Okamura si v AfD vybral za partnery extremisty. Potvrdila to německá kontrarozvědka

„SPD Praha navazuje spolupráci s Bavorskou AfD,“ napsala pražská buňka SPD v polovině dubna na svém facebookovém profilu. Na fotce ze sněmovny byl kromě předsedy pražské organizace Okamurovců Josefa Nerušila a dalších tváří hnutí i muž držící desky s logem německé partaje – Jurij Kofner.

Ten patří k tvářím Junge Alternative a díky svým německo-ruským kořenům je známý i jako jedna z ruských spojek strany.

„Především plánujeme spolupráci našich mládežnických organizací, konzultace k politickým tématům v našem společném zájmu a výzkumnou spolupráci think-tanků z pravicového prostředí,“ dodal k dubnovému navázání kontaktů s SPD Kofner na svém Instagramu a pochlubil se i schůzkou s exprezidentem Václavem Klausem.

Po pár dnech do Prahy přijel znovu – byl mezi panelisty sněmovního semináře „Mladí lidé a politika“, který minulý pátek pořádal Institut svobody a přímé demokracie zřízený SPD, a zúčastnil se i stranického grémia Okamurovců minulou sobotu.

Na akci dorazili i zástupci mladé generace politiků z dalších spřízněných „vlasteneckých“ stran, ze Slovenska to bylo hnutí Sme rodina, z Belgie Vlámský zájem.

Jak Kofner napsal na svém účtu na sociální síti Telegram, před zástupci SPD v Praze měl projev o „roli Junge Alternative coby ‚inovačního motoru‘ AfD“. Teď, o necelý týden později, je z mládežníků AfD oficiálně extremistická organizace.

Ruský svět od Dublinu po Vladivostok

Pětatřicetiletý sympatizant AfD Jurij Kofner se narodil v Německu, má ale i ruské kořeny a mezi lety 2010 a 2019 také v Rusku žil. Vystudoval známý Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), který je nejen přípravkou diplomatů, ale i ruských tajných služeb.

Po návratu do Německa začal pracovat pro AfD v bavorském zemském sněmu jako odborný referent pro hospodářství a energie a z jeho podkladů citují při jednáních zemští poslanci. Kvůli svému dlouhodobému pobytu v Rusku však podle serveru Bayerischer Rundfunk neprošel bezpečnostní prověrkou bavorské kontrarozvědky a nemá tedy přístup k tajným dokumentům.

Kofner je také dlouholetým zastáncem a propagátorem takzvaného neo-eurasianismu, který zjednodušeně řečeno prosazuje myšlenku eurasijské říše „od Dublinu po Vladivostok“ ovládané Ruskem, a jehož hlavním hlasem je kremelský ideolog Alexander Dugin.

Kofnerem vedená mnichovská nevládní organizace „Centrum pro kontinentální spolupráci“ dříve prostřednictvím přednášek nebo odborných publikací usilovala o „osvobození Evropy od americké hegemonie“ a o ukončení „velké výměny autochtonního evropského obyvatelstva masovou migrací mimoevropských národů“.

Dnes již nefunkční web institutu mezi svými partnery uváděl zmiňovanou moskevskou vysokou školu MGIMO nebo ruskou Radu pro mezinárodní záležitosti, kterou spoluzakládalo ruské ministerstvo zahraničí a v jejímž vedení je třeba mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kofner se také dříve pochlubil selfie s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a zúčastnil se Valdajského fóra, které bylo donedávna chápáno jako jedna z hlavních platforem pro šíření ruského vidění světa.

Na webu Rady je stále dostupná i Kofnerova přednáška, kterou pronesl v Mnichově v roce 2017. I ta nabízí vhled do jeho uvažování: „Rusko, díky uchovávání své kulturní a historické identity, včetně té evropské, se na pozadí dekadentní Evropy stává více a více evropskou než Evropa sama. To samé platí pro východní Evropu (Polsko, Maďarsko), ale v menší míře.“

Léto na Krymu

Německá a rakouská média v uplynulých deseti letech také zmapovala Kofnerovy kontakty na krajní pravici v obou zemích. Byl například přispěvatelem extremistického časopisu Compact a spolupracoval s identitárním hnutím v Rakousku.

Dva dny po referendu o připojení Krymu k Rusku v březnu 2014 se Kofner zúčastnil tiskové konference v Simferopolu, kde mimo jiné ujišťoval obyvatele poloostrova, že se po ruské anexi nemusí bát snížení životní úrovně.

Na Krymu byl podle dostupných zpráv i v létě téhož roku, kde se zúčastnil „Krymské školy eurasijské integrace“, letního pobytu pro mládež, který se podle dobových záznamů příznačně konal „u nyní již ruského jezera“.

Z českého pohledu stojí za zmínku fakt, že Kofner pochází z téže bavorské zemské organizace AfD jako další výrazná figura propojující německou krajní pravici s Ruskem – poslanec Bundestagu za AfD s českými kořeny Petr Bystroň. Jeho vazby na extremistické kruhy HlídacíPes.org opakovaně podrobně popsal, kvůli nim také tohoto poslance sledovala bavorská kontrarozvědka.

Za připomenutí stojí i Bystroňova loňská původně utajená cesta do Běloruska, jehož diktátorský lídr Lukašenko je spojencem Vladimira Putina při ruské agresi na Ukrajině.

Když se po několika měsících na cestu přišlo, Bystroň novinářům řekl, že chtěl na místě zjistit, nakolik by Bělorusko připadalo v úvahu jako „neutrální mírotvůrce pro Ukrajinu“. Nedávno byl mimochodem na návštěvě také u poslance SPD Jaroslava Foldyny v Praze.

Samuraj z Prahy

Sám Tomio Okamura byl před několika lety v kontaktu s další významnou „ruskou spojkou“ AfD Manuelem Ochsenreiterem.

Širší české veřejnosti neznámý německý publicista a vydavatel krajně pravicového časopisu Zuerst! dříve býval pravidelným hostem kremelského televizního kanálu Russia Today a na východní Ukrajině byl jako volební pozorovatel, ačkoli Evropská unie tehdejší volby v samozvaných proruských republikách označila za nelegitimní.

Ochsenreiter, který nečekaně zemřel v roce 2021, měl také blízko ke zmiňovanému Putinovu ideologovi Alexandru Duginovi. Podle týdeníku Die Zeit působil jako ten, kdo politikům Alternativy pro Německo otevíral v Rusku dveře do vysoké politiky.

Krátce po parlamentních volbách v roce 2017 vyšel v časopise Zuerst! Ochsenreiterův rozhovor s Tomiem Okamurou. Na tehdejší fotografii (viz článek ZDE) z centra Prahy se Ochsenreiter usmívá vedle Okamury, jehož v rozhovoru líčí jako „Samuraje z Prahy“, nadějného českého politika s velkou vizí.

Nic z těchto prokremelských a extremistických vazeb ovšem SPD nezmiňuje a dál trvá na tom, že není proruskou stranou, stejně jako její západoevropští partneři, a že seminář ve sněmovně byl jen obyčejným setkáním mladých, nadějných „vlasteneckých“ politiků.

„SPD není ani probruselské, ani proruské, ani pročínské, ani proamerické, nýbrž na zájmy České republiky orientované hnutí. Podobně pan Kofner reprezentuje AfD, což je německá politická strana. Není mi známo, že by AfD měla v programu cokoliv z vámi uvedeného,“ reagoval na životopis jednoho z hostů pozvaných na sněmovní seminář předseda pražské SPD Josef Nerušil.

Zatímco mládežnickou organizaci AfD odteď německá kontrarozvědka považuje oficiálně za extremistickou, u samotné strany takový verdikt ještě nevydala a partaj zatím celostátně sleduje jako „podezřelý případ“.