Ondřeji Giňovi se nepozdával můj článek
Holomkův vykřičník, Pečínkův otazník
(RH 3-2010) a organizace Forum prý „přijala usnesení“, aby Pečínka
došéfredaktoroval.
Ondřeji Giňovi děkuju za zájem. Myslím, že určitá konfliktnost a co nejširší
záběr od Mika přes Ščuku po Jakoubka a Hirta našim novinám prospívají. Psal jsem
už dávno vícekrát i Václavu Mikovi, jenž patří s Giňou a Rudkem Kawczyňským z
Hamburku do jedné party, že by skuteční romští nacionalisté měli mít i v Romano
hangos, jakkoli s nimi nesouhlasím, svoje názory zastoupené. Nereagoval, zato
strašil, jak vyvolá vlnu romské emigrace („Operaci Exodus“) atd., až konečně
většinu většinových médií zaujal a po aféře Mikeš s písemnou produkcí ustal.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Ondřej Giňa: Musí se řešit anticikanismus, ne obviňovat samotné Romy
I když verbálním radikalismem stoupenci Romského národního kongresu v Česku sami
sebe shazují, původní idea jejich inspirátora Kawczyňského je pozoruhodná:
Půjčit si některé taktiky od černošských radikálů z USA 60. let a kritikou „anticikanismu“
stmelit Romy podobně jako sionisté v obraně proti antisemitismu podchytili Židy,
jen místo Izraele vytvořit „evropský národ Romů“ bez státu, sjednocený společným
utrpením.
Taktika i teorie Kawczyňského mají ovšem zároveň i rysy manipulativnosti,
nedemokratičnosti a zjednodušování:
Ano, jistě že některé gádžovské instituce i politici romskou kartu využívají,
případně jsou neefektivní. Stejně tak ale existují „bílí Cikáni“ z různých
neziskovek a institucí (nikoliv náhodou často mladší ženy s jakousi
pečovatelskou potřebou, jedinci náboženského, altruistického nebo levicového
zaměření, starší lidé, co se chtějí ještě realizovat, potomci obětí holocaustu
atd.), které jiná část majority odepisuje jako „ochránce kriminálníků“.
Především oni tvoří páteř většiny pro-romských institucí. Neexistuje žádná
jednolitá majorita. Má svoje neonacisty i pro-romské aktivisty, stejně tak mají
romské elity svoje bossy, lichváře i řadu pozitivně působících osobností.
Kawczyňského snahy jsou nereálné, když se o skupinu gádžů, pro vzestup řady Romů
nezbytnou, jako o spojence sám připravuje v duchu toho, co bych nazval „romským
separatismem“.
Stejně tak myslím, že antisemitismus a vše co se dělo kolem nelze dát úplně na
stejnou úroveň s dnešním „anticikanismem“. Klubko příčin a následků a
propletených vin a křivd (byť hlavní klíč k řešení i větší zodpovědnost má
majorita) se bude rozplétat složitěji. V Giňou kritizovaném textu také nepíšu o
„Romech“, ale o „velké části“, „některých“ nebo „řadě“ Romů. Těžko se dá řada
negativních jevů jen tak vypreparovat nebo zamlčet a říct, že „romství“ je jenom
to pozitivní (Stejně tak „češství“, je pozitivní nebo negativní? Nebo co to
vlastně je?).
Pokud se člověk dívá na svět z pozice demokratického socialisty, měl by
samozřejmě vystupovat především proti xenofobii většiny a diskriminaci menšiny.
Stejně tak ale proti kastovním a rodinným bariérám znesnadňujícím společné
aktivity, degradaci žen na rodící mašiny, útisku homosexuálů, autoritářské
struktuře tradiční velkorodiny a odpírání emancipace ženám a vzdělání potomkům,
a to i když se to týká některých skupin uvnitř utlačované romské menšiny. A
hlavně proti tomu, aby vše výše uvedené teď po volbách ještě víc zdramatizovala
ruka trhu. Je to boj na více frontách současně.
Rád budu v polemice pokračovat, i s Ondřejem Giňou. Ani mi nemusí sdělovat,
kolik má jeho organizace Forum členů, až zas přijme další usnesení.
Karel Holomek:
Ubezpečuji všechny své romské přátele, že jako šéf vydavatelství pečlivě sleduji
vše, co se v Romano hangos objeví a rozhodně nemíním omezovat diskusi, byť s
některými názory nesouhlasím.Pokládám je však za žádoucí příspěvek do diskuse.
Text vychází v Romano hangos 7-2010 na http://www.srnm.cz
KAM DÁL?
Ondřej Giňa: Musí se řešit anticikanismus, ne obviňovat samotné Romy
