Odborníci z SPD. Image strany má zlepšit i think-tank za miliony ze státních peněz

V součtu zhruba 45 milionů korun loni poslal stát na podporu think-tanků politických stran. Peníze jdou většinou na organizaci přednášek či publikační činnost. Miliony ze státní kasy na svou „politickou neziskovku“ dostává i SPD Tomia Okamury. V detailech, za co peníze utrácí, však na rozdíl od jiných stran příliš sdílná není.

Na dobré adrese

Hnutí Tomia Okamury svůj think-tank založilo začátkem loňského roku. Kromě Nerušila ve správní radě působí ještě někdejší prezidentský kandidát a poslanec SPD Jaroslav Bašta (nyní dlouhodobě hospitalizovaný), další poslanec Radovan Vích a asistent poslance Jiřího Kobzy Tomáš Doležal.

Institut od loňského vzniku uspořádal několik seminářů ve sněmovně, zval i na diskuse ve Slovenském domě v Praze. Především však pořádá pravidelné diskusní večery v prostorách vinotéky na pražských Vinohradech.

Ve stejném činžovním domě sídlí také kancelář europoslance za SPD Ivana Davida a jako adresu svého sídla tentýž dům uvádí také stranický think-tank. Při pohledu z ulice nic nenasvědčuje tomu, že by tu podobná instituce měla skutečně sídlit.

Právě na pronájem prostor sídla plyne přitom část financí institutu: „Jedná se o zcela samostatné prostory od kanceláře Ivana Davida, plně hrazené z prostředků institutu s vlastní nájemní smlouvou,“ ujišťuje Josef Nerušil.

V oficiální náplni činnosti se think-tank Okamurova hnutí zásadně neliší od politických institutů jiných stran. Horší je to s mírou transparentnosti.

Zatímco ostatní stranické think-tanky mají na webu dostupné výroční zprávy o činnosti i financování (u institutu „π“ Pirátské strany dokonce s možností rozkliknout jednotlivé faktury a výdajové doklady), Institut SPD zatím publikuje hlavně pozvánky na diskuse a videa z proběhlých akcí. Do svého hospodaření nikoho zvenčí nahlédnout nenechává.

Kontakty s krajní pravicí

Okamurovci používají stranický think-tank též jako součást snahy posílit kontakty s partnerskými stranami v Evropě v rámci budování politické aliance euroskeptických a antiimigračních stran před volbami do Evropského parlamentu.

Letos v dubnu institut uspořádal například seminář ve sněmovně „Mladí lidé a politika“, kam podle programu měli dorazit zástupci maďarského Fideszu, belgického Vlámského zájmu a dalších stran, včetně německé AfD, s jejíž bavorskou odnoží tehdy pražská SPD oficiálně navázala spolupráci.

V programu semináře byla i jeho neformální večerní část s poznámkou „ochotnická vystoupení – kytara, flétna, zpěv jsou vítána“.

Šéf institutu Josef Nerušil se také v červnu zúčastnil společného semináře SPD a mládežnické organizace AfD Junge Alternative v Ústí nad Labem.

Mládežníci AfD jsou dnes kontrarozvědkou v některých spolkových zemích v Německu považováni za extremistickou organizaci. V Česku však s pronájmem prostor neměli problém a SPD zase neměla problém s účastí na jejich akci.

Nerušil a další zástupci SPD Praha také letos navštívili AfD v Bavorsku, kde kromě jiného jednali s tamním poslancem Bundestagu Petrem Bystroněm.

Další cesta vedla do Rakouska na spolkový sněm mládežnické organizace rakouské strany Svobodných. Sám Nerušil navštívil také Itálii během stranické akce Salviniho strany Liga nebo Maďarsko při konferenci organizované krajně pravicovým hnutím Mi Házank (Naše vlast).

„Co se týče účastníků cest za účelem navázání spolupráce se zahraničními subjekty, ti si své cestovní výlohy hradili sami,“ tvrdí Josef Nerušil.

Stranický institut SPD asistoval také při návštěvách ultrakonzervativních zástupců americké republikánské strany, kteří během svého evropského turné navštívili i Prahu, jako byli šéf sdružení Republicans For National Renewal Mark Ivanyo či Julie Pickren z Texasu.

V jejich případě hradil institut podle Josefa Nerušila pouze „náklady spojené s uspořádáním besed a dalších setkání“. Ostatní parlamentní strany dávají do fungování svých think-tanků nahlédnout zřetelně otevřeněji.

Servis pro Petra Fialu

Roční státní příspěvek na činnost politických institutů ze zákona dosahuje deseti procent z celkové výše státních příspěvku na činnost. Ty se stanovují podle počtu jejích zvolených poslanců, senátorů a krajských zastupitelů.

Nejštědřeji dotovaným politickým institutem je díky tomu dlouhodobě Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO. Loni mu stát poslal skoro 12,7 milionu korun.

Think-tank v minulém roce podle své výroční zprávy zorganizoval 199 akcí včetně debat, konferencí, pracovních snídaní a kulatých stolů. Vydal 53 publikací, komentářů a analýz.

ODS dostala pro svůj Institut pro pravicovou politiku státní příspěvek ve výši zhruba 7,9 milionu korun. Hlavní činností jsou i zde především na veřejné debaty: loni například na téma Ukrajiny, energetické bezpečnosti nebo ideových východisek konzervatismu, nebo na publikaci knih.

Institut slouží také jako odborné centrum občanských demokratů: „Dlouhodobým těžištěm naší práce zůstává příprava analytických rešerší a podkladů pro rozhodování pro předsedu ODS Petra Fialu,“ píše ve své výroční zprávě za rok 2022.

Starostové a nezávislí na svůj think-tank iStar (Institut moderní politiky) od posledních sněmovních voleb dostávají státní příspěvek zhruba 6,7 milionu korun ročně.

Loňskou výroční zprávu zatím nezveřejnili, z webu think-tanku je však patrné, že letos uspořádal čtyři konference na témata regionální politiky, umělé inteligence, eura a předsednictví EU. Publikoval také některé odborné materiály, například k problematice whistleblowingu či insolvencí.

Pirátská knihovna

Institut „π“ Pirátské strany (státní příspěvek 3,9 milionu Kč) se loni po založení teprve rozbíhal.

„V roce 2022 byla získána práva k překladu a vydání knihy The trial of Julian Assange, přičemž knihu institut vydá v češtině v roce 2023,“ píší Piráti v poslední výroční zprávě svého institutu: „Dále byl zahájen projekt pirátské knihovny s ambicí shromáždit odborné texty vycházející z či týkající se myšlenek pirátského hnutí jako podkladu pro chatbot vysvětlující pirátskou ideologii.“

S o něco menší sumou ze státních peněz (zhruba 2,7 milionu) může ročně počítat Topaz, stranický think-tank TOP 09. V roce 2022 vykázal  podle výroční zprávy dvanáct tematicky zaměřených kulatých stolů, vydal ročenku a další odborné publikace a uspořádal dvě konference v rámci českého předsednictví v Radě EU, diskusní série ve čtyřech českých městech nebo deset mediálních školení pro politiky.

Z parlamentních stran zbývají ještě lidovci; těm podle zákonného klíče připadá roční příspěvek na politický institut ve výši necelých 4,8 milionu korun.

Lidovecký Institut pro křesťansko-demokratickou politiku svou loňskou činnost ve výroční zprávě shrnuje takto: „Celkově 14 besed a kaváren s 382 diváky, dvě online debaty s 97 účastníky, jedna veřejná debata s 80 účastníky, 6 kulatých stolů se 161 účastníky a 5 konferencí s celkovou účastí 626 osob, tj. 28 akcí s celkově 1346 osobami v publiku. Dále 48 školení různých druhů za účasti více než 535 osob. A k tomu tři analýzy.“

„Jaká je aktuální situace v KLDR?“

Zákon přiznává příspěvek na činnost politického institutu i těm stranám, které po volbách 2021 ze sněmovny vypadly:

„Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně a hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího,“ stojí v zákoně. Do této definice se vejdou i ČSSD a komunisté, kteří předloni do parlamentu neprošli.

KSČM tak i loni dostala od státu přes milion korun na svůj Institut české levice. Tento think-tank v uplynulých letech bojoval se stále nižšími příjmy, které odpovídaly čím dál hubenějším výsledky mateřské strany. A tak zatímco ještě v roce 2020 se institut věnoval například digitálnímu zpracování svazků V.I. Lenina, závěr roku 2021 už patřil spíše jen analýzám volebního propadu levice a zejména KSČM.

Podle loňské výroční zprávy institut tváří v tvář finančním možnostem stále snižuje provozní náklady, ale pokračuje v činnosti. Mezi veřejnými debatami institutu se objevilo i téma Aktuální situace v KLDR. Hostem byl velvyslanec Ču Won Čol. Na diskusi s tématem Hrozba válek v Evropě zase podle výroční zprávy vystoupil předlistopadový důstojník československé armády, dnes podnikatel Zdeněk Zbytek.

Poslední stranou, která dostává státní příspěvek na svůj think-tank, je sociální demokracie, která již třetím rokem stojí mimo parlament. Na Masarykovu demokratickou akademii zatím státní rozpočet stále pamatuje víc než dvěma miliony korun ročně. Tedy alespoň do příštích sněmovních voleb.

„Výsledek ČSSD rozhodne o míře instituční podpory pro naši práci. Do té doby budeme muset výrazně větší díl času investovat do zajištění průběžného financování pro naši instituci a malý tým, který organizuje naše aktivity. Budeme se tedy dále věnovat psaní grantových žádostí i získávaní individuálních dárců a péči o ně,“ vyzývá příznivce Masarykovy akademie ve výroční zprávě za loňský rok předseda akademie Lubomír Zaorálek.

Akademie za loňský rok eviduje 37 uspořádaných akcí s 82 hosty, devět vydaných publikací a tisíce stran zdigitalizovaných a zpřístupněných historických knih a brožur.