Premiér v Letech u Písku: Vzpomínkové setkání je pro nás výzvou, abychom se s rasistickými předsudky nesmířili
Předseda vlády Jiří Rusnok položil květiny a přednesl projev u příležitosti
pietní vzpomínky na oběti koncentračního tábora v Letech u Písku. Server Romea.cz
zveřejňuje jeho projev v plném znění.
Projev premiéra Jiřího Rusnoka na pietním aktu v Letech u Písku
Vážené dámy, vážení pánové,
jsem velice poctěn tím, že se mohu spolu s Vámi zúčastnit tohoto pietního
aktu. Památník v Letech je důležitým místem paměti pro náš národ. Právě v těchto
srpnových dnech si připomínáme několik historických výročí spojených se
zřízením, existencí a uzavřením tábora, který se zde nacházel. Řada našich
spoluobčanů zde ztratila své příbuzné. Pro řadu dalších bylo utrpení v tomto
táboře jen přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacího tábora Osvětimi. Stejně
jako Terezín či Lidice nám toto místo připomíná období, kdy naši zemi a její
obyvatele postihly bezpráví a zvůle odporující elementární lidskosti.
Zároveň je ale památka spojená s tímto místem pro českou veřejnost rovněž
historickou zátěží. Odpovědnost za zločiny, ke kterým zde došlo, není možné
přiřknout pouze okupantům. Umožnila je i součinnost protektorátních úřadů,
bezohlednost a krutost některých českých strážných sloužících v táboře i
lhostejnost veřejnosti. Lhostejnost, předsudky a nedostatek soucitu byly také
příčinou toho, proč trvalo desítky let, než se genocida Romů a Sintů za druhé
světové války stala součástí historické paměti a to nejen v ČR.
Premiér Jiří Rusnok přednesl projev u příležitosti pietní vzpomínky na oběti
koncentračního tábora v Letech u Písku, 1. srpna 2013
Dnes, když si připomínáme oběti nacismu, myslíme také na vězně tábora v
Letech a dalších lágrů, kam bylo za 2. světové války zavlečeno romské
obyvatelstvo. Věřím, že naše společnost pociťuje jako hlubokou křivdu a zločin
to, že Romům bylo na základě jejich domnělé jinakosti odpíráno jejich lidství a
v konečném důsledku právo na život.
V této souvislosti je vedlejší, zda tito lidé zahynuli na choroby a následky
týrání zde v Letech, nebo byli zavražděni v průběhu transportu do Osvětimi či
jinde. V obou případech si zaslouží naše nejhlubší opovržení rasová nenávist
vedoucí až k fyzické likvidaci i nepochopitelná lhostejnost, s jakou bylo
nakládáno s životy a osudy lidí.
Pietní setkání na tomto místě ovšem nemůže zůstat pouze vzpomínkou na poměrně
dávnou minulost. Součástí této vzpomínky by mělo být také uvědomění si, že i
naše dnešní společnost se bohužel potýká s rasovými předsudky, diskriminací a
podobnými jevy. Tento jev můžeme v posledních letech poznamenaných hospodářskými
problémy, bohužel, pozorovat ještě intenzivněji.
Uvědomme si, že místa kde v dnešních dnech pochodují organizované skupiny
účelově rozpoutávající násilí, nejsou daleko odtud. Tedy od místa, kde během 2.
světové války umírali Romové, naši spoluobčané. Proti takovýmto projevům
nenávisti ve společnosti se musíme jasně postavit.
Jak doufám, i na základě historické zkušenosti s nacismem a jinými
nenávistnými ideologiemi již nikdy nepřipustíme páchání genocidy a etnických
čistek. To, co se stalo tady v Letech a na mnoha jiných místech, se již nikdy
nesmí opakovat. Prvky nedostatku tolerance a soucitu však – v méně či více
viditelné formě – existují i dnes a představují pro společnost zátěž, která je
překážkou rozvoje a ohrožením její stability.
K tomu, abychom tuto hrozbu rozpoznali, nám může pomoci i pohled do
minulosti. Vzpomínková setkání, jako je to dnešní, jsou pro nás výzvou, abychom
se s existencí rasistických předsudků nesmířili.
Děkuji Vám za pozornost.
