Už někdy v dřevních dobách před rokem 1989 jsem četl v žertovné sbírce
soudních a policejních záznamů výrok jednoho režimního podúředníka „Podezřelý
byl třikrát trestán, z toho jednou hlídačem v ovocném sadu.“ Ano, hrušky se
krást nemají.
Poslankyně za ODS Ivana Řápková – spojuje starorežimní pořádkumilovné postoje s
novými nahnědlými trendy – podala na jaře návrh na změnu přestupkového zákona na
ochranu lidí „slušných“ před „nepřizpůsobivými“. (To je její asociální slovník.)
Za narušení veřejného pořádku navrhuje trestat, trestat a zase trestat.
Řápková je absolventka plzeňských práv. Moc je nestudovala, ale její titul
„Mgr.“ je podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela nezrušitelný.
Píšu proto o ní jako o magistře Řápkové. Bojovnice spíše proti chudákům než
proti chudobě si to zaslouží. Titul jí odejmut nebyl, má ho tedy právem.
V ODS Mgr. Řápkové její návrh rozmluvili, stáhla ho a podala nový. Za opakované
narušování veřejného pořádku by mohl přestupkový orgán obce uložit sankci zákazu
pobytu tomu, kdo v obci nemá trvalý pobyt. Zatím smí tento trest vyslovit jen
soud, za trestný čin. Jednou asi budou smět obce i věznit, trestat propadnutím
majetku, zákazem činnosti či domácím vězením. Aby byl klid na práci.
Jestliže levicový novinář jako já, jenž na Nečasově vládě, chránící korupci,
nenechá niť suchou, je hodné pozoru, pokud vládu pochválí. V tomto případě je to
třeba.
Její stanovisko ze 17. srpna k návrhu Řápkové, Gazdíka, Polčáka a tří poslanců z
VV a ODS je zamítavé, vláda vyšla ze zásad právního státu, každý se může
přesvědčit na internetu. Škoda jen, že nikdo z členů vlády to neřekl ve
Sněmovně, nikdo z nich tam ani nevystoupil.
Podle vlády porušuje návrh zjevně ustanovení Listiny základních práv a svobod,
zaručující svobodu pohybu. (I kvůli této nesvobodě padl předchozí politický
režim.) Všechny námitky vlády jsou z chlívce právního státu. Nedemokratické a
autoritářské přístupy chce obnovit naše Mgr. Řápková.
Vláda ale nezveřejňuje, kdo jak hlasoval ani to, kdo na schůzi byl, aby nebyl
občan při volbách informovaný. Ze záznamu jen plyne, že členů vlády tam bylo
jedenáct a devět z nich (nejtěsnější většina z 16 členů) hlasovalo pro odmítavé
stanovisko.
Ve Sněmovně členové vlády Nečas, Schwarzenberg, Peake, Josef Dobeš, Chalupa a
Pospíšil o přijetí návrhu (byl přijat v prvním čtení) vůbec nehlasovali.
Poslanec TOP 09 Polčák se dokonce vzdal spoluautorství návrhu na protest proti
výrokům Řápkové o Romech. Snad i díky němu také většina poslanců TOP 09 pro
zamítnutí sice nehlasovala, ale aspoň se zdržela.
Výsledné skóre pouhých 64 pro zamítnutí zákona, proti 57 pro nezamítnutí a 26
zdržení je ostuda. Mohou za ni soc. dem. poslanci. Až na jednoho sice hlasovali
pro zamítnutí, ale 19 jich tam chybělo. A ti umožnili, že zákon prošel do
druhého čtení.
Vyšlo v deníku Právo 29. 9.. 2011
