Cesta k volebním urnám má různé motivy. Kromě nekonkrétní šance aktivně se
podílet na správě věcí veřejných se výrazným důvodem v červnových volbách do
Evropského parlamentu může stát i nechuť financovat neonacistickou Dělnickou
stranu (DS). Partaj, která hlásá národnostní, etnickou a náboženskou
nesnášenlivost, má totiž dobře našlápnuto k překonání magické jednoprocentní
hranice, která jí zajistí refundaci nákladů spojených s volbami ze státního
rozpočtu.
Pochybení ministerstva vnitra při přípravě návrhu na rozpuštění DS, jež vedlo k
jeho následnému zamítnutí soudem, etablovalo tuto stranu jako regulérní
politický subjekt.
Dělnická strana, která fakticky usiluje o vystoupení Česka z Evropské unie a
NATO, se nyní snaží přesvědčit voliče, že je stranou, která bude EU
transformovat v Evropu národů. Motivem jejího jednání je finanční zisk, který je
strana následně připravena využít v podzimních předčasných volbách.
O voličskou přízeň usiluje Dělnická strana následujícím sloganem: My šíříme
myšlenky nacionálního socialismu dnes a nehodláme se ve své práci vyrušovat
nějakými poděšenci. Vysvětlujme, že nacionální socialismus je prospěšný pro
všechny sociální a profesní vrstvy českého národa. Je zcela nepochybné, v jakých
intencích dělníci smýšlejí o statisících českých Romů, přistěhovalců a
příslušníků minorit, jakož i o politické opozici.
Je také nepochybné, jakým způsobem bude využit státní příspěvek – k propagaci
partaje před parlamentními volbami a hlavně ke složení předvolební kauce nutné
pro vytištění hlasovacích lístků. Povinná kauce přitom není pro malou
neparlamentní stranu nijak zanedbatelným nákladem, zákon ji stanovuje ve výši
200 tisíc pro každý volební kraj.
V posledních krajských volbách volilo Dělnickou stranu téměř 29 tisíc voličů. K
dosažení jednoprocentní hranice a zisku 30 korun za hlas zároveň v minulých
evropských volbách postačilo necelých 24 tisíc hlasů. Je velmi pravděpodobné, že
strana vzhledem ke svým předvolebním aktivitám a mediální pozornosti, kterou jí
přináší cílený populismus a rozpoutávání národnostní nenávisti, hranici nutnou k
obdržení státního příspěvku hravě překoná.
Nejsme daleko od okamžiku, kdy bude každý z nás financovat svého lokálního
neonacistu. Jedinou prevencí je aktivní a vysoká účast voličů v nadcházejících
volbách.
KAM DÁL?
