Nová romská politická strana se chce stát partnerem ve vyjednávání a podílet se na řešení problémů
Zveřejňujeme prohlášení k založení nové romské poltické strany, které redakci
zaslal jeden z členů jejího přípravného výboru Miroslav Kováč.
Prohlášení k založení romské politické strany:
Drazí občané, Romové,
to, že jsme se sešli v Letech u Písku, není žádná náhoda. Tento památník
Romského holocaustu je symbolem utrpení nás Romů, který nám a našim příštím
generacím připomíná, kam až dokáže zajít lidská zloba, nenávist a předsudky.
Půda, na které jsme stáli, je prosáklá potem a krví Romů, kteří v tamních
místech umírali v mukách, a je politováníhodné, že se tak dělo jen z obyčejných
prostoduchých důvodů. Společnost nás Romy tehdy, stejně jako i dnes, brala jako
méněcenné a nechtěné.
Čtyřicetiletý totalitní režim z části tuto nenávist a anticiganismus
potlačoval. Avšak záhy po roce 1989 jsme se octli v demokratickém zřízení, na
které naše společnost nebyla a dodnes není zralá či připravena. Tato
nepřipravenost společnosti začala již v devadesátých letech přinášet nové romské
oběti z nenávisti, které má na svědomí taky nepochopení pojmu svoboda slova či
svoboda projevu. Jména těchto obětí jsou Vám jistě známá. Uvedu jeden případ za
všechny.
Do domu Berkiových vtrhli násilníci a zavraždili otce pěti dětí Tibora
Berkiho. Odehrálo se to asi hodinu před půlnocí. Čtyři rasisti (17 až 21 let) po
násilném vniknutí do příbytku začali demolovat nábytek a vnitřní vybavení
baseballovou pálkou a nalezenou sekyrou. Tibor Berki, majitel domu, se snažil
násilníkům v řádění bránit. Jeden z útočníků ho vzápětí opakovaně udeřil
baseballovou pálkou do zátylku a do hlavy. Berki po převozu do nemocnice zemřel
dne 13.5.1995 na krvácení do mozku.
Dnes, téměř 22 let od vzniku demokracie, je načase se zastavit a
zrekapitulovat dění ve společnosti. S politováním musím konstatovat, že ani tato
doba nebyla dostatečná nato, aby naše společnost dostatečně dozrála. Situace
dnes je katastrofální.
Naši politici přivedli tuto zemi a její občany k sociálnímu kolapsu, čímž
výrazně vyhrotili mezilidské vztahy. Příkladem je dění na Šluknovsku, v
Havířově, Kladně, v Ústí, Novém Bydžově, Krupce, Janově a v jiných částech
republiky.
Celých 22 let se nezohledňovaly potřeby občanů, především Romů, kteří byli a
jsou systematicky vytlačováni z pracovního procesu a vyháněni na okraj
společnosti, do lokalit s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, kde se začala vytvářet
takzvaná ghetta, v nichž se Romové stávají obětí probuzených předsudků. Tyto
předsudky výrazně prohlubují nové sociální reformní zákony přijaté touto
pravicovou vládou.
Aby tato vláda zmírnila sociální napětí ve společnosti, vynalezla spolu s
Agenturou pro sociální začleňování "všelék" proti nezaměstnanosti formou
takzvané „prostupné práce“. Místo toho, aby vláda přiváděla do lokalit s vysokou
nezaměstnaností investory a investice, aby tvrdě vymáhala dodržování
antidiskriminačního zákona proti zaměstnavatelům, městům a obcím, které mají
rovněž zákonnou možnost v zadávacích podmínkách u veřejných zakázek uvádět též
požadavky v oblasti zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných, se snaží občanům
vnutit představu, že Romové nejsou zvyklí pracovat a tudíž se to musí formou
prostupné práce nejdříve naučit. Období komunismu, kdy Romové pracovali, je
důkaz o opaku.
My, Romové, proto důrazně odmítáme jednostranné jednání. Žádáme vládu ČR, aby
vyhověla společnosti a občanům, kteří nás Romy na mítincích vyzývají, abychom
šli do práce. Žádáme vládu ČR, aby vytvořila takové podmínky, které nám Romům
umožní pobírat mzdu a takto se plnohodnotně zapojit do společnosti, ze které
jsme i tímto důsledkem diskvalifikováni. Odmítáme zneužívání občanů, kteří jsou
nuceni nečinností vlády žít za hranici bídy a chudoby, zatímco ve státních
předražených zakázkách a v kapsách úředníků mizí miliardy ze státního rozpočtu.
Romové cítí tuto křivdu každý den na vlastní kůži. Dnes již nechtějí jen tiše
poslouchat, jak se jedná na všech úrovních o nich bez nich. Už nechtějí, aby z
jejich utrpení těžili všichni ti pseudopolitici, kteří se přiživují na nenávisti
k Romům.
I z tohoto důvodu se na četné žádosti Romů sestavuje romská politická strana,
která bude opozicí dnešním politickým subjektům a stane se partnerem ve
vyjednávání a bude se aktivně podílet na řešení vzniklých problémů.
Tento složitý úkol a přípravy zastřešili:
Štefan Tišer, předseda přípravného výboru,
členové přípravného výboru:
Čeněk Růžička,
Bc.Antonie Burianská,
Miroslav Kováč,
Ladislav Bílý,
Pavel Botoš,
Jana Mižikarová,
Václav Zástěra
a jiní
KAM DÁL?
Čeněk
Růžička, projev v Letech: Politici nás restrikcí a zdražováním nedonutí naši
zemi opustit
Romové
chtějí založit vlastní politickou stranu, která by ovlivňovala dění v regionech
V
Letech proběhne na Den české státnosti pietní akt za oběti rasistických
ideologií od roku 1989 po současnost