Po fyzických či slovních útocích na Romy, Židy, muslimy, ale i bezdomovce,
homosexuály a jiné skupiny – se lidé, kteří jednání policie a soudů hodnotí,
rozcházejí v názorech, co už stíhat trestně, co jako přestupek, a co tolerovat.
V nedávné době se polemizovalo o rozsudku mosteckého soudu, jímž zprostil viny
tři pravicové radikály, obžalované za nošení vlajky soudně rozpuštěné Dělnické
strany. Státní zástupce ji považuje za hnutí směřující k potlačování lidských
práv.
Za týž trestný čin naopak tento týden odsoudil k tříletým podmíněným trestům
kroměřížský soud pět mladíků. Měli se ho podle obžaloby dopustit rozšiřováním
neonacistických hudebních nahrávek a videoklipů, vyvolávajících nenávist ke
skupinám lidí. Podle předsedy senátu tím například vyhrožovali Arabům, že mají
táhnout, jinak je násilím „vypakují“. Proti Romům chtěli použít Cyklon B.
Třetí případ: na břeclavském náměstí protestovalo v neděli proti Romům a
nedostatečnému zajištění bezpečnosti občanů asi dva tisíce lidí. Na dvě stě
pravicových radikálů v čele s Tomášem Vandasem tam štvalo: Radnice spí, cikán
vraždí či Zastavme cikánský teror.
Dobrá zpráva je, že z místních se k pogromistickému pochodu k romským obydlím,
jemuž zabránili až těžkooděnci, skoro nikdo nepřidal, ani matka chlapce, jehož
někdo přizabil, prý neznámí Romové.
Občané dali na starostu, ten jim účast na akci neonacistů rozmluvil. Horší
zpráva byla, že policie si libovala, že se „akce obešla bez větších výtržností“.
Policii ani nenapadlo někoho stíhat pro podněcování k nenávisti vůči skupině
osob.
Mostecká i kroměřížská věc půjdou přinejmenším do odvolacího řízení. K otázce
stíhat či nestíhat se v médiích vyjadřovali odborníci. Je přitom s podivem, že
radí spíše k nestíhání, pokud ovšem nejde o přímé výzvy k násilí.
Např. jeden odborník na extremismus ke kroměřížské věci v rádiu bezelstně řekl:
„Zveřejňování takových videí není věc, která by měla být z mého pohledu jaksi
trestná, ale trestní zákoník to už skutečně umožňuje.“ Vina je na posouzení
soudu, ale Charvátova rada vůbec nestíhat to, co podle zákona trestné je, vede k
právní nejistotě a porušuje právní zásadu, platnou v této zemi – na rozdíl od
USA – již sedm století, že stát je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž
se dozvěděl.
ČR k postihu za šíření nenávisti se zavázala v Radě Evropy (a potažmo v EU),
ráda přijímá zkušenosti z jiných zemí. I proto se dnes koná v Brně seminář
Romové v Evropě. Pořádají ho Evropská asociace na ochranu lidských práv AEDH a
její člen, Český helsinský výbor ve spolupráci s Muzeem romské kultury.
Kromě násilí na Romech a jejich diskriminace mají účastníci z dvacítky zemí EU
na pořadu jednání oříšek nejtvrdší Přístup Romů k právům a potvrzení jejich
důstojnosti. Tak se nazývá jeden diskusní panel, a to je moc dobře.
