Ondřej Mrázek: Neochota české policie řešit násilí z nenávisti na internetu je alarmující

Lhostejnost, neschopnost, zlá vůle. Otázkou je, do které z těchto tří
kategorií zařadit nečinnost české policie ve věci verbálních útoků a
rasistických výhrůžek. Pochybení orgánů činných v trestním řízení ve svém
důsledku umožňují beztrestné vyhrožování a podněcování k rasismu ve virtuálním
prostoru, zejména na sociálních sítích. Nedávno se stal terčem výhrůžek i
ředitel organizace ROMEA Zdeněk Ryšavý.

Každý den to zažívá stále více českých občanů na vlastní kůži. Stanou se
obětí vyhrožování na internetu kvůli barvě pleti, náboženskému vyznání, kvůli
odlišným názorům, anebo – jako v případě ředitele ROMEA – kvůli tomu, že
odmítají souhlasit s podněcováním k rasismu a přidat se k šíření xenofobních
názorů.

V obavách o zdraví a život se přirozeně obrátí na policii o pomoc a ochranu,
jak ostatně stojí v policejním mottu: „pomáhat a chránit“. Po byrokratických
překážkách, času stráveném psaním žádostí a dokumentů nebo čekáním na podání
vysvětlení, si však může uvědomit marnost svého počínání. Zatímco řadoví
kriminalisté na odděleních se přeci jen snaží pomoci, jejich závislost na často
absurdních instrukcích vedení policie jim svazuje ruce.

Podněcování k vraždě

Vše začalo letos 17. února, když se na Facebooku objevila stránka s
nenávistným obsahem a jednoznačným názvem: „Požadujeme veřejnou popravu
výkonného ředitele Romea o.s. Zdeňka Ryšavého“. Na ní se kromě jiných textů podněcujících k násilí vůči skupině obyvatel
(například 28. února) objevil tento diskusní příspěvek:

„Krví nebude muset zaplatit jen Zdeněk Ryšavý a jeho dcera, ale i Tomáš
Bystrý, Jarmila Balážová nebo pochybný umělec a zvrácený homosexuál David Tišet
(správně má být Tišer – pozn. red.).“

Uživatel Facebooku vystupující pod jménem Gabriel Zamrazil následně do
diskuse napsal: „Naprosto souhlasím. Zasluhuje smrt…… Dovolte mi, abych se
toho ujal.“ Tímto komentářem dal najevo svou připravenost trestný čin vraždy osobně
spáchat, nebo jeho realizaci jinak zajistit.

Zdeněk Ryšavý označil tuto facebookovou stránku jako nenávistnou a požádal o
její stažení. „Stránku jsme okamžitě nahlásili a vyzvali jsme i naše příznivce,
aby učinili totéž," řekl Ryšavý serveru Romea.cz.

Facebook za chvíli odpověděl. „Zkontrolovali jsme stránku, kterou jste
nahlásili jako obsahující nenávistný jazyk nebo symboly, a zjistili jsme, že
neporušuje naše Zásady komunity." To je odpověď, kterou automaticky během
několika málo minut Facebooku v takových případech posílá.

Pomohla medializace

Ryšavý v obavě o svůj život a bezpečnost své rodiny podal 5. března trestní
oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin
nebezpečného vyhrožování (§ 353 zák. č. 40/2009 Sb.) že dochází podněcování k
trestnému činu (§ 364) a schvalování trestného činu (podle § 365 zák. č. 40/2009
Sb., trestního zákoníku). Existuje předpoklad, že TI, KTEŘÍ podpořili zmíněné
facebookové výhrůžky kliknutím na tlačítko „like“ (dalších 27 lidí), se
dopustili schvalování trestného činu.

Reakce policie, která následovala, by se mohla stát předlohou pro absurdní
tragikomedii o fungování právního státu, která by se mohla promítat v
policejních vzdělávacích institucích jako exemplární příklad, jak se při plnění
povinností policisty a státního zástupce rozhodně nemá postupovat.

Nakonec pomohla medializace případu, ze které se pachatel nejspíše dozvěděl o
trestním postihu, zalekl se a facebookovou stránku sám smazal.

Ztraceno v překladu

„Neochota Policie ČR stíhat takto závažnou verbální trestnou činnost, je
alarmující,“ řekla pro Romea.cz Klára Kalibová, právnička a ředitelka organizace In IUSTITIA,
která se na vypracování trestního oznámení podílela.

V trestním oznámení mimo jiné uvedla URL adresu zmíněné facebookové stránky.
Policie si text oznámení nejdříve musela nechat přeložit do angličtiny, text
potom prošel schválením podle tzv. Sledování telekomunikačního provozu v souladu
s trestním řádem a prostřednictvím policejního prezídia byl odeslán do dotčené
země. Tou bylo v první fázi Irsko, kde má Facebook svoji evropskou pobočku.
Nejenže celá procedura trvala několik měsíců, ale policisté navíc do Irska
odeslali špatnou URL adresu.

„Facebook vyzval českou policii, aby dodala správnou, resp. úplnou URL
adresu,“ komentuje situaci v případě Zdeňka Ryšavého Klára Kalibová.
„Bohužel policie na tuto výzvu nereagovala, a naopak vydala usnesení, kterým
poškozenému sděluje, že nelze zahájit trestní stíhání, neboť pachatel je
neznámý."

Po nějaké době tedy nezbylo, než podat další podnět na policii se správnou
URL adresou. Policie byla opětovně vyzvána, aby dále komunikovala s firmou Facebook.
Jenomže v mezidobí vstoupil v platnost vnitřní metodický pokyn Policie ČR, podle
něhož má policista za úkol nejdříve vše konzultovat se státní zástupkyní, která
rozhodne o dalším postupu. Tím ovšem kalvárie s trestním oznámením zdaleka
nekončí.

„Podnět, kterým jsme se domáhali toho, aby policie znovu požádala firmu
Facebook o vydání identity člověka, který vytvořil nenávistnou stránku proti
Zdeňku Ryšavému, policie znovu negovala. Věc konzultovala se státní
zástupkyní, dle jejího názoru však nemá smysl Facebooku vůbec o spolupráci
žádat, neboť údajně spolupráci odmítá poukazem na ochranu svobody projevu,“
dodává Kalibová.

Výmluvy na svobodu projevu v USA

Absurdní na postupu státní zástupkyně je v této souvislosti zejména
skutečnost, že při svém rozhodnutím argumentovala rozsáhlou svobodu projevu v
americké legislativní praxi, která podle její interpretace podobné výhrůžky
toleruje.

To je tvrzení přinejmenším sporné, protože výhrůžky konkrétní osobě smrtí
jsou v USA stíhány podobně jako v ČR. Ale pochybné je hlavně v jiném smyslu:
státní zástupkyně buď neví, nebo nechce vědět, že se měla obrátit nikoli na USA,
ale na Irsko, kde platí legislativa Evropské unie. Mimoděk se tak podílí na tom,
že verbální trestné činy s rasistickým kontextem jsou v ČR i nadále de facto
beztrestné.

Paradoxní přitom je, že v irské pobočce Facebooku pro střední Evropu jsou podle
našich informací vstřícní a ochotni proti podobným excesům zakročit, k tomu
ovšem potřebují správné informace, které jim Policie ČR potažmo státní
zastupitelství zkrátka nebyly schopny dodat.

„Kontaktovali jsme Gabriellu Cseh, která je Head of Policy CEE a má na
starosti především otázky bezpečnostní politiky Facebooku pro region střední
a východní Evropy. Potvrdila, že Facebook reaguje pouze na oficiální žádosti
policie nebo soudu, které musí mít předepsané náležitosti,“ uvedla Klára
Kalibová. 

Výzva k likvidaci je protizákonná

Poukazuje to podle ní na závažný systémový problém v řešení násilí z
nenávisti (hate crime) v rámci počítačové kriminality, protože prostě Evropa
nemůže být bezzubá ve spolupráci se Spojenými státy a objasňování konkrétních
trestných činů už vůbec nemůže záviset na tom, že čeští policisté neumějí
anglicky.

Klíčový argument státní zástupkyně, že případ Zdeňka Ryšavého spadá
pod ochranu svobody projevu, jak je vykládaná ve Spojených státech, je tak
dvojnásobně bezpředmětný. I kdyby totiž kauza nespadala pod irskou, ale pod
americkou legislativu, výzva ke konkrétní likvidaci konkrétního člověka je
jednoznačně protizákonná.

„Jedná se o závažné pochybení orgánů činných v trestním řízení v konkrétním
případě, které ohrožuje bezpečnost jednoho konkrétního člověka a jeho
rodiny,“ zdůrazňuje Kalibová. „Je třeba, aby policie a státní zastupitelství
využívali všech dostupných legislativních nástrojů ochrany před
kyberkriminalitou. V opačném případě Facebook nebude dobrý sluhou, ale zlým
pánem.“ Ta zvažuje jako poslední uplatnitelný procesní nástroj podnět na
nadřízené státní zastupitelství, které by mohlo přikázat, aby jemu podřízená
státní zástupkyně postupovala v souladu s trestním řádem.“

Mlýn na vodu xenofobů

Výmluvy na nepostižitelnost výhrůžek veřejnou popravou českému občanovi a
jeho rodině a odkaz na prakticky neomezenou svobodu projevu ve Spojených státech
amerických jsou nepřijatelné ze dvou důvodů:

Jednak jsou v rozporu se skutečností, ale hlavně přispívají k falešnému
výkladu práva a utvrzují české rasisty a další extremisty v iluzi, že jejich
chování je tolerováno společností i státem. To je zvláště nebezpečné v situaci,
kdy se to v médiích, na sociálních sítích a blozích hemží texty podněcujícími k
nenávisti. Šíří se tak pocit, že výzvy k násilí vůči etnickým i názorovým
menšinám jsou obecně tolerovány.

Symptomaticky vyzněla v této souvislosti i usilovná, dlouhodobá, leč marná
snaha autora těchto řádek o kontaktování odpovědných osob v Policii ČR a získání
jejich vyjádření k danému problému. Pokud nám své vyjádření po zveřejnění tohoto
textu Policie ČR poskytne, rádi jej budeme publikovat.