Oranžový plakát hlásá „Pryč s narkomany, bezdomovci a hernami", modrý
„Sebereme sociální dávky těm, kdo nechtějí pracovat.“ a fialový „V zájmu našich
dětí: Nulová tolerance feťákům.“ České strany se před podzimními komunálními
volbami předhánějí v tom, kdo přijde s návrhem tvrdšího postupu proti slabší
části společnosti. Většina z nich ale zapomíná, že před vejcem byla slepice.
Jak zapomenout na krizi
Je to příznačné, že v době, kdy ekonomický útlum dopadá takřka na všechny a
nutnost šetřit a zdražovat vyvolává řadu negativních emocí, je třeba tyto emoce
odvádět někam jinam. V rukou zkušených politických stratégů a marketingových
pracovníků není jednodušší recept, než odvést je na stranu protivníka. Pokud se
ale na současném marastu podílejí svým způsobem všichni (kromě nově se
etablujících stran, i když často se starými známými tvářemi), je třeba hledat
náhradní cíl jinde. Není třeba dlouze pátrat a rozmýšlet, aby volební stratég
došel k nápadu, že společným nepřítelem, proti kterému se voličstvo snadno spojí
(a zapomene na svůj hněv nad nepopulárními reformami) mohou být ti nejméně
oblíbení, ti, které známe často jen z doslechu nebo z médií, ale o kterých podle
toho všeho víme, že jen parazitují na současném systému a nespravedlivě zhoršují
už tak bídný stav.
Ano, právě tomu je třeba utnout tipec! A ty, voliči, nepátrej po žádných
hlubších souvislostech a poslušně se přidej do řady kamenujících.
Postup proti nejslabším se líbí a může být výtahem do vyšších pater politiky.
I proto tak můžeme být v regionech svědky vystěhovávání obyvatel ulice obývané
sociálně slabými lidmi do kontejnerových bytů na okraji města jako je tomu v
Holešově (už jednou to přeci zabralo). V další obci vidíme, jak starosta, který
voličům slíbil, že nedovolí přísun dalších Romů do obce a ty stávající z ní
dostane, nesouhlasně vrtí hlavou nad projektem, který by měl do obce přinést
širokou nabídku sociálních služeb.
To všechno podtrhují tvrdá a rázná gesta na předvolebních plakátech, která v
podobném duchu nabízejí sílu a razanci místo pomocné ruky a komplexu služeb,
který by situaci zlepšoval. Je to trochu podobné jako v současném českém
fotbale. Výsledky chceme hned a okamžitě, ale to, že je pro ně třeba pracovat
dlouhodobě a pro dobrý výsledek mít širokou základnu opatření, která budou
vychovávat talenty, na to už nikdo nemyslí (bohužel ani neslyší).
Česej ale neléč
Zároveň to vypadá, že volební stratégové usilují o česání nahnilých jablek
místo toho, aby strany léčily napadené stromy. Jak si jinak vysvětlovat to, že
většina uvedených razantních řešení míří na oběti – lidi závislé na návykových
látkách, lidi živící se prací načerno, aby mohli platit mnohatisícový nájem na
ubytovně, protože levnější bydlení se svým vzhledem neseženou, zadlužené, kteří
všechny svoje příjmy odevzdají do rukou lichvářů. Proč na předvolebních
plakátech nevidíme hesla „Rázně zatočíme s dealery, kteří strhávají do drogové
pasti další a další lidi." Nebo „Vypořádáme se z lichváři a majiteli ubytoven,
kteří parazitují na nejchudších."? O kolik více voličů by se rádo přihlásilo k
heslu – „budeme řešit příčiny a ne následky"?
Za každým takovým případem se skrývá individuální příběh, který může mít sto
a jednu příčinu. Přesto jsme svědky návrhů, které požadují vystoupit rázně
„proti všem", ať jsou okolnosti toho, jak se kdo do svízelné situace dostal
jakékoli.
Léčit strom je totiž náročnější a trvá to déle než s ním zatřást, posbírat
shnilotiny a nechat ho dál svému osudu. Dá se k němu totiž za pár let zase
vrátit, až bude opět plný nevábných plodů a udělat to samé.
PS: Den po dopsání tohoto textu jsem četl ranní zprávy a mezi nimi se
vyjímala ta, která informuje o předvolebních billboardech v Mostě. Na nich
kandidát ČSSD na primátora píše: „Proč bych měl litovat, že jsem ve svém domově
národnostní většinou? Jeden stát, jedna pravidla!" . Kdo bude další?
KAM DÁL?
Předvolební populismus: Korytáři všech stran se spojili
Mostecká ČSSD rozehrává nebezpečnou hru s nenávistí vůči menšinám
Sobotka nejdříve xenofobní heslo hájil, nyní požaduje jeho stažení
