Sleduju náckovské demonstrace v České republice. V poslední době je mnoho
demonstrací českých neonacistů zaměřeno proti Romům a spojeno s nenávistnými
pochody k romským obydlím. Cílem těchto pochodů je vyvolávat strach na straně
Romů a protiromskou nenávist u české většiny. Pochody mají většinou za následek
rozpad sousedských vztahů a razantní zhoršení soužití v místě.
V obci, kde se odehrává pochod neonacistů, jsou v den pochodu většinou aktivní
tři hlavní skupiny účastníků: samotní neonacisté, policie a Romové. Každá z
těchto skupin má v den demonstrace svůj jasný zájem a cíl. Je třeba si uvědomit,
že zájmy jednotlivých skupin jsou logicky odlišné, nebo dokonce zcela v
protikladu.
Neonacisté chtějí pochodovat k domům, kde žijí Romové, chtějí šířit strach,
nenávist a propagovat svou ideologii.
Policie pochod neonacistů vnímá jako „povolený“, a proto je jejím zájmem, aby
neonacisté mohli projít celou „řádně nahlášenou“ trasu pochodu, tedy i kolem
romských domovů. Policie se tedy chová tak, aby neonacistům umožnila nerušeně
pochodovat. To, že pochod může například znamenat doživotní traumatizaci k smrti
vystrašených dětských obyvatel romských domů,nikdo neřeší.
Co je zájmem třetí skupiny, tedy místních Romů, terčů nenávistného pochodu? Je
jejich zájmem, aby neonacisté pochodovali pod okny jejich bytů? Je jejich zájem
na to jedno odpoledne, v den pochodu, stejný jako zájem policie, potažmo
neonacistů? Není spíš zájmem Romů, aby neonacisté kolem jejich domů
nepochodovali?
V období před pochodem jsou Romové v místě zpravidla vystaveni velkému tlaku,
jsou navštěvováni zástupci policie, samosprávy, některých neziskových organizací
a důrazně nabádáni, aby v den pochodu zůstali pasivní, zamkli se doma nebo ve
sklepě, nevycházeli na ulici a neprovokovali svou pouhou existencí. Nemělo by
ale být cílem státu, neziskovek a dalších spíš vést romskou komunitu k aktivitě
a odpovědnosti za svůj osud?
Jak se 250 000 Romáků nechává šikanovat tisícovkou neonacistů
Celá situace s pochody neonacistů do romských částí měst je vlastně
tragikomická, domyslíme-li ji do konce. Ukazuje totiž na mobilizační neschopnost
romských elit a pasivitu obyčejných Romů.
Bezpečnostní složky odhadují počet členů aktivního jádra českých neonacistů,
tedy účastníků neonacistických demonstrací, na 1000 osob. Těchto tisíc lidí je
však akceschopných a organizovaných, dokážou přijet téměř všichni v sobotu
odpoledne třeba do Nového Bydžova a mít tam nad místními Romy drtivou přesilu.
Romů žije v ČR dle věrohodných odhadů asi 250 000. Problém však je, že jsou
neakceschopní, neorganizovaní a nedokážou si vzájemně přijet na pomoc. Nad
neonacisty mají zatím drtivou početní převahu, nechávají se však od nich
šikanovat, nijak se nebrání proti nenávistným pochodům, které útočí na jejich
rodiny a děti.
Vyvstávají i další, hlubší otázky. Například je svoboda shromažďování opravdu
nadřazena právu na osobní bezpečí, ochraně důstojnosti, právům dítěte? Jsou
protiromské pochody neonacistů v souladu s ústavním pořádkem České republiky?
Interpretuje policie zákon správně?
Pokud si myslíme, že nenávistné protiromské pochody neonacistů jsou nelegitimní
a v rozporu s ústavou naší republiky, je potřeba položit si jednoduchou otázku.
Co můžu jako občan a jednotlivec dělat? Možností je mnoho.
