V pátek má být v Brně konference o vzniku celorepublikové romské organizace,
zastupující romskou menšinu v jednáních s vládou, parlamentem i kraji.
Na setkání, konaném pod záštitou krajského hejtmana Michala Haška (ČSSD), má být
na 150 Romů, nikým nevolených. Podle soc. dem. krajského radního Viliama
Záthureckého to budou hlavy významných romských rodin, skupin i sdružení.
Nemyslím si, že z romského brněnského „ sjezdu“ vzejde zásadní „řešení romské
otázky“, už proto, že žádné rázné řešení neexistuje. A i proto, že ani
neexistuje „romská otázka“. Je tu jen prohlubující se rozdíl mezi demokratickým
řešením postavení národních menšin, i romské, jež nabídla před 25 let Rada
Evropy, a mezi místním vybujelým anticiganismem a neúčinnými zákony. Uplatní-li
se ale v Brně demokratické názory, budou škody z něho menší, než se nyní obávám.
V ČR žije asi 150 tisíc Romů v sociálně špatných podmínkách, větší část v
chudobě, kterou zostřuje diskriminace na trhu práce, při vzdělávání romských
dětí (praktické školy) a v bydlení. Mnozí jsou i obětí úžery, což je slovenské
slovo, označující lichvu různých forem. A ti lichváři jsou často Romové, mezi
Romy je totiž, milý čtenáři, stejně velké procento lidí ničemných jako mezi
Neromy.
Lichva a zneužívání romské bídy k vlastnímu obohacení samozvaných romských
„předáků“ a k jejich větší prestiži klepe na dveře iniciativ s heslem „Romové
sami“.
Myšlenka, že nevolená, ale kupodivu dobře fungující vládní Agentura pro sociální
začleňování Romů by se měla přeměnit v nevolenou reprezentaci romské menšiny, je
nedemokratická a stát ji musí odmítnout. Ať se Romové sdružují, ve sdruženích
demokraticky volí. Z toho by mohlo vzejít romské zastoupení, partner státu či
kraje.
Trvá to už více než deset let, od vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD), která,
obávajíc se lidového anticiganismu, neměla odvahu k evropským právním krokům,
tedy k plnění svého závazku vůči Radě Evropy.
Její Rámcovou úmluvou o ochraně národních menšin – a ČR ji ratifikovala v roce
1997 – přijal totiž český stát tento závazek: „Smluvní strany vytvářejí podmínky
nezbytné pro účinnou účast příslušníků národních menšin v kulturním,
společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v
těch, jež se jich týkají.“ ČR to nedělá.
Zákony, jež je nutno změnit, a v tom mají aktivisté svolávající brněnské setkání
pravdu, jsou tři: národněmenšinový z roku 2001, kdy stát – se souhlasem romských
„předáků“, kteří tehdy nechtěli přijít o své prebendy – nerespektoval uvedený
český závazek a neupravil ani náznakem nějakou národněkulturní autonomii a vztah
demokraticky vzniklého zastoupení menšiny a státu. A pak zákony o obecním a
krajském řízení, kde je zastoupení příslušníků menšin na správě věcí veřejných
upraveno tak, aby žádná účast menšin nebyla.
Vyšlo v deníku Právo
KAM DÁL?
Pozvánka: Celostátní romská konference v Brně
Bývalí poslanci ROI: Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách by se měla přeměnit v orgán romské reprezentace
Agentura pro sociální začleňování prezentovala veřejnosti nezávislé zhodnocení své činnosti
