Petr Paulczynski, muž, který si hraje na politika a glosátora společenských
jevů. Poprvé vzbudil rozruch v momentě, kdy – coby člen ODS a brněnský zastupitel – začal na svůj web přebírat texty extremistů. Odůvodňoval to tím, že chtěl jenom dát
prostor širokému spektru názorů. Nejvíc rozvířily hladinu rasistické vtipy, které od něj
naopak přebírala extremistická Národní strana. Stáhl je poté, kdy na ně upozornil Deník Rovnost, dodnes má však na toto téma
na svém webu sebeoslavný článek.
Pravý důvod tohoto názorového spříznění údajně demokratického politika s
extremisty lze vystopovat v jeho dalším konání či v článcích na jeho blogu. Paulczynski krom jiného podepsal výzvu D.O.S.T a svůj podpis neodvolal, ani když se
zjistilo, že jejími signatáři jsou i kovaní extremisti. O blogu Petra Paulczynského a
názorech, které zde prezentuje, lze říci téměř beze zbytku to, co sám zveřejnil na svém webu
v článku ROM NEBO CIKÁN, který měl za cíl diskreditovat server Romea.cz: „Není žádnou novinkou, že většina článků, na tomto webu uveřejněných, je někdy tak tendenčně zaměřená proti majoritní společnosti, že je to až směšné; je nutné
číst mezi řádky a filtrovat polopravdy i naprosté hovadiny, aby se člověk dobral
reálného obrazu popisované situace.“ Výraz „majoritní společnost“ musíme u tohoto muže samozřejmě zaměnit výrazem „romská menšina“, protože právě ta je nejčastěji cílem jeho demagogických útoků.
Paulczynski sám sebe definuje v článku Zabiju tě, ty černá svině. Doslova píše: „… i já jako designovaný rasista (pro své přímé názory na otázky některých, zvláště snědočeských menšin)…“ Až potud bychom byli ochotni s ním souhlasit, až na výraz designovaný, nikoli však už s jeho názory a způsobem, jakým je podává. Pojďme se podívat na pár příkladů: ve zmíněném článku se snaží Romy co nejvíce zesměšnit už názvoslovím. Vybral si k tomu čin několika Romů, který, jak má nejen on ve zvyku, paušalizuje: „Pražský vrchní soud zmírnil trest třem Romům, kteří napadli předloni v Ostrově na Karlovarsku jednoho muže. Hoši indoevropští zvaní též
snědočeši půjdou na tři roky a 2,5 roku do vězení… Krajský soud v Plzni původně útok posoudil jako rasově motivovaný a všechny tři Romy poslal do vězení na čtyři
roky.“ Paulczynskému, při míře jeho vzdělání, zřejmě nevadí, že i on je indoevropan a v létě i snědočech. Nejde mu o podstatu věci, ale o to, někoho urazit. A jak
se zdá, ani s jeho inteligencí to nebude nijak valné, protože vzápětí vydává snížení
trestů za beztrestnost: „A tak se ptám. Můžu cikánům říkat ´černá svině´ … beztrestně?“
V článku: 2 miliardy Romům ročně? To je veselý, pane
Veselý… píše Paulczynski toto: „Romové přitom asi dělat umějí. Měděné okapy mizí dřív, než je někdo instaluje.“ V obou případech (jakož i v dalších) bylo účelu,
kterým je manipulace fakty a následně čtenáři, dosaženo: je třeba posuzovat Romy jako celek, a to výhradně negativně. Paušalizace, generalizace, házení všech do
jednoho pytle – právě to je hlavním průvodním jevem rasismu.
V článku Desítka Romů brutálně zkopala muže pak tento brněnský myslitel v domnění, že volá po nápravě Romů (opět jako celého etnika), nechtěně popsal svůj problém s vnímáním reality. V reakci na tvrzení, že asi desítka Romů
zkopala muže z Břeclavska, píše: „Pokud se nebudou Romové chovat tak, jak popsal denní tisk, nebude bujet rasismus či xenofobie. Jediné, na čem vůbec nezáleží, je
totiž barva kůže. Důležité je být člověkem!“ Ano, rozumíme: nejde o barvu kůže a proto jsme my, bílí, kteří se stejně jako druzí dopouštíme násilných přepadení,
rasisti vůči Romům, protože přepadávají druhé.
Příznivci tohoto primitivního způsobu uvažování jsou takovými demagogickými
výkřiky pochopitelně nadšeni. Ti, kterým se to nelíbí, jsou pak Paulczynskim a spol. označováni nelichotivými přízvisky. Nejde však jen o Paulczynského, ten je pouze součástí vzestupu sice nepočetné, ale hlasité skupinky xenofobních a
populistických křiklounů. Stejně to u nás vypadalo těsně před druhou světovou válkou, především za tzv. druhé republiky, kdy příznivci ultrakonzervativní pravice, českého
fašismu apod. štvali proti svým odpůrcům podobným způsobem. Doufejme, že tentokrát se jim zvítězit nepodaří.
