity, národnosti, politické příslušnosti, sociálního statusu,
zdravotního znevýhodnění nebo sexuální orientace.
Snahu bagatelizovat nenávist a lidskou důstojnost konkrétních skupin lidí
zažíváme i dnes. Jen citlivostí vůči těmto jevům a upřímnou snahou rozšiřovat
prostor pro dobro dokážeme bránit tomu, aby se smutná historie opakovala vůči
kterékoliv skupině lidí v budoucnosti. Dnes přitom ani nemusíme tušit, kdo bude
jejím dalším cílem.
Nenávist můžeme porazit pouze tím, že rozšíříme prostor pro lásku a úctu k
sobě navzájem.
Romano holokaust našťi avel bisterdo. Phujipen andre manušengeri historija
furt bijanelas bilačhipen u manušengero pharipen. Dukhade čačipena buchľarenas
dar u phujipen, žaľa, so hin the amen pro Slovačiko. Te džanel historija hin
angluno kampľipen vaš akanutne the avutne ďivesa. Zorales, kana o phujipen u
daravipen pes pale keren sar politikane buťa andre akala ďivesa. Phujipen šaj te
avel chocsave riga, no o marde manuša hine prindžarde. Pro Slovačiko sas ezera.
Ada ďives hin Leperdo ďives romane porraimoske. Punto anglal 75 berša sas but
murdarde agorune 2 900 Roma andre plinoskere khera andro Osvienčim. Maškar lende
sas čhavore, džuvľa, čore the phureder manuša.
Marde anglal phujipen andro Dujto lumakero mariben sas but manuša, vaš
lengeri etnicita, nacija, politikano angluňipen, socijalno statuso,
sasťipnaskero nasvaľipen abo seksualno angluňipen.
Kamľipen te charňarel phujipen u manušikaňi paťiv varesave manušikane
grupenge šaj te dikhas te ada ďives. Ča lokes mamuj kale buťenge u čačipnaskera
paťivaha te buchľarel than vaš o lačhipen šaj te na domukhas koda, te phari
historija avel pale ki varesavi manušikaňi grupa andre avutne ďivesa. Ada ďives
na musaj te džanas, ko avela lakero dureder mardo.
Phujipen šaj te murdaras ča koleha, te buchľaraha than vaš o kamiben u paťiv
maškar peste.
