Petr Kučera: Myslí si na Úřadu vlády, že Romové jsou méně inteligentní?

Mám za to, že v Česku se část veřejnosti domnívá, že Romové jsou v porovnání s většinovou populací hloupější. Občas si takové názory vyposlechnu, třeba v hospůdce nebo v samoobsluze. Lidová sociologie si s pravdivostí úsudku zas tak hlavu neláme, já ale vždy zbystřím, když zaslechnu úvahy o srovnávání
inteligence některých etnických skupin ze serióznějších zdrojů. A pokud takové
myšlenky přicházejí rovnou z Úřadu vlády, očekávám, že tam vědí něco nového, že budou mít v ruce vědecké analýzy, zkrátka že nepůjde o plané dojmy. Říkáte si, že na vládě by si nikdo netroufl veřejně snižovat inteligenci Romů? Máte pravdu,
Matyáš Zrno to vzal oklikou přes Afghánce.

Matyáš Zrno, zástupce vrchní ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, vystoupil 24. listopadu na Přírodovědecké fakultě UK v Praze s přednáškou

Afghanistán – 10 let poté. Zrno má s Afghánistánem bohaté zkušenosti, v
letech 2010-2011 byl

vedoucím civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Afghánském
Lógaru. Zrno zároveň působí v
Občanském institutu.

Svou přednášku Zrno uvedl stručným shrnutím historie konfliktů v
Afghánistánu, dále se věnoval zejména zkušenostem s prací v českém Provinčním
rekonstrukčním týmu. Přednáška před zaplněnou posluchárnou pokračovala diskuzí. Byla položena otázka, jaký postoj má Zrno k Afgháncům. Zrno se v přednášce opakovaně vyjadřoval o schopnostech a inteligenci Afghánců s despektem, tak taková otázka byla jistě na místě. Odpověď Zrna mě zaskočila. Vyjádřil se, že třicet let války ničivě dopadlo na afghánskou střední třídu, jejíž zástupci buďto uprchli do zahraničí, nebo byli zabiti. To podle Zrna vedlo ke snížení celkové úrovně inteligence Afghánců podobně, jako tomu bylo v Čechách a na Moravě po třicetileté válce.

Jestliže jsem byl zprvu výrokem zaskočen, trvalo mi pár dní, než mi došly hrozivé důsledky, které takový výrok z úst zástupce vládního orgánu pro lidská práva může mít. A to zejména pro Romy, se kterými Zrnův úřad pracuje.

Vytvořit vztah mezi válečnou decimací některých skupin společnosti a poklesem celkové úrovně inteligence, to si žádá slušnou dávku zjednodušení a zploštění problému. Ano, válečná decimace může na dlouho poškodit fungování různých vzdělávacích institucí a i celkové kulturní prostředí. Odchod vzdělané střední
třídy úpadek ještě prohlubuje. Výsledkem je však společnost nevzdělaná, ne hloupá. Jestliže inteligence je něco jako vrozená vlastnost, vzdělání je způsob
jak tuto vrozenou vlastnost rozvíjet a pěstovat. U střední třídy bývá
inteligence vzděláním pěstována více, než u jiných skupin společnosti. Říkat ale nekulturně působícím lidem, že jsou hloupí, prostě není fér. Když Zrno mluví o zástupcích střední třídy jako o těch více inteligentních, jaksi automaticky pak usuzuje, že ti méně inteligentní zůstali žít tradičním způsobem života na venkově, případně jsou to ženy nebo snad Talibánci, kterým v boji proti NATO asi
postačí jen průměrná inteligence.

Na úsudcích o inteligenci ostatních bývá typické, že vůbec nediskutují, co
vlastně inteligencí myslíme. Zjištění, že
nemáme jednoznačnou definici inteligence, na které by se vědecká obec shodla, by mohlo být snad příliš znepokojující. Přidejme ještě fakt, že
měření inteligence se vyznačuje velkou nepřesností ve vztahu k zástupcům odlišných kultur, a vidíme, jak je Zrnova úvaha pouhým souhrnem dojmů, která s objektivním úsudkem nemá nic společného.

Ale dojmy v rukou mocných nemají menší sílu, než vědecky podložená zjištění. Podle dojmů lidí ve vládní Sekci pro lidská práva se odvíjí politika vůči národnostním menšinám, zejména Romům. Právě Romy by mělo velmi zajímat, zda si o nich na Úřadu vlády myslí, že jsou hloupější.

Romové jsou historicky dlouhodobě znevýhodňovanou a potlačovanou skupinou
společnosti. Ve 20. století útlak ještě narostl. V Československu byli Romové

zbaveni práva žít svým tradičním kočovným způsobem života, později byli
internováni do táborů, kde umírali kvůli nouzi a nemocím, pokud rovnou
nebyli předáni Hitlerovi k likvidaci. Za komunismu byli Romové přesouváni po
Československu jako levná pracovní síla, po roce 1989 byli Romové vytlačeni z Prahy a dnes je česká veřejnost nazývá “nepřizpůsobivými”. Dlouhodobý útlak Romů se jistě podepsal na devastaci romské společnosti a na úpadku elit, střední vrstva zde téměř nevznikla. Podle Zrnovy logiky by Romové tedy měli být méně inteligentní.

Zrno má jistě na své názory právo, ale pokud působí na Úřadě vlády, měl by
svůj názor vyjádřit jasně. Myslí si, že Romové jsou hloupější? Jak se to promítá do jednání Úřadu vlády a vládní politiky? Ostatně Zrnovo angažmá na Úřadu vlády již dříve
kritizoval server Romea. Nakonec pokud se Zrno otevřeně přizná k pocitu
nadřazenosti nad Romy, nemuselo by mu to u voličů uškodit, aspoň bude jasné, na koho se lze s lidovým rasismem spolehnout.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.